Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #5:

• Soudní dvůr EU: Orgány musí zpřístupnit vnitřní komunikaci o životním prostředí, pokud převažuje veřejný zájem
• Opravit, nebo vyhodit? Nová unijní legislativa má zajistit delší životnost domácích elektrozařízení
• Klimatické změny mají globální dopad na ekologii i ekonomiku. EU připravila novou adaptační strategii
• Modernizační fond přináší nové výzvy, zaměřuje se na obnovitelné zdroje i snižování emisí
• OSN představila nový koncept ekosystémového účetnictví, zohledňuje i hodnotu přírodního kapitálu

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Účastníci finančního trhu se musí adaptovat na nové požadavky na transparentnost

Jak jsme informovali již v minulém roce, Evropská unie se v zájmu dosažení větší udržitelnosti ekonomiky zaměřila i na oblast finančních služeb. V březnu tak nabylo účinnost tzv. nařízení o udržitelném investování (SFDR). SFDR dopadá na účastníky finančního trhu a finanční poradce. Jeho cílem je zvýšit transparentnost v oblasti finančních služeb a přispět k větší informovanosti koncových investorů. Povinné subjekty tak nově musí mimo jiné například zveřejňovat informace o začleňování rizik, které se udržitelnosti týkají, do interních procesů nebo informovat své klienty o rizicích před podpisem smlouvy.

Nová regulace však doposud není kompletní. SFDR mají doplnit regulační technické normy (RTS), které vyjasní obsah, metodologii a rozsah informačních povinností. Přípravu RTS měly na starosti evropské orgány dohledu nad finančním trhem (tedy Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) a jejich návrh byl zveřejněn na začátku února 2021. Podle původního plánu měly RTS nabýt účinnosti souběžně s SFDR, kvůli opakovaným zpožděním při jejich přípravě však byla jejich účinnost odložena, prozatím na 1. leden 2022. S ohledem na tuto skutečnost také dochází k odložení plnění některých povinností oproti původně avizovaným plánům.

S obsahem RTS se však doporučujeme seznámit již nyní – může totiž posloužit jako užitečné vodítko pro interpretaci aktuálních požadavků. Pomoct může však i k přípravě do budoucna, neboť obsahuje podrobnou metodologii a vzory, které budou povinné subjekty muset využívat. V zájmu hospodárnosti lze také doporučit se vybranými ustanoveními RTS začít řídit již nyní, a to například co se týče čl. 2 návrhu RTS, který upravuje základní zásady prezentace informací.

Evropské orgány dohledu připravují doplnění SFDR o požadavky na udržitelnost finančních produktů

Regulace přijaté v rámci již zmíněného SFDR jsou navzájem úzce propojené. Nařízení o taxonomii takto zmocňuje evropské orgány dohledu, aby na základě regulačních technických norem rozšířily SFDR o nové požadavky na udržitelnost finančních produktů. Uvedené orgány se rozhodly jít cestou doplnění RTS, aby vznikl jednotný soubor pravidel, který bude zohledňovat všechny udržitelné investice jak v souvislosti taxonomií, tak i ty stojící mimo ni. K rozšíření požadavků v současnosti probíhají konzultace. Evropské orgány dohledu představily návrh doplnění RTS a zainteresované subjekty se k němu mohou vyjádřit do 12. května 2021.

Rozšíření požadavků se bude týkat především upřesnění pravidel pro zveřejňování předsmluvních informací ohledně finančních produktů podle čl. 8 a 9 SFDR – tedy finančních produktů prosazujících environmentální nebo sociální vlastnosti a finančních produktů sledujících cíl udržitelných investic (také označovaných jako „světle zelené“ a „tmavě zelené“ produkty).

Je zřejmé, že rok 2021 bude pro oblast udržitelného financování ve znamení zásadního vývoje. Kromě výše uvedeného očekáváme zveřejnění seznamu environmentálně udržitelných činností ze strany Komise, tzv. zelené taxonomie. Od té si představitelé Evropské unie slibují, že přinese zásadní změnu v boji proti klimatickým změnám. Zveřejnění zelené taxonomie přitom Evropská komise několikrát odložila, naposledy kvůli nesouhlasu deseti členských států EU s klasifikací plynu a jádra.

Investoři zjišťují, že sázka na zelenou se vyplácí

Zájem o udržitelné a odpovědné investování raketově roste, v posledních letech se stala tato oblast v podstatě součástí mainstreamu. Velký podíl na tom mají mileniálové, udržitelné investice jsou však stále populárnější i mezi širokou populací.

Praxe posledních let také ukázala, že obavy některých investorů o výhodnost udržitelných investic byly liché. Podle studie provedené v sedmi investičních sektorech přibližně 59 % udržitelných fondů překonalo v průběhu 10 let tradiční fondy. Dařilo se jim lépe rovněž v kontextu pandemie. Jedním z důvodů může být fakt, že udržitelné fondy neinvestují do uhlíkově náročných odvětví, které byly pandemií více zasaženy. Správci udržitelných portfolií také mohou brát více v potaz nefinanční rizika, včetně pandemie.

Ačkoliv data mluví jasně, je otázkou, zda popularita udržitelných investic poroste i v dalších letech. Přinejmenším povědomí o nich se však bude v Evropské unii díky SFDR do budoucna zvyšovat.

Evropská investiční banka prohrála případ ve věci transparentního rozhodování

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v lednu rozhodl, že Evropská investiční banka (EIB) neoprávněně odmítla žádost o vnitřní přezkum rozhodnutí o poskytnutí půjčky na výstavbu elektrárny na biomasu ve Španělsku. Žalobu k SDEU podala environmentální nezisková organizace ClientEarth.

Podle ClientEarth bylo poskytnutí půjčky v rozporu s kritérii EIB pro udržitelné investování v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a organizace proto žádala o vnitřní přezkum rozhodnutí v souladu s Aarhuskou úmluvou. EIB žádost označila za nepřípustnou. Mimo jiné argumentovala tím, že žádost o vnitřní přezkum je neslučitelná s nezávislostí, které EIB požívá v oblasti svých finančních rozhodnutí. SDEU přisvědčil argumentům ClientEarth s tím, že se žádost o přezkum týkala environmentálních a sociálních aspektů rozhodnutí EIB v dané věci. Žádost o vnitřní přezkum v souladu s Aarhuskou úmluvou tak byla přípustná.

Případ je významný tím, že se vůbec poprvé podařilo neziskové organizaci uspět u SDEU ve sporu s EIB o transparentnost v nakládání s veřejnými financemi. Ačkoliv EIB podle své výroční zprávy plánuje poskytovat více než 50 % půjček na podporu udržitelnosti, podle právních zástupců ClientEarth je důležité, aby rozhodování EIB mohlo být podrobeno veřejné kontrole.