Stačily dva týdny karantény v druhé polovině března a ekonomika se po 23 čtvrtletích nepřetržitého růstu ocitla v recesi. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí letošního roku snížil o 3,6 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, respektive o 2,2 procenta v meziročním srovnání. Jaké asi bude 2. čtvrtletí, kdy nouzový režim trval podstatně déle?
Českou společnost a ekonomiku zasáhla tvrdá opatření zavedená k zamezení šíření viru COVID-19. Na prvním místě je samozřejmě bezpečí a zdraví obyvatelstva, ekonomické dopady budou ovšem citelné. Jaká odvětví nový vir zasáhne nejvíce?
Ačkoli se nad vývojem ekonomiky stahují mračna, mzdy těží z předchozího růstu ekonomiky a nedostatku pracovních sil. Průměrná hrubá měsíční mzda se ve 4. čtvrtletí 2019 meziročně zvýšila o 6,7 procenta na 36 144 korun. Po zohlednění inflace se reálně zvýšila o 3,6 procenta. Za celý loňský rok dosáhla průměrná mzda 34 125 korun a meziročně stoupla o 7,1 procenta.
Inflace neztrácí na síle a již druhý měsíc překračuje horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky. Zde může ještě několik měsíců setrvat, neboť ji zkraje letošního roku podpoří zvýšení sazeb spotřebních daní u cigaret a alkoholu.
Změny cen měly v červenci tradiční scénář: klesající ceny ovoce a zeleniny, dražší dovolené, výprodej letního oblečení. Meziměsíčně se index spotřebitelských cen zvýšil o 0,4 procenta, meziroční inflace opět zrychlila na 2,9 procenta. Jádrová inflace je o pár desetin procentního bodu nižší. Měnovou politiku nemusí poslední údaje o inflaci nijak zneklidňovat.
Na průmyslovou výrobu a vývoz doléhá nepříznivé ekonomické počasí v zahraničí, domácí poptávka si toho ovšem prozatím příliš nevšímá. Maloobchodní tržby se v červnu meziročně zvýšily o 4,6 procenta, po zohlednění kalendářních vlivů dokonce o 6,2 procenta. V červnu měly žně zejména obchody s oblečením a obuví, jejichž tržby meziročně stouply o 17,4 procenta.
Červnové výsledky průmyslu nepřinášejí hezký pohled, předzvěst horších časů, kterou již řadu měsíců přinášely předstihové ukazatele, se bohužel naplňuje. Ve srovnání s předchozím rokem se objem průmyslové výroby snížil o 6,4 procenta. Po kalendářním očištění výroba klesla o 3,8 procenta (po očištění o kalendářní i sezónní vlivy o 2,4 procenta). Pokles zakázek byl ještě markantnější. Zato mzdy rostou nadále výrazně rychleji než produktivita.
Po krátkodobém vzepětí k horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle se inflace začala vracet k nižším hodnotám. V červnu se spotřebitelské ceny meziměsíčně zvýšily o 0,2 procenta, meziroční inflace klesla z 2,9 na 2,7 procenta. Nejvýrazněji inflaci v červnu ovlivnily ceny rekreace. Začátek letní turistické sezóny znamenal jako obvykle vyšší ceny dovolených. Cestovní kanceláře tentokrát zvýšily ceny v průměru o 6,7 procenta.
Kdy nás čeká další dluhová krize? To je otázka, kterou si pokládá asi každý finanční ředitel. Zpozornět by však měla celá společnost, protože už dnes začíná být situace na některých místech alarmující – například v Rumunsku se může poměr zadlužení domácností a disponibilního důchodu do deseti let vyšplhat až na závratných 249 %! Jak ze srovnání vychází Česká republika? Zanalyzovali jsme dluhová rizika pro vlády, firmy i domácnosti ve 27 evropských zemích. Projděte si naši Analýzu dluhové udržitelnosti.
