Zatímco průmysl, stavebnictví nebo zahraniční obchod ukazují na citelný propad ekonomiky, maloobchodní tržby naznačují o něco lepší vývoj domácí poptávky. I zde si ale nejistota ohledně dalšího vývoje vybírá svou daň.
Výrazný pokles ekonomické aktivity způsobený preventivními opatřeními proti šíření koronaviru si vybral svou daň v podobě reálného poklesu mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda se meziročně nominálně zvýšila o 0,5 procenta, po zohlednění inflace ovšem reálně klesla o 2,5 procenta. Naposledy mzdy reálně klesly v posledním čtvrtletí 2013. Nejvýrazněji se snížily mzdy v ubytování a stravování.
Stačily dva týdny karantény v druhé polovině března a ekonomika se po 23 čtvrtletích nepřetržitého růstu ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku snížil o 3,6 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 2,2 procenta v meziročním srovnání. Jaké asi bude 2. čtvrtletí, kdy nouzový režim trval podstatně déle?
Českou společnost a ekonomiku zasáhla tvrdá opatření zavedená k zamezení šíření viru COVID-19. Na prvním místě je samozřejmě bezpečí a zdraví obyvatelstva, ekonomické dopady budou ovšem citelné. Jaká odvětví nový vir zasáhne nejvíce?
Ačkoli se nad vývojem ekonomiky stahují mračna, mzdy těží z předchozího růstu ekonomiky a nedostatku pracovních sil. Průměrná hrubá měsíční mzda se ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 36 144 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila o 3,6 procenta. Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 34 125 korun a meziročně stoupla o 7,1 procenta.
Inflace neztrácí na síle a již druhý měsíc překračuje horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Zde může ještě několik měsíců setrvat, neboť ji zkraje letošního roku podpoří zvýšení sazeb spotřebních daní u cigaret a alkoholu.
Změny cen měly v červenci tradiční scénář: klesající ceny ovoce a zeleniny, dražší dovolené, výprodej letního oblečení. Meziměsíčně se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,4 procenta, meziroční inflace opět zrychlila na 2,9 procenta. Jádrová inflace je o pár desetin procentního bodu nižší. Měnovou politiku nemusí poslední údaje o inflaci nijak zneklidňovat.
Na průmyslovou výrobu a vývoz doléhá nepříznivé ekonomické počasí v zahraničí, domácí poptávka si toho ovšem prozatím příliš nevšímá. Maloobchodní tržby se v červnu meziročně zvýšily o 4,6 procenta, po zohlednění kalendářních vlivů dokonce o 6,2 procenta. V červnu měly žně zejména obchody s oblečením a obuví, jejichž tržby meziročně stouply o 17,4 procenta.
Červnové výsledky průmyslu nepřinášejí hezký pohled, předzvěst horších časů, kterou již řadu měsíců přinášely předstihové ukazatele, se bohužel naplňuje. Ve srovnání s předchozím rokem se objem průmyslové výroby snížil o 6,4 procenta. Po kalendářním očištění výroba klesla o 3,8 procenta (po očištění o kalendářní i sezónní vlivy o 2,4 procenta). Pokles zakázek byl ještě markantnější. Zato mzdy rostou nadále výrazně rychleji než produktivita.
