Ačkoliv lidé tvoří odnepaměti, práva se začala systematicky přiznávat tvůrcům vlastně teprve nedávno. Ani staří Římané se svým propracovaným právním systémem neznali autorské nebo patentové právo. Ve středověku panovníci někdy udělovali monopoly na vynálezy a cechy měly své vlastní značky, ale skutečný rozvoj práva duševního vlastnictví přišel až s vynálezy, které umožnily šíření děl ve velkém. Na 26. dubna připadá Světový den duševního vlastnictví a tak jsme u této příležitosti vybrali několik milníků, které považujeme z hlediska historie za nejzásadnější. Knihtisk, fotografie, vynález telefonu či umělá inteligence jsou jen malou ochutnávkou. Nahlédněte v rámci našeho seriálu pod pokličku duševního vlastnictví.
Troška teorie na úvod aneb Co je to duševní vlastnictví?
Duševní vlastnictví je vlastně vše, co lidé vytvoří svou kreativní, vynálezeckou nebo jinou duševní činností. Může jít o literární, umělecká a vědecká díla, vynálezy a objevy, design výrobků, ale třeba i obchodní tajemství nebo know-how. Některé druhy duševního vlastnictví jsou chráněny prostřednictvím autorského práva, ochranných známek, průmyslových vzorů, patentů nebo jiných systémů ochrany.
Vynález knihtisku v 15. století poprvé umožnil, aby se literární díla mohla dostat k velkému počtu čtenářů. Najednou činnost autorů dostala ekonomicky úplně jiný význam. Jak tomu ale bývá i dnes, právu nějaký čas trvá, než se novým skutečnostem přizpůsobí. Nejprve tak byla vydávána pouze privilegia pro nakladatele a knihtiskaře a až roku 1710 byl v Anglii přijat „Statute of Anne“, který poprvé uzákonil autorská práva. Následně byla autorská práva přiznána i autorům děl výtvarných, sochařských a hudebních.
Než se ale lidstvu poprvé podařilo věrohodně zachytit obraz pomocí světla, vyžadovalo to řadu pokusů. Stejně tak tomu bylo i s uznáním fotografie jako uměleckého díla. Soudy dlouhou dobu považovaly fotografování pouze za mechanickou činnost, nikoliv za činnost umělecky tvořivou. Dnes o povaze fotografie jako autorského díla není z právního hlediska pochyb.
26. duben patří v kalendáři Světovému dni duševního vlastnictví
Ten je oslavou lidské kreativity, vynálezů, inovací a technologického pokroku. Letos je tomu přesně 50 let, co v účinnost vstoupila Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. V Deloitte Legal jsme se rozhodli, že vám v sérii článků přiblížíme význam duševního vlastnictví a přeneseme ukázky lidské tvořivosti na vaše počítače. Začali jsme historickým exkurzem a výběrem nejzásadnějších milníků v dějinách duševního vlastnictví. Poté jsme se zaměřili na veřejné sdílené licence. Pro fanoušky kultury jsme připravili hudební tipy ve virtuálním prostředí, alternativu jsem našli i pro ty, kterým chybí návštěvy galerií a umění. Zaměřili jsme se i na aktuální téma – distanční vzdělávání a přinesli pár tipů na programy prestižních univerzit a dalších institucí, které teď můžete studovat online.
Telefon, který původně vznikal pouze jako vylepšení telegrafu, zcela změnil způsob komunikace. Tento vynález se ale neobešel bez sporů o původcovství a právních bitev o platnost patentu. Ačkoliv nejdokonalejší přístroj na sklonku 19. století sestrojil našinec Jára Cimrmran, původcovství je obecně připisováno Alexanderovi Grahamu Bellovi. „Pane Watsone, přijďte sem. Chci vás vidět.“ To byla první slova, která Bell se svým asistentem pomocí telefonu přenesl. Ve stejném období vynalezl Ital Marchese Guglielmo Marconi první bezdrátový telegraf. O několik let později pak začala v Americe vysílat i první zábavní rádia.
Tři příklady z mnoha, které ukazují, jakou hodnotu duševní vlastnictví může mít. Mattel si vydobyl pozici výrobce jedné z nejúspěšnějších hraček v historii nejen díky známé panence, ale i díky pečlivé registraci patentů, ochranných známek a doménových jmen a agresivní právní strategii. Složení Coca-Coly je jedním z nejcennějších a nejpřísněji střežených předmětů duševního vlastnictví, a to i přesto, že právníci se zatím neshodli, jestli mohou být recepty chráněny jako autorská díla. Stejně tak ikonická skleněná lahev a takřka neměnné logo pomáhají Coca-Cole budovat její jedinečnou image. 200 miliard dolarů jako hodnota nejznámější značky světa Apple pak hovoří za své.
Zásluhou mezinárodních dohod byly koncem minulého století již základní principy autorského práva ustáleny ve většině vyspělých států. Předpisy ale byly psány v době, kdy se díla šířila ve výtiscích, na CD a disketách – zkrátka ve fyzických kopiích. Pak ale přišel internet a s ním i doposud nevídané možnosti a právní otázky. Jak omezit šíření díla umístěného na internetu? Je možné porušit autorské právo sdílením odkazu? Zasahují vyhledávače do práv autorů? Právní veřejnost se s těmito otázkami postupně vypořádává, ale jak se vyvíjejí technologie, tak přibývají i nové otázky. Komu náleží práva k sošce vytisknuté na 3D tiskárně? Přiznáme někdy práva umělé inteligenci? V tomto ohledu nás v blízké budoucnosti mnoho zásadních milníků ještě čeká.
Znáte už náš TechLaw zpravodaj s novinkami ze světa technologií, v němž vás pravidelně informujeme o novinkách ze světa duševního vlastnictví? Zaregistrujte se k jeho odběru.
A pokud máte jakékoliv otázky, můžete se na nás obrátit přímo na IPlaw@deloittece.com.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
