Právo 

Soudní dvůr EU: Orgány musí zpřístupnit vnitřní komunikaci o životním prostředí, pokud převažuje veřejný zájem

Právo životního prostředí je komplexní a rychle rostoucí soubor různých norem, které zásadně dopadají na náš svět. I proto je důležité obsah takových regulací neustále zkoumat, upřesňovat a opakovaně vykládat. Soudní dvůr EU v tomto ohledu vydal dva zásadní rozsudky. V prvním se věnuje povinnosti zkoumat dostupnost bezpečných alternativ předtím, než jsou na trh uvedeny nebezpečné chemické látky. Ve druhém pak vykládá, za jakých podmínek musí veřejné orgány zpřístupnit veřejnosti svou interní komunikaci týkající se životního prostředí. Pozadu ale nezůstala ani Evropská komise, která vydala pokyny ke škodě na životním prostředí. Díky tomu by mělo být vymáhání nápravy jednodušší a jednotnější. A v Česku pak vláda schválila Statní politiku životního prostředí 2030, kterou stanovuje cíle ochrany životního prostředí.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #5:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Soudní dvůr EU omezuje neopodstatněné použití chemických látek vzbuzujících obavy

Evropský soudní dvůr rozhodl o omezení používání chemických látek vzbuzujících obavy, konkrétně olova. Legislativa umožňuje povolení užití pouze v případě, že k dispozici není žádná méně závadná alternativa a pokud přínos převažuje nad škodlivostí. Je na žadateli o povolení, aby nedostupnost vhodnějších alternativ prokázal, a na Evropské komisi, aby tuto skutečnost dostatečně ověřila. Soudní dvůr rozsudkem narušil dosavadní praxi, když konstatoval, že rozhodnutí nesmí být postaveno na domněnkách nepotvrzených či nevyvrácených faktickými informacemi. Komise musí tedy v každém případě skutečně prověřit, zda jsou alternativy dostupné. Používání chemických látek vzbuzujících mimořádné obavy proto bude do budoucna podrobeno daleko větší míře přezkumu.

Role veřejného zájmu při zveřejňování vnitřní komunikace o životním prostředí

V rozsudku C‑619/19 se Soudní dvůr Evropské unie věnoval právu veřejnosti na informace o životním prostředí podle Aarhuské úmluvy. Předmětem předběžné otázky byl výklad pojmu „vnitřní komunikace“, na kterou se vztahuje výjimka ohledně zmíněného zpřístupnění. Zároveň se však tato výjimka musí vždy poměřovat k veřejnému zájmu, kterým je zveřejnění podmíněno.

Soud konstatoval, že vnitřní komunikace zahrnuje všechny informace, které se pohybují v rámci orgánu veřejné správy a ke dni podání žádosti o přístup neopustily vnitřní sféru tohoto orgánu. Jedná se i o informace, které daný orgán obdržel a které nebyly nebo neměly být zpřístupněny veřejnosti před zmíněným obdržením.

Časově není použitelnost této výjimky nijak omezena, zároveň ale platí, že důvodem její existence je poskytnout veřejným orgánům chráněný prostor k rozvíjení úvah a vedení vnitřní diskuse. Výjimka se tedy může uplatnit pouze po dobu, po kterou je ochrana požadované informace odůvodněná. Plynutím času tak může veřejný zájem na zveřejnění vnitřní komunikace o životním prostředí přerůst zájem veřejných orgánů nad její ochranou. Takovou situaci musí příslušný orgán v každém případě materiálně zkoumat a nemůže se pouze formálně odkázat na to, že vnitřní komunikace je kryta příslušnou výjimkou.

Sjednocení pojmu „škoda na životním prostředí“ napříč Evropskou unií

Evropská komise zveřejnila pokyny objasňující rozsah pojmu „škoda na životním prostředí“ podle článku 2, Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí. Účelem je pomoci státům EU lépe posoudit, zda poškození vod, chráněných druhů, půdy nebo přírodních stanovišť spadá do působnosti směrnice. Pojem škody na životním prostředí je dle Komise průřezovým nástrojem, který úzce souvisí s několika oblastmi, které spadají do působnosti jiných směrnic (např. směrnice o ochraně volně žijících ptáků, směrnice o vodě či směrnice o stanovištích a dalších). Pokyny tak detailně vysvětlují, jak je potřeba zmíněný pojem vykládat, jaké okolnosti je potřeba při hodnocení brát v potaz, jak posuzovat nepříznivé účinky a jaké jsou jejich referenční hodnoty, jak je potřebné posuzovat škodu a jak určovat její závažnost. Členské státy tak do rukou dostávají nástroj, který by jim měl pomoci k řádnému postihu původců škod a díky kterému by měl být zajištěn stejný přístup k těmto škodám napříč celou Evropskou unií.

Státní politika životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do roku 2050

Vláda ČR schválila Státní politiku životního prostředí. V tomto národním strategickém dokumentu vymezuje hlavní problematické oblasti, stanovuje cíle a hledá možná řešení ve třech oblastech – životní prostředí a zdraví, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství a příroda a krajina. Mezi dílčí cíle potom spadá zlepšování dostupnosti a jakosti vody, zvyšování připravenosti společnosti na mimořádné události a krizové situace, snižování emisí skleníkových plynů či dlouhodobě udržitelné hospodaření v krajině. Strategie se zabývá i oběhovým hospodářstvím zaručující hospodárné nakládání se surovinami, výrobky a odpady v Česku.

Plnění SPŽP 2030 má být monitorováno skrze indikátory a pravidelná setkávání, vlastní realizace cílů je potom postavena na spolupráci se samosprávami či veřejností. Jedná se tak o základní dokument, ze kterého by mělo být patrné, jak bude životní prostředí v České republice v roce 2030 vypadat. Politika navíc odkazuje na jednotlivé dílčí dokumenty, gestory a cíle, a je proto vhodným výchozím materiálem pro pochopení jednotlivých politik v oblasti životního prostředí.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Přístup k technickým normám je pro veřejnost bezplatný

Velké množství českých technických norem je na základě různorodých právních předpisů pro jejich adresáty závazné. Platí to hlavně pro stavebnictví a další oblasti zaměřené na ochranu veřejného zájmu. Je proto zásadní, že od 1. ledna letošního roku má veřejnost k těmto technickým normám bezplatný přístup. Takzvaný sponzorovaný přístup k technickým normám zavedla novela zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. 

27. 4. 2021
Právo 

Klimatické změny a environmentální právo: EU chystá novinky v regulaci zemědělství i označování plastů

V prvním čtvrtletí roku 2021 byla uvedena do praxe celá řada regulatorních novinek a změn. V Česku začaly kupříkladu platit nové odpadové předpisy. Dále účastníci finančního trhu od března povinně zveřejňují informace o udržitelnosti svých organizací. A v příštích měsících dojde k posunu v mnoha dalších agendách, jako je rozšíření evropského trhu s emisními povolenkami ETS nebo třeba nová pravidla v nastavení uhlíkového cla. Přečtěte si, co důležitého se v oblasti enviromentálního práva v uplynulých měsících odehrálo a jaké další legislativní novinky nás v budoucnu čekají. 

27. 4. 2021
Právo 

OSN představila nový koncept ekosystémového účetnictví, zohledňuje i hodnotu přírodního kapitálu

Do popředí společenského zájmu se dostávají témata spojená s udržitelným využíváním přírodního kapitálu. Jelikož zemědělství je přímo závislé na využívání složek životního prostředí, musí se nejen vypořádat s dopady klimatických změn, ale i s rostoucími požadavky na začlenění environmentálních cílů do zemědělské produkce. K této transformaci má sloužit Akční plán pro podporu ekologické produkce, který by měl motivovat zemědělce k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí. Dalším významným tématem z této oblasti je přelomové přijetí nového systému environmentálních a ekosystémových účtů. Zvýšení povědomí o hodnotě ekosystémových služeb by mohlo změnit přístup soukromého sektoru k ochraně životního prostředí a pomoci s odstraňováním environmentálních rizik a zvýšením společenské odpovědnosti firem. 

27. 4. 2021