Právo 

Soudní řízení vs. arbitráž: Víte, jak efektivně řešit obchodní spory?

Pravděpodobně každý podnikatel se ve své praxi setkal s nějakou formou obchodního konfliktu. Přestože jsou některé obory k těmto sporům náchylnější, jedná se o téma, které se týká všech podnikatelů bez rozdílu, od nejmenších rodinných firem až po nadnárodní společnosti. Pokud totiž zajde obchodní spor příliš daleko, může ohrozit i existenci společnosti samotné. Jak tyto spory efektivně řešit?

Připraveným štěstí přeje. Stejně tomu tak je i v případě obchodních sporů, kdy například už samotné nastavení smlouvy může ovlivnit, zda k nějakému řízení vůbec dojde a jak bude probíhat. Nejen kvalitně zpracovaná smlouva je však dostatečnou prevencí, důležité je také její oboustranné dodržování. Významnou roli hraje rovněž výběr partnera, se kterým smlouvu uzavíráte, například jeho pověst a minulost. Před podpisem smlouvy je také vhodné nastavit patřičná zajištění (např. smluvní pokuty či bankovní záruku) a zvážit, zda je reálné plnění ze smlouvy či sjednaného zajištění po smluvním partnerovi v případě nutnosti vymoci.

Téma obchodních sporů bylo předmětem našeho semináře Jak vyhrát a přitom neprohrát, který přiravili litigační právníci z Deloitte Legal. Informace o dalších plánovaných akcích napříč různými obory najdete na stránce na www.akce.deloitte.cz.

Životní fáze sporu aneb jak se v pěti krocích dostat až k exekuci

  1. Kontrakční fáze (výběr partnera, nastavení podmínek smlouvy…)
  2. Před vznikem sporu (plnění zákonných a smluvních podmínek smlouvy…)
  3. Před zahájením řízení (identifikace sporu, zhodnocení procesní situace…)
  4. Procesní fáze (průběh samotného řízení se zaměřením na jeho efektivní vedení)
  5. Fáze výkonu rozhodnutí (exekuce, mezinárodní uznání a výkon rozhodnutí…)

Pokud ale veškerá opatření selžou a k procesu musí dojít, zvláštní pozornost by měla být věnována volbě, zda spor bude řešen skrze soudní řízení, nebo formou arbitráže. Každá z těchto cest má své výhody i nevýhody a jejich vhodnost se odvíjí podle aspektů daného případu. Obecně lze říci, že arbitráž bývá rychlejší a díky možné volbě rozhodce je zajištěn faktor odbornosti. Soudní řízení naopak představuje proces zpravidla levnější a disponuje právními donucovacími prostředky při jeho vedení (např. předvolání svědků).

Neveřejně, levněji nebo rychle?
Podívejte se, jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým soudem a arbitráží.

SOUDNÍ ŘÍZENÍ

  • Veřejné
  • Zpravidla pomalejší
  • Nelze volit soudce (tzn. absence konkrétní odbornosti)
  • Formální
  • Nižší náklady
  • Donucovací prostředky (např. předvolání svědka)
  • Omezená vykonatelnost v zahraniční (zejm. mimo EU)
  • Opravné prostředky (tzn. vyšší předvídatelnost rozhodnutí)
  • V mezinárodních transakcích nižší důvěra v národní soudy

ARBITRÁŽ

  • Neveřejná
  • Zpravidla rychlá (možnost fast-track řízení)
  • Možná volba rozhodce (s danou odborností)
  • Flexibilní procesní postup
  • Vyšší náklady (zejm. u mezinárodních arbitráží mimo ČR)
  • Omezené množství donucovacích prostředků
  • Snazší vykonatelnost rozhodnutí v zahraničí podle tzv. Newyorské úmluvy
  • Omezené možnosti nápravy nekvalitního/překvapivého rozhodnutí

Zvláštní kategorií jsou poté zahraniční spory. Těm je nakloněno řešení cestou arbitráže, neboť jejich výkon je zajištěn Newyorskou úmluvou o uznání a výkonu rozhodčích nálezů, která má mezinárodní platnost. V mezinárodních sporech je rozhodujícím faktorem pro jejich posouzení cizí právo, které je mnohdy jiné, než je jurisdikční příslušnost účastníků. Důležitým aspektem při jejich řešení jsou také obchodní zvyklosti, či dokonce mohou být rozhodovány na základě ekvity (tzn. obecného chápání spravedlnosti). Stejně jako ve „vnitrostátní“ arbitráži je však i zde hrozbou vliv možné neobjektivity arbitra.

Chystáte se uzavřít smlouvu s potenciálním obchodním partnerem, ale nejste si jisti jeho spolehlivostí? Nebo máte velké množství obchodních partnerů a potřebujete je prověřit všechny najednou? Využijte softwarový nástroj Maják z dílny Deloitte, který vám pomůže s průběžnou kontrolou dodavatelů a odběratelů.

Článek je součástí zpravodaje dReport – srpen 2019, Právní novinky.

Deloitte Maják Nástroj pro kontrolu dodavatelů a odběratelů Arbitráž Soudní řízení Deloitte Legal Smluvní kontraktoři dReport zpravodaj
Právo 

Co přináší RTS k SCA ohledně povinných auditů?

Regulatorní technické standardy k silnému ověření klienta („RTS k SCA“), které vstoupily v účinnost dne 14. září 2019, přinesly poskytovatelům platebních služeb, včetně bank a platebních institucí, řadu nových povinností. Ačkoliv média zmiňují především nové povinnosti související s přísnějšími požadavky na ověření klienta zejména při iniciování elektronických plateb (ať už jde o karetní platby v obchodě, koupi zboží v e-shopu, zadávání příkazu v online bankovnictví či jiné úkony), které musí být nově dvoufaktorové (tedy sestávat z kombinace dvou či více prvků z kategorie „znalost“, „držení“ a „inherence“), výše uvedená regulace přináší i nové povinnosti čistě interní povahy. Konkrétně povinnost provádění vnitřních auditů, a to auditu bezpečnostních opatření („audit bezpečnostních opatření“), jakož i auditu způsobu provádění tzv. analýzy transakčních rizik („TRA audit“). Čeho se tyto dva typy auditů týkají a v čem spočívají? 

25. 11. 2019
Právo 

Jak správně nastavit firemní compliance? Základem jsou smysluplná pravidla a realistická očekávání

Compliance je fenomén, který na sebe strhává v podnikatelských kruzích stále větší pozornost. Efektivní compliance program od dobře zpracovaných etických kodexů po vyvážený systém vymáhání odpovědnosti je základem kvalitního, úspěšného a bezpečného korporátního řízení. Udržet krok s dobou a dostát nejmodernějším trendům však není pro společnosti jednoduchý úkol. Víte, jak takový systém dodržování firemních pravidel správně nastavit? 

20. 11. 2019