Pokud se naopak příjemce dotace rozhodne bránit, finanční úřad u něj provede kontrolu dodržení podmínek poskytnutí dotace a v případě jejich porušení vyměří tzv. odvod za porušení rozpočtové kázně (opět v částce odpovídající části nebo celé dotaci). Spolu s odvodem bude příjemci vyměřeno i penále ve výší 1 ‰ denně z odvodu, které může dosáhnout až výše samotného odvodu za porušení rozpočtové kázně. Vzhledem k tomu, že penále bývá vyměřeno až na konci kontroly, zcela běžně výše odvodu skutečně dosahuje. Příjemce nicméně získává možnost se proti rozhodnutí o odejmutí dotace odvolat k Odvolacímu finančnímu ředitelství, případně proti rozhodnutí podat žalobu ve správním soudnictví. Tímto postupem je možné nepříznivé rozhodnutí zvrátit a vyhnout se tak i odvodu samotnému.

Promíjení penále

Rozhodnutí nebránit se proti výzvě k vrácení dotace bývá často motivováno právě obavou z nutnosti hradit penále, pokud nebude obrana příjemce úspěšná. V tomto ohledu lze přivítat nový pokyn Generálního finančního ředitelství č. GFŘ-D-46, který rozšiřuje důvody prominutí penále. Prominutí penále v důsledku umožní příjemci dotace bránit se bez toho, aby riskoval povinnost platit penále.

V případech, kdy příjemce pravidla skutečně porušil, může být promíjení využito ke zmírnění nepříznivých důsledků. Vzhledem k tomu, že penále může snadno dosáhnout výše samotného odvodu, jeho prominutí představuje značnou úsporu.

Nový pokyn se uplatní na penále vyměřené po 1. říjnu 2020, nicméně pokud by byl pro příjemce dotace příznivější než dřívější úprava promíjení penále, lze ho vztáhnout i na penále vyměřené po 1. únoru 2020. A to i v případě, že již bylo o prominutí penále rozhodnuto.

Důvody prominutí

Konkrétní důvody prominutí penále dělí pokyn do čtyř kategorií, z nichž pro právnické osoby budou důležité zejména objektivní důvody mimo sféru příjemce a kategorie marginálních pochybení.

Za objektivní důvody je považováno především porušení podmínek poskytnutí dotace z důvodu prokázané chyby poskytovatele a porušení pravidel v důsledku živelní nebo jiné pohromy. Pokud se tyto skutečnosti příjemci dotace podaří prokázat, penále bude prominuto v plné výši.

Kategorie marginálních pochybení bude zajímavá např. pro příjemce podpor z programu Antivirus. Pokud příjemce uhradí sociální a zdravotní pojištění po termínu stanoveném úřadem práce, bude mu dle pravidel programu Antivirus odebrána celá dotace. Kromě toho, že jsme přesvědčeni, že se v tomto případě lze úspěšně bránit i proti povinnosti vrátit dotaci, lze přinejmenším dosáhnout prominutí celého penále a tím minimalizovat nepříznivé dopady pochybení příjemce.

Stejně tak bude možné celé penále promíjet i v případě dalších administrativních pochybení (pozdní odevzdání monitorovacích zpráv, závěrečných hodnocení apod.)