Interakce firem na trhu je silně regulovaná a soutěžní úřady mají dbát na to, aby se firmy mohly potkat v rovném boji. V konkurenčním prostředí roste tlak na efektivitu. Aby firmy obstály, musí neustále přicházet s kvalitním a inovativním zbožím za lepší ceny. Prospěch z toho nemají pouze spotřebitelé. Vyšší koupěschopnost spotřebitelů a růst produkce firem v konečném důsledku přispívají k růstu celé ekonomiky. Pokud se bude hrát podle stanovených pravidel, firmy budou i nadále nuceny nabízet široký výběr kvalitních a inovativních výrobků za nízké ceny.
Dodržování soutěžní regulace při podnikání hlídají soutěžní úřady v jednotlivých státech a Evropská komise. Dosah regulace je velice široký a zasahuje například i do oblasti ochrany osobních údajů, digitalizace průmyslových odvětví a ochrany investic. Aplikací soutěžních norem lze postihnout celou řadu obchodních strategií a jednání firem. Účelem je, aby ten, kdo podvádí, nemohl profitovat ze svého jednání.
Soutěžní úřady v členských státech EU spolupracují při prosazování práva hospodářské soutěže v rámci Evropské soutěžní sítě (ECN). V prosinci 2018 byla schválena evropská směrnice ECN+ o posílení postavení soutěžních úřadů tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla hospodářské soutěže. Díky harmonizovaným předpisům napříč EU může být v dohledné době postih za protisoutěžní jednání citelnější.
Směrnice ECN+ stanoví minimální soubor nástrojů, které zajistí, že při prosazování antimonopolních pravidel budou národní úřady akceschopnější. Soutěžní regulátor by měl být silný ochránce principů soutěžní regulace a svým rozhodováním přispívat k tomu, aby v konkurenčním boji obstáli ti nejlepší. K tomu by měl mít k dispozici potřebné finanční a lidské zdroje a pravomoci nezbytné k získání veškerých příslušných důkazů. Zároveň by měly existovat koordinované programy shovívavosti, které povzbudí společnosti, aby předkládaly důkazy o protiprávních kartelových dohodách a pomáhaly čistit trh od nekalých praktik. V rámci jednotného trhu by uplatňování soutěžně-právních předpisů nemělo vést k rozdílnému výsledku v různých státech EU.
V současnosti probíhá veřejná diskuse nad tím, jak by měla být tato směrnice promítnuta do národních právních předpisů. V rámci ČR se všechny zainteresované strany mohou do 1. dubna 2019 vyjádřit k transpozici směrnice ECN+. Je to skvělá příležitost pro firmy zamyslet se nad tím, jak se do iniciativy zapojit a ovlivnit budoucí podobu nástrojů pro vynucování soutěžní regulace.
Diskuse se povede zejména ohledně implementace potřebných záruk nezávislosti národních soutěžních úřadů. Pravidla hospodářské soutěže stanoví objektivní kritéria, která dopadají spravedlivě na všechny hráče na trhu. Úřady by proto měly jednat nezávisle a zcela nestranně, aniž by přijímaly pokyny od veřejných či soukromých subjektů. To by se mělo promítnout do institucionální struktury soutěžních úřadů. Zcela klíčová je však oddanost principům a přesvědčení, že uplatňovaná pravidla jsou správná a objektivní. Evropská komise v tomto ohledu může sloužit jako dobrý příklad. Navzdory velkému politickému tlaku nedávno zakázala fúzi společností Siemens a Alstom. Prokázala tím odolnost vůči politickým tlakům ze strany členských států a politiků, kteří volají po tom, aby se do soutěžní analýzy promítla nová hlediska, např. aspekty průmyslové politiky.
V této souvislosti je dobré si uvědomit, jaká je role soutěžního regulátora. Úkolem není nahrazovat trh. Soutěžní úřady by měly především kultivovat podnikatelské prostředí a usměrňovat obchodní strategie firem, pokud jsou pro konkurenci poškozující. Protisoutěžní jednání ve svém důsledku poškozuje nás všechny. Vetší akceschopnost úřadů, jejich důsledná nezávislost a silnější pravomoci za účelem naplnění cílů soutěžní regulace je nutno podpořit.
Článek je součástí zpravodaje dReport – březen 2019, Právní novinky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
