Inflace již řadu let nebývá v české ekonomice v centru pozornosti. Dlouhodobě se pohybuje na relativně nízké úrovni, inflační očekávání jsou spolehlivě ukotvena. Tentokrát se ovšem po delší době vzchopila a překonala hranici 3 procent. Vyšší byla naposledy v říjnu 2012. Důvod k obavám to ovšem není. V dalších měsících by měla opět začít klesat.
Obchodníci si nemohou stěžovat. Tržby v maloobchodě meziročně reálně stouply o 5,1 procenta. Domácí poptávka, zejména rostoucí spotřeba domácností, byla i v 1. čtvrtletí letošního roku klíčovým faktorem růstu ekonomiky.
I když růst ekonomiky již začal zpomalovat, inflace si toho ještě nevšimla. Obvykle mívá vývoj cen jisté zpoždění a tentokrát tomu není jinak. Spotřebitelské ceny se v únoru meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, meziroční inflace zrychlila na 2,7 procenta.
Loňský rok byl na trhu práce ve znamení nedostatku pracovních sil. Přes narůstající hrozby v globální ekonomice se domácímu hospodářství dařilo, všechna odvětví zaznamenala solidní růst výroby a tržeb a poptávka po pracovních silách výrazně převyšovala volné pracovní síly. Odezva v podobě rychlého růstu mezd je zcela logická. Ve srovnání s předchozími kvartály ovšem dynamika mezd viditelně zvolnila.
Závěr roku 2018 přinesl levnější benzín a dražší potraviny. Vliv těchto dvou faktorů se téměř kompenzoval a inflace tak zůstala stabilní. Index spotřebitelských cen se v prosinci meziměsíčně zvýšil o 0,1 procenta, meziroční inflace setrvala na 2,0 procentech.
Po loňském sprintu je letošní rok ve znamení zpomalení na dlouhodobě udržitelné tempo růstu. Hrubý domácí produkt se ve 3. čtvrtletí zvýšil o 0,6 procenta ve srovnání s minulým čtvrtletím, respektive 2,4 procenta v meziročním srovnání. K vyššímu HDP přispěly zejména spotřeba a investice z pohledu užití, respektive obchod a průmysl z pohledu tvorby HDP.
Přestože nezaměstnanost stále klesá a mzdy rostou stále rychleji, útraty v obchodech rostou relativně pomalu. Maloobchodní tržby se v září meziročně zvýšily pouze o 1,4 procenta, po očištění o rozdíl v počtu pracovních dní rostly o 2,5 procenta. Únava z utrácení se ovšem netýkala obchodů s počítačovým vybavením a mobilními telefony, kde tržby reálně stouply o 14,5 procenta.
Elektřina, benzín, brambory a máslo. To jsou příčiny toho, že se index spotřebitelských cen v červnu zvýšil o 0,4 procenta. Meziroční inflace se posunula z 2,2 na 2,6 procenta. Žádné velké drama ve vývoji inflace se ale nekoná, v příštích měsících by se měla inflace udržet mezi 2-3 procenty. Nicméně ČNB může této situace využít k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.
Zpřísnění měnové politiky bylo na spadnutí. Mzdy a ceny nemovitostí letí vzhůru s hypotékami v patách. Kurzu koruny došel dech. V takové situaci je logické zvyšovat úrokové sazby. Proto se ČNB rozhodla zvýšit svou repo sazbu o 25 bazických bodů na 1,0 procento a lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 2 procenta.
