Právo 

Sharing is Caring: veřejné licence jako evoluce autorského práva

Současná situace v podobě globální pandemie uzavřela velkou část populace ve svých domovech a významně omezila její možnosti přístupu nejen ke svým rodinám, přátelům či oblíbeným podnikům, ale i ke kultuře a umění. Více než kdy jindy se tak teď ukazuje, jak významnou roli v dnešní době hraje sdílení, digitalizace a dálkový přístup k hudbě, literatuře, filmům a ostatním dílům tvůrců z celého světa. Klíčovou roli v tomto směru sehrávají veřejné licence. Jak mohou usnadnit sdílení obsahu autorům i příjemcům? Seznamte se v souvislosti se Světovým dnem duševního vlastnictví s licencí Creative Commons, která ukazuje, kudy by se autorské právo mohlo ubírat v dnešní propojené době.

Autorské právo se v průběhu věků vyvíjí společně s tím, jak přicházejí nové technologické trendy. Ty totiž nejenže přinášejí nové způsoby konzumace obsahu, ale i nové druhy obsahu jako takového. Autorské právo však zpravidla za tímto vývojem zaostává a veřejnosti tak často nezbývá než přizpůsobovat a „ohýbat“ často rigidní a ne zcela aktuální instrumenty autorského práva. Dítkem tohoto závodu mezi autorským právem a rozvojem technologií jsou mimo jiné i tzv. veřejné licence.

26. duben patří v kalendáři Světovému dni duševního vlastnictví

Ten je oslavou lidské kreativity, vynálezů, inovací a technologického pokroku. Letos je tomu 50 let, co v tento den vstoupila v účinnost Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. V Deloitte Legal jsme se rozhodli, že vám v sérii článků přiblížíme význam duševního vlastnictví a přeneseme ukázky lidské tvořivosti na vaše počítače. Přečtěte si první díl, v němž jsme popsali, jak se duševní vlastnictví vyvíjelo v průběhu věků.

Jak fungují veřejné licence?

Tak, že autor ke svému dílu připojí i podmínky (zpravidla odkazem na ustálená pravidla), za jakých lze dílo šířit a dále užívat. Oproti standardním licencím je možné pozorovat celou řadu rozdílů. Standardní licenční smlouvy jsou zpravidla tradiční dvoustrannou smlouvou, o které strany často dlouze jednají a jejíž obsah je obrazem jejich představy o nastavení smluvního vztahu. Veřejné licence však ze své podstaty mají jinou povahu – jedná se o veřejnou nabídku licence podanou na dálku, kdy autor nabízí licenci neomezenému počtu uživatelů bez časového, místního a množstevního omezení a o obsahu takto nabízené veřejné licence nemají možnost adresáti s autorem jednat. Rozsah oprávnění z veřejných licencí se různí podle vůle autora, nicméně tato vůle je většinou omezena – prostřednictvím veřejné licence se díla zpravidla nabízejí bezúplatně a její součástí bývá povinnost uvést autorství k takovému dílu.

Je třeba poznamenat, že cílem veřejných licencí rozhodně není popírat či obcházet autorské právo, ale naopak na jeho pevných základech stavět nové metody sdílení obsahu, které budou reflektovat současnou technologickou realitu.

Troška teorie aneb pohled na copyleftové doložky  

Velmi často jsou veřejné licence používány v prostředí vývoje a distribuce softwaru – z tohoto prostředí právě pochází celá řada nejznámějších veřejných licencí. Mezi ty nejvíce používané patří GNU GPL licence (společně s její otevřenější verzí GNU LGPL), Mozilla Public License či Apache License. Při užívání softwaru na základě veřejných licencí je ale třeba brát zvláštní ohled na tzv. copyleftové doložky. Tyto doložky zavazují nabyvatele, aby dílo, ve kterém užije obsah vydaný pod veřejnou licencí, vydal pod stejnou veřejnou licencí. Pokud by pak nabyvatel vydal dílo pod licencí užší, či zcela uzavřenou, může svým jednáním porušovat autorská práva jiných osob. Nechtěná „infikace“ vlastního díla veřejnou licencí může mít pro autora nepříjemné důsledky, a proto doporučujeme dobře zkoumat podmínky veřejných licencí.

Veřejná licence Creative Commons: práva na užívání díla v praxi

Jako příklad veřejné licence jsme vybrali jednu z nejznámějších a široce užívaných veřejných licencí, kterou je licence Creative Commons. Historie této licence sahá až k roku 2001, kdy americký profesor práva Lawrence Lessig založil organizaci Creative Commons a základní myšlenky této licence shrnul do knihy Free Culture (mimochodem dostupné právě pod veřejnou licencí zde). Od dob vzniku této organizace spatřilo světlo světa již několik verzí této licence, přičemž ke dni přípravy tohoto článku byla aktuální verze Creative Commons 4.0. Tato veřejná licence má mezinárodní význam a těší se silné podpoře také v Česku – tu představuje především pracovní skupina Creative Commons Česká Republika.

Opatření díla licencí Creative Commons je jednoduché – poskytovatel díla si na příslušných stránkách vygeneruje licenci dle své představy a následně tuto licenci připojí k dílu adekvátním způsobem. Není tak třeba žádné registrace ani žádných dalších kroků. Významnou výhodou veřejné licence Creative Commons je její jednoduchost a především snadná čitelnost – licenci lze totiž vyjádřit standardními piktogramy, které jsou generovány společně s licencí.

Obsah licence Creative Commons je určen poskytovatelem obsahu – každá licence udělovaná v rámci licence Creative Commons je vždy bezplatná a nabyvatel je povinen při užití uvádět autora díla. Ve zbytku může poskytovatel licence Creative Commons doplnit následující atributy licence:

  • „ND – NoDerivs“: zákaz dílo zpracovávat a umožnit tak užití díla pouze v nezpracované podobě;
  • SA – ShareAlike“: povinnost nabyvatele, aby případné výstupy, ve kterých bude dílo použito, byly licencovány pod stejnou licencí (tzv. „copyleftová doložka“);
  • NC – Non-Commercial”: zákaz užívat dílo pro komerční účely.

Creative Commons v České republice

Správa licenční rodiny Creative Commons probíhá nejen na úrovni ústředí v USA, ale též prostřednictvím dobrovolnických organizací v jednotlivých státech. Takzvanou „Czech Chapter“, jak se jednotlivé větve označují, tvoří spolek Open Content, který v současné době sdružuje a zapojuje osoby, které se na fungování CC podílely již v minulosti a spolupracovaly například na překladu CC 4.0. Aktuálním projektem v rámci Creative Commons je tvorba českého překladu CC0. Spolek se angažuje i v oblasti dalších veřejných licencí, jako je Open COVID License. Open Content působí i jako osvětová a integrační instituce v oblasti „open“ aspektů společnosti, tedy zejména v oblastech otevřených dat, vzdělávání, výzkumu, přístupu ke státní správě.

Licence Creative Commons je krásným příkladem, jak může vypadat autorské právo v dnešní globální, propojené době. Jedná se o veřejnou licenci založenou na jednoduchém a přehledném systému, který umožňuje autorům a uživatelům sdílet obsah.

Zaujali vás veřejné licence a Creative Commons?
Další informace naleznete na níže uvedených odkazech:

Veřejné licence v České republice, verze 2.0

Oficiální stránka Creative Commons

Pracovní skupina Creative Commons vedená spolkem Open Content, z.s.

A pokud máte jakýkoliv dotaz, můžete se na nás obrátit napřímo na adrese IPlaw@deloittece.com.

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.

Den duševního vlastnictví Duševní vlastnictví
Právo 

Nové povinnosti internetových tržišť aneb když se i podnikatel stává tak trochu spotřebitelem

V polovině července začala platit nová pravidla týkající se obchodování na internetových tržištích. Jejich cílem je tuto oblast digitálního světa zpřehlednit a stanovit jasná a férová pravidla. Pro některé poskytovatele to znamená zásadní změny v dosavadním způsobu poskytování služeb, pro jiné jde pak o pouhé legislativní zakotvení již fungující best practice. Jaké změny nová pravidla přinášejí? Kterých poskytovatelů se týkají? A jaké jim hrozí tresty v případě nedodržení? 

21. 7. 2020
Právo  Deloitte živě 

Novinky ve vysílání zaměstnanců: Jak se nová pravidla promítnou v plánování zahraničních služebních cest?

Pravidla pro vysílání zaměstnanců za hranice doznaly zásadních změn. Tyto změny se týkají nejen cest tuzemských zaměstnanců za hranice Česka, ale i zaměstnanců, kteří přijíždí pracovně ze zahraničí do České republiky. Již od 30. července 2020 začne totiž platit novela zákoníku práce, která v sobě reflektuje požadavky vyplývající z revidované směrnice EU o vysílání pracovníků do zahraničí. Jaké konkrétní novinky nás čekají? Na co se v souvislosti s uvedenými změnami připravit? A jak si s novými pravidly poradila legislativa v jiných evropských státech? Těmito a dalšími otázkami jsme se zabývali se v rámci našeho webcastu věnovanému mobilitě zaměstnanců. 

20. 7. 2020
Právo 

Přelomové rozhodnutí Soudního dvora EU ohledně ochrany osobních údajů v USA

Soudní dvůr Evropské unie vydal 16. července 2020 přelomové rozhodnutí v oblasti ochrany osobních údajů, které přináší zásadní změny pro předávání osobních údajů do Spojených států amerických a může způsobit, že spousta společností zpracovává osobní údaje v rozporu s právními předpisy. V praxi to znamená, že pokud předáváte osobní údaje do USA společnostem, které zakládají ochranu soukromí a vámi předávaných dat právě na štítu EU-USA na ochranu soukromí, tak že taková ochrana již není dostatečná a nadále neexistuje. 

17. 7. 2020