Po dubnovém zrychlení se minulý měsíc inflace opět trochu zmírnila a vrátila se pod tři procenta. Nicméně vzhledem k rychle rostoucím cenám komodit a návratu problému s nedostatkem pracovních sil přichází riziko, že v dalších měsících bude inflace spíše akcelerovat.
Z dílčích statistik z průmyslu bylo již dříve zřejmé, že druhou vlnu pandemie zvládá ekonomika podstatně lépe než vlnu první. Přesto jsou výsledky za 4. čtvrtletí překvapivě dobré. Zatímco ve 2. čtvrtletí ovlivněném první vlnou se HDP mezičtvrtletně propadl o 8,5 procenta, v posledních třech měsících loňského roku naopak dokázala ekonomika růst o 0,3 procenta. Za celý loňský rok by měl podle prvního předběžného odhadu činit pokles HDP 5,6 procenta.
Návrat ekonomiky k normálnímu fungování byl ve 3. čtvrtletí rychlejší, než se očekávalo. Hrubý domácí produkt se po propadu o 8,7 procenta ve 2. čtvrtletí tentokrát zvýšil o 6,2 procenta. Meziroční pokles se snížil na 5,8 procenta.
Zatímco průmysl, stavebnictví nebo zahraniční obchod ukazují na citelný propad ekonomiky, maloobchodní tržby naznačují o něco lepší vývoj domácí poptávky. I zde si ale nejistota ohledně dalšího vývoje vybírá svou daň.
Výrazný pokles ekonomické aktivity způsobený preventivními opatřeními proti šíření koronaviru si vybral svou daň v podobě reálného poklesu mezd. Průměrná hrubá měsíční mzda se meziročně nominálně zvýšila o 0,5 procenta, po zohlednění inflace ovšem reálně klesla o 2,5 procenta. Naposledy mzdy reálně klesly v posledním čtvrtletí 2013. Nejvýrazněji se snížily mzdy v ubytování a stravování.
Stačily dva týdny karantény v druhé polovině března a ekonomika se po 23 čtvrtletích nepřetržitého růstu ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku snížil o 3,6 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 2,2 procenta v meziročním srovnání. Jaké asi bude 2. čtvrtletí, kdy nouzový režim trval podstatně déle?
Českou společnost a ekonomiku zasáhla tvrdá opatření zavedená k zamezení šíření viru COVID-19. Na prvním místě je samozřejmě bezpečí a zdraví obyvatelstva, ekonomické dopady budou ovšem citelné. Jaká odvětví nový vir zasáhne nejvíce?
Ačkoli se nad vývojem ekonomiky stahují mračna, mzdy těží z předchozího růstu ekonomiky a nedostatku pracovních sil. Průměrná hrubá měsíční mzda se ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 36 144 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila o 3,6 procenta. Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 34 125 korun a meziročně stoupla o 7,1 procenta.
Inflace neztrácí na síle a již druhý měsíc překračuje horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Zde může ještě několik měsíců setrvat, neboť ji zkraje letošního roku podpoří zvýšení sazeb spotřebních daní u cigaret a alkoholu.
