Přestože nezaměstnanost stále klesá a mzdy rostou stále rychleji, útraty v obchodech rostou relativně pomalu. Maloobchodní tržby se v září meziročně zvýšily pouze o 1,4 procenta, po očištění o rozdíl v počtu pracovních dní rostly o 2,5 procenta. Únava z utrácení se ovšem netýkala obchodů s počítačovým vybavením a mobilními telefony, kde tržby reálně stouply o 14,5 procenta.
Elektřina, benzín, brambory a máslo. To jsou příčiny toho, že se index spotřebitelských cen v červnu zvýšil o 0,4 procenta. Meziroční inflace se posunula z 2,2 na 2,6 procenta. Žádné velké drama ve vývoji inflace se ale nekoná, v příštích měsících by se měla inflace udržet mezi 2-3 procenty. Nicméně ČNB může této situace využít k dalšímu zvyšování úrokových sazeb.
Zpřísnění měnové politiky bylo na spadnutí. Mzdy a ceny nemovitostí letí vzhůru s hypotékami v patách. Kurzu koruny došel dech. V takové situaci je logické zvyšovat úrokové sazby. Proto se ČNB rozhodla zvýšit svou repo sazbu o 25 bazických bodů na 1,0 procento a lombardní sazbu o 50 bazických bodů na 2 procenta.
174 dní odváděli daňoví poplatníci v Česku daně na stát, od soboty 23. června jde mzda na konto každého občana. Na letošní Den daňové svobody jsme si podle našich výpočtů museli počkat o den déle. Podobně jako my jsou na tom ještě Nizozemci, Němci a Slovinci. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii a Lucembursku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku.
Hlad domácností nepolevuje. Jejich útraty v obchodech rostou již pátým rokem. V dubnu se tržby v maloobchodním prodeji meziročně zvýšily o 5,6 procenta, resp. o 5,0 procent po kalendářním očištění. Důvody rostoucí poptávky jsou zřejmé: nezaměstnanost stále klesá, růst mezd zrychluje, inflace zůstává nízká. Zároveň zrychluje také tempo růstu spotřebitelských úvěrů. V dubnu dosáhlo 9,2 procenta, což je nejvíce za posledních 7 let.
Pokud je na jedné straně mince rekordně nízká nezaměstnanost, není divu, že na druhé bude rychlý růst mezd. V 1. čtvrtletí letošního roku tempo růstu mezd zrychlilo na 8,6 procenta. Při dvouprocentní inflaci se mzdy reálně zvýšily o 6,6 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 30 265 korun. Naposledy rostly mzdy rychleji přesně před deseti lety, tj. v 1. čtvrtletí 2008. K růstu mezd nepřispívá pouze nedostatek pracovních sil, ale také vládní politika.
Solidní začátek, tak lze označit českou ekonomiku v 1. čtvrtletí roku 2018. Ve srovnání s druhou polovinou loňského roku sice přišlo určité zpomalení, s tím ale asi každý počítal. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,5 procent, meziroční tempo růstu zvolnilo na 4,5 procent. Těžiště růstu se přesunulo plně na domácí poptávku.
Začátkem března 2018 americký prezident Donald Trump oznámil zavedení tarifů na dovoz oceli a hliníku, které vyvolalo vlnu negativních reakcí v řadě zemí, nejvíce asi v Evropské komisi, jež přišla se sérií odvetných opatření. Seznam zboží, na jehož dovoz z USA by mohlo být uvaleno clo, čítá několik stovek položek. Bude mít tato obchodní válka vítěze? Jak změny ovlivní Českou republiku? A co by se stalo, kdyby došlo k zavedení cla či tarifu také na dovoz automobilů z EU?
Strojové učení, umělá inteligence, robotika a další technologie budou mít bezesporu významný dopad na vývoj české ekonomiky, zejména proto, že mohou podpořit ekonomický růst, růst mezd, výnosnost kapitálu i další charakteristiky ekonomiky. Co ale ovlivní zásadním způsobem, to je trh práce, protože více než polovina zaměstnanců je vystavena vysokému riziku automatizace.
