Daně 

Sazby pro rok 2021: Jak se zvýší minimální mzda nebo daňová sleva na poplatníka?

V roce 2021 se zvyšuje vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění, pro zdravotní pojištění, mění se sazby u zahraničního stravného nebo u cestovních náhrad při pracovní cestě. Dále se zvyšuje minimální i průměrná mzda, ruší se superhrubá mzda a také se mění způsob výpočtu dovolené. A to není vše. Přečtěte si v našem článku, jaké změny nás letos čekají.

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění v roce 2021

Maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění se v roce 2021 zvyšuje z 1 672 080 Kč na 1 701 168 Kč. Rozhodný příjem pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění se zvyšuje na 3 500 Kč. U dohod o provedení práce nadále platí hranice zúčtovaného příjmu nad 10 000 Kč.

Zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2021

Od 1. 1. 2021 se zvyšuje minimální mzda o 600 Kč na 15 200 Kč, minimální hodinová mzda se zvyšuje na 90,50 Kč. Zvyšují se i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé skupiny prací, a to na 15 200 Kč až 30 400 Kč (8 skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací). Zvýšení minimální mzdy ovlivňuje např.: výši hranice pro vznik nároku na daňový bonus (roční příjem dosahuje alespoň šestinásobku minimální mzdy / měsíčně alespoň poloviny minimální mzdy, tj. 7 600 Kč); maximální výši výdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci ÚP (polovina minimální mzdy); výši dávek státní sociální podpory vyjma dávek, při kterých se bere ohled na příjem žadatele; zvýšení maximální daňové slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení (ve výši minimální mzdy); zvýšení limitu pro osvobození důchodů od daně z příjmu (do 36násobku minimální mzdy – 547 200 Kč pro rok 2021).

Nová výše minimálního vyměřovacího základu pro ZP v roce 2021

V souvislosti se změnou minimální mzdy od ledna 2021 dochází i ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, a tedy i minimální výše měsíčního pojistného, které jsou povinny hradit osoby bez zdanitelných příjmů a které je hrazeno např. za tzv. státní kategorie pojištěnců (studenti, starobní důchodci, ženy na mateřské, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadů práce aj.).

Minimální měsíční vyměřovací základ ZP pro rok 2021 činí 15 200 Kč a měsíční pojistné 2 052 Kč.

Změna v základních sazbách zahraničního stravného pro rok 2021

Od 1. 1. 2021 dochází ke změnám sazeb u některého zahraničního stravného. Změna se dotkne následujících států: Bulharsko (40 eur), Slovinsko (40 eur), Švédsko (55 eur). Změna se dotkne i mimoevropských zemí, a to např. Albánie, Indonésie (40 eur) či Tchaj-wanu (45 eur).

Cestovní náhrady při pracovní cestě

Od 1. 1. 2021 dochází k úpravám v sazbách cestovních náhrad, jež jsou zaměstnancům vypláceny při pracovní cestě. V souvislosti s užitím soukromého motorového vozidla při pracovní cestě vzniká zaměstnanci jednak nárok na náhradu za opotřebení vozidla, jednak náhrada za spotřebované pohonné hmoty. Náhrada za opotřebení vozidla se pro rok 2021 zvyšuje na 4,40 Kč za ujetý kilometr. V případě, že zaměstnanec bude v roce 2021 uplatňovat náhradu za spotřebované pohonné hmoty využitím vyhláškových cen, může si uplatnit náhradu ve výši 27,80 Kč za 1 litr spotřebovaného benzínu, 27,20 Kč za 1 litr spotřebované nafty a 5 Kč za 1 kilowatthodinu spotřebované elektřiny. Zaměstnanec má samozřejmě právo uplatňovat namísto vyhláškových cen  náhradu na základě skutečných výdajů zjištěných z dokladu o uhrazení pohonných hmot.

V roce 2021 rovněž dochází ke zvýšení sazeb tuzemského stravného v jednotlivých časových pásmech. Nově má tedy zaměstnanec nárok na stravné nejméně ve výši 91 Kč, pokud pracovní cesta trvá 5 až 12 hodin; ve výši 138 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; a ve výši 217 Kč, pokud pracovní cesta trvá déle než 18 hodin. Princip krácení stravného se nemění.

Průměrná hrubá mzda za I. až III. čtvrtletí 2020

Český statistický úřad vyhlásil dne 4. 12. 2020 průměrnou mzdu za I. až III. čtvrtletí 2020 ve výši 34 611 Kč (předcházející částka byla 33 429 Kč). Z této částky se vypočítají hodnoty pro plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením za rok 2020. K naplnění jedné osoby se ZP tzv. „náhradním plněním“ je třeba odebrat výrobky nebo služby v objemu 242 277 Kč bez DPH (34 611 x 7). Odvod do státního rozpočtu by za jednu celou nenaplněnou osobu se ZP činil 86 527,50 Kč (34 611 x 2,5).

Výše slevy za umístnění dítěte (školkovné)

Výše minimální mzdy ovlivňuje také maximální výši slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy tzv. školkovné. Sleva je rovna výši minimální mzdy. Znamená to tedy, že zatímco pro rok 2020 může rodič, který má dítě ve školce, uplatnit slevu z daně maximálně ve výši 14 600 Kč, letos to bude 15 200 Kč.

Zrušení superhrubé mzdy

Od 1. 1. 2021 se ruší tzv. superhrubá mzda a zavádí se progresivní zdanění sazbou 15 % a 23 %. Příjmy fyzických osob se budou zdaňovat 15% sazbou daně do limitu základu daně ve výši 48násobku průměrné mzdy (tj. v roce 2021 do výše 141 764 Kč měsíčně, 1 701 168 Kč ročně). Zvýšenou sazbou 23 %, která nahrazuje tzv. solidární zvýšení daně, se pak bude danit roční základ daně nad 48násobek průměrné mzdy.

Při dosažení ročního příjmu pro uplatnění 23% sazby daně, pokud se jedná o příjem ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně více zaměstnavatelů, u kterých zaměstnanec učinil prohlášení poplatníka k dani, nebude nutné podávat přiznání k dani z příjmu, jako tomu bylo při solidárním zvýšení daně.

Navýšení slevy na poplatníka

Od 1. 1. 2021 se zvyšuje daňová sleva na poplatníka na 27 840 Kč ročně (2 320 Kč měsíčně – dochází tak k navýšení měsíčně o 250 Kč). V roce 2022 bude sleva na poplatníka znovu navýšena, a to na 30 840 Kč ročně (2 570 Kč měsíčně).

Zrušení limitu pro daňový bonus

Od 1. 1. 2021 se ruší maximální možná částka vyplaceného daňového bonusu na vyživované děti, který nově bude moci přesáhnout částku 60 300 Kč. Nadále však platí podmínka dosaženého minimálního ročního příjmu ze závislé činnosti nebo podnikání ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy 91 200 Kč pro rok 2021.

Srážková daň

Na rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění je navázán také limit pro uplatnění srážkové daně z příjmu z dohody o pracovní činnosti nebo pracovního poměru, pokud zaměstnanec neučinil prohlášení k dani – pro rok 2021 tedy platí částka 3 500 Kč. U dohod o provedení práce nadále platí hranice zúčtovaného příjmu do 10 000 Kč.

Stravenkový paušál

Od ledna 2021 může zaměstnavatel namísto stravovacích poukázek poskytovat zaměstnancům příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál). Jedná se o peněžitý příspěvek, který může být zaměstnancům vyplácen společně se mzdou. Na rozdíl od stravenek je však stravovací paušál za jednu směnu osvobozen od daně z příjmů na straně zaměstnance pouze do určeného limitu, a to do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2021 bude takto stravenkový paušál osvobozen do výše 75,60 Kč za jednu směnu. Pokud zaměstnavatel bude zaměstnanci poskytovat vyšší stravovací paušál, rozdíl musí být ve mzdě zaměstnance zdaněn a zároveň z něj musí být odvedeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění.

Poskytování stravovacího paušálu by mělo být upraveno ve vnitřní směrnici (kolektivní smlouvě). Zaměstnanci nelze poskytnout za stejnou dobu více plnění současně (příspěvek formou stravenky i stravenkový paušál), je však možné ve smyslu úpravy ve vnitřní směrnici různé formy zajištění stravování kombinovat (zaměstnancům na různých pracovištích stejného zaměstnavatele poskytovat jinou formu stravovacího benefitu).

Zvýšení nezabavitelné částky od ledna 2021

Od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní nezabavitelná částka pro výpočet exekučních, insolvenčních, zákonných a dohodnutých srážek na 7 872,75 Kč (a to na základě navýšení normativních nákladů na bydlení na 6 637 Kč). Za každou vyživovanou osobu se povinnému nově zvýší nezabavitelná částka o 2 624,25 Kč. Hranice, nad kterou je mzda povinného postižitelná bez omezení, bude ve výši 20 994 Kč.

Dovolená 2021 – novela zákoníku práce

V souvislosti s novelou zákoníku práce se nově od 1. 1. 2021 určuje nárok na dovolenou v hodinách (oproti nároku ve dnech do konce roku 2020). V hodinách se také uvádí čerpání a zůstatek. Nárok na dovolenou je nově založený na stanovené týdenní (kratší) pracovní době a odpracované době v příslušném kalendářním roce: TPD (týdenní pracovní doba) v hodinách x počet týdnů dovolené u zaměstnavatele = roční nárok na dovolenou v hodinách. Při vzniku PP v průběhu roku je pak nárok stanoven jako poměrná část ročního nároku na dovolenou (za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu ve výši 1/52 z ročního nároku na dovolenou).

Při plném úvazku a trvání PP po celý kalendářní rok se nárok stanoví: TPD 40 hod. x počet týdnů dovolené 5 = 200 hodin dovolené za rok. Základní roční výměra dovolené zůstává 4 týdny. Ruší se krácení dovolené pro překážky v práci, krácení je možné jen za neomluvenou absenci v rozsahu 1:1.

Překážky v práci se pro účely nároku na dovolenou dělí do 3 skupin:

  • plně započitatelná doba (překážky jsou považovány za výkon práce, např. mateřská dovolená, nemoc z důvodu pracovního úrazu),
  • částečně započitatelná doba (nemoc, rodičovská dovolená, jiné osobní překážky – započítává se při splnění konkrétních podmínek v omezeném limitu),
  • nezapočitatelná doba (např. neomluvená absence – nárok na dovolenou nevzniká).

Čerpání dovolené je umožněno nadále pouze v celých nebo polovičních směnách, výjimkou je dočerpání zbývající části dovolené kratší, než je polovina směny.

Srážková daň Sociální pojištění Přímé daně