Technologie  Právo 

TechLaw zpravodaj: E-commerce, blockchain a fintech [duben 2019]

Zveřejněním zásadního legislativního návrhu – zákona o hromadných žalobách – se provozovatelé e-shopů mohou dostat do hledáčku zákazníků, kteří se spojí při uplatňování svých nároků vůči obchodníkovi. Na evropském poli se generální advokát vyjádřil ke komunikačním prostředkům, kterými musí být obchodníci pro zákazníky efektivně dosažitelní.

Stanovisko generálního advokáta – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V. proti Amazon EU Sàrl

Soudní dvůr Evropské unie se bude zabývat otázkou, jakým způsobem musí obchodník, který působí výhradně na internetu, informovat spotřebitele o způsobech kontaktu, resp. zda takový obchodník musí zavést všechny komunikační kanály uvedené ve směrnici o právech spotřebitelů, zejména telefonní linku pro kontakt se spotřebiteli.

V předkládaném stanovisku dochází generální advokát k závěru, že předmětná směrnice nestanovuje obchodníkům povinnost zařadit mezi kontaktní prostředky telefonní linku. Dle názoru vyjádřeného ve stanovisku je obchodník oprávněn využít jiné komunikační prostředky, pokud je těmto spotřebitelům zajištěna možnost využívat nejefektivnější způsoby komunikace s obchodníkem ve vztahu k prostředku, prostřednictvím něhož se transakce uskutečňuje. Tedy v případě obchodníků působících výhradně na internetu se může jednat o online chat, kontaktní formuláře (systém zpětného telefonického volání) apod. Obchodník by v této souvislosti měl vždy zajistit, aby informace o komunikačních prostředcích byla spotřebiteli přístupná jednoduchým, efektivním a přiměřeně rychlým způsobem.

Stanovisko generálního advokáta je pouze předběžným právním posouzením, přičemž v současnosti neočekáváme, že by se Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozhodnutí od tohoto stanoviska zásadně odchýlil.

Předmětné stanovisko je dostupné zde.

Návrh zákona o hromadných žalobách

Návrh zákona má za cíl zavést nový procesní nástroj, který je komplexní a který značně usnadní vymáhání práv z nároků vícero žalobců, jež jsou právně či skutkově obdobné nebo stejné v jediném řízení před soudem. Tento návrh by měly vést v patrnosti zejména společnosti poskytující služby nebo produkty koncovým zákazníkům prostřednictvím e-shopů.

Zákazníci mohou novým zákonem do svých rukou získat nástroj, jak efektivně vymoci nároky vzniklé nekalosoutěžním jednáním nebo protiprávním jednáním v jiných oblastech. Tyto nároky se zpravidla individuálně nevymáhají, neboť nedosahují takové materiální výše, a tak jsou náklady na řízení nepoměrně vysoké. Právě tento aspekt se přijetím nové úpravy změní.

Zatím navrhované znění zákona obsahuje řadu novinek, které se odchylují od klasického sporného soudního řízení (včetně tzv. systému opt-out, tzn., že řízení o hromadné žalobě by se za určitých podmínek automaticky účastnily všechny dotčené osoby z dané skupiny zákazníků, ledaže se ve stanovené lhůtě z řízení odhlásí). Konkrétní parametry hromadných žalob jsou zatím v legislativním procesu a nadále je budeme sledovat.

Předkládané podklady jsou k dispozici na portálu ODok.

Nenechte si ujít ani další aktuality z oblastí IP/IT práva, ochrany osobních údajů, e-commerce a dalších technologií, sledujte všechny novinky pod tagem TechLaw zpravodaj.

E-commerce TechLaw zpravodaj
Technologie  Právo 

Priorita pro EBA: bezproblémový přístup třetích stran k vyhrazenému rozhraní bank

V červnu 2020 vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) nové stanovisko k výkladu vybraných ustanovení nařízení opravujícího regulační technické normy (RTS) pro silné ověření klienta (SCA). V předmětném stanovisku se EBA konkrétně věnovala problematice nastavení vyhrazených rozhraní pro třetí strany, konkrétně pro poskytovatele služeb informování o účtu (AISP) a poskytovatele služeb nepřímého dání platebního příkazu (PISP), ze strany poskytovatele platební služby vedoucího účet klienta (ASPSP). Jím poskytované rozhraní nesmí být nastaveno tak, aby třetím stranám vytvářelo překážky v jeho využití. 

25. 6. 2020
Právo  Deloitte živě 

Jaké změny přináší novela zákoníku práce? Nová pravidla pro čerpání dovolené, sdílené pracovní místo i jednodušší využití datové schránky

Novela zákoníku práce byla v první polovině června schválena Senátem a většina nových pravidel se začne promítat v praxi již od 30. července 2020. Vedle poměrně dlouho proklamovaných změn týkajících se například vysílání pracovníků do zahraničí či systému čerpání dovolené se dílčí novinky dotknou také institutu sdíleného pracovního místa, některých případů náhrady nemajetkové újmy či pravidel při doručování zaměstnanci a zaměstnavateli. Jaké konkrétní legislativní změny podnikatele a jejich zaměstnance čekají a jaký budou mít dopad v praxi? 

24. 6. 2020