Účetnictví 

Rozhodnutí Výboru pro interpretace IFRS

Přinášíme dvě zajímavá konečná rozhodnutí vydaná Výborem pro interpretaci IFRS v roce 2021.

Výbor pro interpretace IFRS (Výbor) je interpretačním orgánem Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB), který s ní spolupracuje při podpoře uplatňování standardů IFRS.

Rozhodnutí (angl. agenda decision) jsou způsobem, jak se vyjádřit k tomu, proč není změna požadavku standardu IFRS či jeho interpretace nutná. Často zahrnují vysvětlující informace, které mají poskytnout návod pro jednotné uplatňování standardů IFRS. Rada očekává, že účetní jednotky včas provedou změny účetních zásad, nejsou-li v souladu s  rozhodnutím Výboru.

Náklady nutné k prodeji zásob (IAS 2 Zásoby)

Zveřejněno v červnu 2021

Výbor obdržel podnět týkající se nákladů, které účetní jednotka sleduje jako „odhadované náklady nutné k uskutečnění prodeje“ při stanovení čisté realizovatelné hodnoty zásob. Podnět se konkrétně týkal toho, zda účetní jednotka zahrnuje všechny náklady nezbytné k uskutečnění prodeje, nebo pouze přírůstkové náklady s prodejem spojené.

Odstavec 6 standardu IAS 2 Zásoby definuje čistou realizovatelnou hodnotu jako „odhadnutou prodejní cenu v obvyklém obchodním styku sníženou o odhadnuté náklady na dokončení a odhadnuté náklady nutné k uskutečnění prodeje“. Odstavce 28 až 33 standardu IAS 2 zahrnují další požadavky na způsob, jakým účetní jednotka odhaduje čistou realizovatelnou hodnotu zásob. Tyto odstavce neurčují, které konkrétní náklady jsou „nutné k uskutečnění prodeje“ zásob. Odstavec 28 standardu IAS 2 však popisuje cíl snížení hodnoty zásob na jejich čistou realizovatelnou hodnotu – tím je možné zabránit tomu, aby byly zásoby vedeny „v hodnotě převyšující částky, které se z jejich prodeje očekávají“.

Výbor poznamenal, že při určování čisté realizovatelné hodnoty zásob standard IAS 2 vyžaduje, aby účetní jednotka odhadla náklady nutné k uskutečnění prodeje. Tento požadavek neumožňuje účetní jednotce omezit tyto náklady pouze na přírůstkové, a tím potenciálně vyloučit náklady, které musí účetní jednotka vynaložit na prodej svých zásob, ale které nejsou přírůstkové pro konkrétní prodej. Zahrnutí pouze přírůstkových nákladů by mohlo vést k nesplnění cíle stanoveného v odstavci 28 standardu IAS 2.

Výbor dospěl k závěru, že při stanovení čisté realizovatelné hodnoty zásob účetní jednotka odhaduje náklady nutné k uskutečnění prodeje v obvyklém obchodním styku. Účetní jednotka musí sama zvážit a určit, jaké náklady jsou nutné k uskutečnění prodeje s ohledem na jeho specifika a okolnosti, včetně povahy zásob. Náklady mohou zahrnovat náklady na reklamní kampaň, mzdy prodejního personálu, distribuční náklady atd.

Výbor dospěl k závěru, že zásady a požadavky standardů IFRS poskytují dostatečné podklady pro to, aby účetní jednotka určila, zda se odhadované náklady nutné k uskutečnění prodeje omezují na přírůstkové náklady, určuje-li se čistá realizovatelná hodnota zásob. Výbor se proto rozhodl nezařadit do svého pracovního plánu projekt na úpravu standardu.

Sestavení účetní závěrky v případě, že účetní jednotka již nepokračuje v činnosti (IAS 10 Události po skončení účetního období)

Zveřejněno v červnu 2021

Výbor obdržel podnět týkající se účetnictví uplatňovaného účetní jednotkou, která již nepokračuje v činnosti (jak je popsáno v odstavci 25 standardu IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky).

Předkladatel ve svém podání výboru IFRIC uvedl dvě varianty skutečnosti. V obou případech účetní jednotka buď přestala obchodovat, nebo má v úmyslu přistoupit po datu sestavení účetní závěrky – ovšem před jejím dokončením (podepsáním) – k likvidaci. Mohou nastat dva uvedené scénáře:

  • Scénář A: Účetní závěrky za poslední tři roky (2017, 2018 a 2019) nebyly dokončeny. Ke konci každého z těchto tří let (k 31. prosinci) dospělo vedení k závěru, že účetní jednotka bude pokračovat ve své činnosti. Po osmi měsících od konce posledního účetního období (tedy v srpnu 2020) se vedení rozhodlo pro dobrovolnou likvidaci účetní jednotky.
  • Scénář B: Účetní závěrka za poslední účetní období (2019) ještě nebyla dokončena. Všechny účetní závěrky za předchozí roky byly dokončeny. Po osmi měsících od konce posledního účetního období (tedy v srpnu 2020) se vedení rozhodlo pro dobrovolnou likvidaci účetní jednotky.

Odstavec 14 standardu IAS 10 Události po skončení účetního období uvádí, že „účetní jednotka nesestavuje účetní závěrku na základě předpokladu trvání podniku v případech, kdy vedení účetní jednotky po skončení účetního období samo rozhodlo o záměru zlikvidovat účetní jednotku nebo ukončit její činnost, popřípadě nemá jinou reálnou alternativu než tak učinit“.

Výbor u každého z výše uvedených scénářů poznamenal následující skutečnosti:

Scénář A:

  • Zásady a požadavky IAS 10 poskytují dostatečné podklady pro to, aby účetní jednotka, která již není nepřetržitě fungující účetní jednotkou, mohla určit, zda sestavuje svou účetní závěrku na základě předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky.
  • V popsané skutečnosti jsou účetní závěrky za roky 2017, 2018 a 2019 schváleny k vydání po rozhodnutí o likvidaci účetní jednotky, což je událost upravující účetní závěrku po datu účetní závěrky
  • Účetní jednotka, která již nepokračuje ve své činnosti, nemůže sestavit účetní závěrku (tj. za všechny tři roky) na základě předpokladu nepřetržitého trvání podniku.

Scénář B:

  • Výzkum výboru IFRIC konstatoval, že při uplatňování standardů IFRS na tento scénář neexistují v praxi rozdílné přístupy, tj. účetní jednotky nepřehodnocují srovnávací údaje, pokud již schválené účetní závěrky byly vypracovány za předpokladu trvání podniku.
  • IFRIC se proto k tomuto scénáři nebude dále vyjadřovat.

Z výše uvedených důvodů se Výbor rozhodl nezařadit do svého pracovního plánu projekt na úpravu standardu týkající se těchto záležitostí.

Zdroj: IFRS – IFRIC Update June 2021

IASB IAS IFRS dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right