V průběhu loňského roku se se ceny elektřiny obchodované na evropských burzách téměř zdvojnásobily. Odpověď v maloobchodních cenách na sebe nenechala dlouho čekat. Nicméně cena samotné silové elektřiny tvoří jen část celkového účtu domácností za odběr elektřiny. V lednu se proto ceny elektřiny ve spotřebním koši zvýšily o 5,3 procenta. Teplo a plyn zdražily o 2,8 procenta, zemní plyn o 0,5 procenta. Vodné a stočné stouplo o 2,6 procenta.

Zimní turistická sezóna je v plném proudu a ceny na horách jako obvykle stoupají. Tentokrát ovšem rychleji než v předchozích letech. Lyžařky a lyžaři si letos v letos v lednu museli připlatit o 11,5 procenta více než v prosinci, meziročně hory zdražily o 8,3 procenta.
Opačně působil druhý sezónní efekt, pokles cen oblečení a obuvi o 2,5 procenta v rámci zimní vlny výprodejů a slev.

Poměrně svižně rostly také ceny alkoholických nápojů. Víno zdražilo o 8,4 procenta, lihoviny o 8,1 procenta a pivo o 3,0 procenta.
Rychlejší inflaci brání pokles cen pohonných hmot, za nímž stojí propad cen ropy v závěru loňského roku. Zatímco ještě v říjnu se ceny barelu severomořského Brentu pohybovala nad 80 dolary, v prosinci klesla pod 60 dolarů. Díky tomu klesly ceny pohonných hmot v ČR v prosinci o 3,6 procenta a v lednu o dalších 3,8 procenta.

Celková inflace i jádrová inflace v lednu znatelně zrychlily. Jde o doznívání inflačních efektů rychlého růstu ekonomiky v předchozích letech. Nicméně známek zpomalování růstu přibývá a tlak na inflaci by měl postupně polevovat. Jenom se to projeví až s mírným zpožděním. V letošním roce by se měla inflace pohybovat mezi 2-3 procenty.