Další informace může správce daně získat na základě mezinárodního dožádání adresovaného zahraničnímu správci daně nebo z oznamovací povinnosti třetích osob vůči správci daně (např. kontrolní hlášení, podávání zpráv podle zemí nebo připravovaná oznamovací povinnost provozovatelů digitálních platforem podle DAC 7). Nejjednodušší způsob získání informací o daňových subjektech představuje přímý přístup do databáze vedené jiným orgánem veřejné moci. Tato možnost se orgánům finanční správy nově otevírá v případě informačního systému technických prohlídek vozidel.

Na základě novely zákona o pozemních komunikacích, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou a je nyní projednávána v Senátu, budou mít orgány finanční správy přímý dálkový přístup k informacím z informačního systému technických prohlídek. Bude-li novela schválena, dostane se finanční správa jednodušeji a pravděpodobně i častěji k údajům o stavu tachometru a k dalším informacím, jež může efektivně využít při kontrole vedení knihy jízd, kterou daňový subjekt prokazuje nárok na odpočet DPH nebo uplatnění daňově účinného nákladu.

Význam informací původně získaných orgány veřejné moci pro jiné účely a následně použitých správcem daně v daňovém řízení se projevil v nedávno mediálně diskutovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu. V tomto případě správce daně získal na základě výzvy od Policie ČR informace o pohybu motorového vozidla, které bylo zachyceno kamerovým systémem provozovaným za účelem zabezpečení veřejného pořádku v dopravě. Získané informace však nekorespondovaly s údaji v knize jízd vedené daňovým subjektem. Tato nesrovnalost měla pro daňový subjekt za následek neprokázání naplnění podmínek pro vznik nároku na odpočet DPH a vyměření nadměrného odpočtu správcem daně v nižší výši. Nejvyšší správní soud došel k závěru, že správce daně byl oprávněn dané záznamy od policie požadovat, neboť šlo o údaje nezbytné pro správu daní a policie je subjektem povinným takové údaje správci daně na výzvu poskytnout.