Spor o výklad definice tzv. základního investičního fondu ve vztahu k podfondům SICAV trvá od přijetí novely ZDP, navazující na novelu zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF), která vstoupila v platnost 1. 1. 2015.

Ve vládním návrhu novely ZDP byl zaveden pojem „základní investiční fond“ za účelem zúžení aplikace 5% sazby daně pouze na vybrané daňové poplatníky, aby bylo zamezeno jejich účelovému zakládání a zneužívání snížené sazby daně. Základním investičním fondem tak měl být (a) investiční fond dle ZISIF, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu, (b) otevřený podílový fond dle ZISIF, (c) podfond SICAV dle ZISIF a investiční fond, pokud je fondem kolektivního investování, (d) ostatní investiční fondy splňující investiční omezení (tj. více 90 % hodnoty majetku musí být investováno do vyjmenovaných investičních nástrojů). Následný pozměňovací návrh však zrušil samostatnou kategorii definovanou pod písm. (c) a výslovně podřadil podfond SICAV pouze pod subjekty testované na investiční omezení (tj. pod současný § 17b/1/c) ZDP). Důvodová zpráva k této změně uvádí, že důvodem této úpravy je podřazení podfondu SICAV pod stejné podmínky jako běžné investiční fondy. Tento pojem však důvodová zpráva dále nespecifikuje.

Na základě tohoto průběhu legislativního procesu dochází Městský soud v Praze k závěru, že pokud by chtěl zákonodárce podřadit podfond SICAV pod 5% sazbu daně při splnění podmínky přijetí jeho investičních akcií k obchodování na evropském regulovaném trhu (a od 1. 1. 2019 i další podmínky dle § 17b odst. 1 písm. a) ZDP, tj. nejvýše podíl 10 % akcionářů právnických osob a absence provozování podnikatelské činnosti dle živnostenského zákona), byl by to výslovně stanovil.

Dalším sporným bodem byl výklad pojmu „investiční fond“ dle ZISIF, na který odkazuje § 17b odst. 1 písm. a) ZDP. ZISIF totiž zavádí legislativní zkratku, na základě které, pokud tento zákon [ZISIF] používá pojem „investiční fond“, „fond kolektivního investování“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě investičního fondu, který vytváří podfondy, podfond investičního fondu, ledaže z tohoto zákona plyne něco jiného. V případě aplikace této legislativní zkratky i pro účely ZDP by tak bylo možné zahrnout podfond SICAV pod pojem „investiční fond“ dle ZISIF i bez jeho výslovného uvedení v daném ustanovení. Městský soud však dochází k závěru, že tato legislativní zkratka je určena pouze pro účely ZISIF, případně pro jeho prováděcí předpisy, a nelze jej použít pro účely ZDP.

Druhou argumentační linií pro uplatnění 5% sazby daně na podfond SICAV bylo uplatnění § 17b/1/b ZDP, který jako základní investiční fond definuje otevřené podílové fondy dle ZISIF. Dle § 37c ZDP totiž platí, že ustanovení ZDP vztahující se na otevřený podílový fond a podílový list se použijí obdobně také pro podfond SICAV a investiční akcie. Městský soud však i tuto argumentaci odmítl s tím, že účelem tohoto ustanovení sice je sjednocení výkladu a regulace podobných institutů prostřednictvím legislativní zkratky, ale na některá ustanovení se nevztahuje, a to mj. na § 17b ZDP, kde je obsažena speciální úprava, která má přednost před obecnou úpravou platnou pro otevřené podílové fondy a podílové listy.

Městský soud tak v rozsudcích 10 Af 19/2022-79 a 10 Af 10/2023-54 potvrzuje restriktivní výklad § 17b ZDP pro podfondy SICAV, uplatňovaný ze strany finanční správy. Jedná se však pouze o prvoinstanční rozhodnutí. V tuto chvíli tedy není jasné, jakým způsobem bude případně rozhodovat Nejvyšší správní soud. O dalším vývoji vás budeme informovat, jakmile bude znám.