V případě, že účetní jednotka neplní své povinnosti podle zákona o účetnictví, hrozí jí za takový přestupek pokuta. Sankce se nejčastěji odvíjí od hodnoty aktiv s tím, že mohou dosahovat až výše 3 % nebo 6 % aktiv, a to dle typu přestupku. Z naší praxe bývá nejčastějším typem přestupku například to, že účetní jednotka nezveřejní svou účetní závěrku ve sbírce listin u rejstříkového soudu. Každopádně, pokud finanční úřad takové pochybení objeví, potom je zmíněná částka pokuty vypočtená z hodnoty aktiv maximální možnou hranicí a správce daně tak může uložit a často i ukládá částku nižší.
Otázkou, která byla v minulosti častým důvodem sporů, však je, do kdy může správce daně takovou pokutu účetní jednotce uložit, resp. jaká je její prekluzivní lhůta. Nejvyšší správní soud ČR se k této problematice opakovaně vyjadřuje, naposledy pak ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 268/2019-27.
V daném případě se NSS zabýval otázkou vyměření sankcí za špatně vedené účetnictví ve smyslu vedení neprůkazné skladové evidence, neúčtování o všech účetních případech a neprůkazné inventarizaci majetku a zásob. Společnost se měla zmíněných chyb dopustit v účetním období 2014. Předmětný rozsudek tak mimo jiné řešil i aplikaci a prekluzivní lhůtu u sankcí za přestupky podle zákona o účetnictví ve znění účinném do 31. 12. 2015.
Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud ČR potvrdil, že se prekluzivní lhůta u sankcí za přestupky podle zákona o účetnictví řídí zákonem o odpovědnosti za přestupky. Tento zákon pak pro pokuty vypočtené jako procento z aktiv stanoví promlčecí dobu 1 rok. Klíčové přitom je, že tato promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku, a nikoliv okamžikem, kdy se o pochybení správce daně dozvěděl. A to dle soudu platí i pro přestupky podle zákona o účetnictví ve znění účinném do 31. 12. 2015, kde byla úprava v tomto smyslu přísnější. Soud také vyložil, že dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. V řešeném případě tedy soud dovodil, že počátek běhu promlčecí doby je den následující po konci účetního období 2014, tj. 1. 1. 2015, z čehož vyplývá, že jednoletá promlčecí doba uplynula dne 1. 1. 2016. To tedy znamená, že finanční úřad po tomto datu již nemohl sankci za chyby účetního období 2014 vyměřit.
Takový výklad je pro účetní jednotky bezesporu velmi příznivý, protože správce daně má omezenou možnost pokuty za přestupky podle zákona o účetnictví poplatníkovi vyměřit. Zároveň však ministerstvo financí deklaruje, že připravuje nový zákon o účetnictví, a je otázkou, jakým způsobem budou v této nové normě sankce za přestupky pojaty. Lze však předpokládat, že jejich promlčecí lhůty budou do budoucna zpřísněny.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
