Technologie  Právo 

TechLaw zpravodaj: Zlatý věk podcastů a audioknih. Studie Deloitte mapuje klíčové trendy z oblasti médií a telekomunikací

Jaká je budoucnost privátních 5G sítí? Co stojí za boomem podcastů a audiknih? A kdy bude pro běžné uživatele dostupný všudypřítomný rychlý internet přes satelit? Klíčové trendy v sektoru technologií, médií a telekomunikací pro rok 2020 jsou zachyceny ve studii Deloitte TMT Predictions 2020. A jaké jsou další novinky z oblasti IP/IT práva? Kupříkladu zpráva o přistoupení Evropské Unie k mezinárodní dohodě o označeních původu a zeměpisných označeních, dále francouzské rozhodnutí o převodu digitálně zakoupených počítačových hry na jiné uživatele či evropský rozsudek o neplatnosti ochranné známky Rubikovy kostky. Tyto a další zajímavé informace naleznete v našem prosincovém TechLaw zpravodaji.

Studie Deloitte: TMT Predictions 2020

Studie Deloitte TMT Predictions 2020 je výhledem na klíčové trendy v sektoru technologií, médií a telekomunikací (TMT) pro nadcházející rok.

Autoři studie identifikovali následujících pět určujících témat pro svět TMT v blízké budoucnosti:

  • AI čipy v koncových zařízeních (edge AI chips)
  • privátní 5G sítě
  • kdekoli dostupný rychlý internet přes satelit
  • doplňkové služby pro chytré telefony
  • boom podcastů a audioknih

EU přistoupila k mezinárodní dohodě o označeních původu a zeměpisných označeních

EU dne 26. listopadu 2019 přistoupila k Ženevskému aktu Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jeho mezinárodním zápisu („Ženevský akt“), který vstoupí v platnost 26. února 2020. V ČR se v této souvislosti připravuje novela zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.

Ženevský akt Lisabonské dohody je smlouva spravovaná Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO). Každá smluvní strana má povinnost chránit na svém území označení původu a zeměpisná označení produktů, která pocházejí z jiných smluvních stran. Ochrana může být poskytnuta označením vypovídajícím o původu výrobků jako káva, čaj, ovoce, víno, textilie, keramika nebo sklo (v současnosti je mezi zapsanými označeními např. České sklo / Bohemia Glass). K dohodě se v tiskových zprávách vyjádřila WIPO i EU.

Rozhodnutí pařížského soudu ohledně vyčerpání práv k digitálnímu obsahu na službě Steam

Pařížský soud se zabýval žalobou spotřebitelské organizace proti provozovateli tržiště počítačových her a jiného softwaru – společnosti Valve. V rámci žaloby se soud zaobíral celou řadou otázek od problematiky ochrany osobních údajů přes otázky uživatelského obsahu až právě po institut vyčerpání práv k digitálnímu obsahu.

Soud v otázce vyčerpání práv došel k závěru, že společnost Valve nemůže v rámci své digitální distribuce legálně zabránit uživatelům převádět zakoupený obsah k třetím stranám a že ustanovení, která zapovídají takové praktiky, jsou neplatná. Stejně tak se negativně vyjádřil k tomu, že uživatelé mají zakázáno své uživatelské účty prodávat, převádět či licencovat dalším uživatelům. Rozhodnutí je založeno na směrnicích 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti a směrnice 2009/24/ES o právní ochraně počítačových programů. Rozhodnutí má proto relevanci i ve vztahu k českému právnímu prostředí, kde jsou tyto právní předpisy transponovány.

Soudní dvůr EU potvrdil neplatnost ochranné známky Rubikovy kostky

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, kterým byla prohlášena ochranná známka Rubikovy kostky za neplatnou. Soud uvedl, že z černobílého znázornění oblíbeného hlavolamu nevyplývá, že součástí ochrany by měly být barvy jednotlivých kostiček. Na základě toho soud, stejně jako úřad, dospěl k závěru, že základní charakteristiky zobrazené známky sestávající z linií mezi jednotlivými řadami kostiček jsou nezbytné pro dosažení technického výsledku, tedy k otáčení jednotlivých řad kostiček. Jelikož takto zobrazený tvar Rubikovy kostky je neoddělitelný od její funkce jako otáčecího hlavolamu a ochranné známky neslouží k ochraně funkcionality zboží, byla soudem potvrzena neplatnost uvedené známky.

Novinky mezi publikacemi WIPO

Na webu Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) přibyly v listopadu 2019 dvě nové volně dostupné publikace – příručka pro soudce rozhodující o sporech v oblasti duševního vlastnictví zahrnujících mezinárodní prvek When Private International Law Meets Intellectual Property Law: A Guide for Judges a první z řady sbírek klíčových rozhodnutí národních soudů týkajících se duševního vlastnictví WIPO Collection of Leading Judgments on Intellectual Property, tentokrát věnovaná Čínské lidové republice.

IP/IT právo TechLaw zpravodaj
Právo 

Legal News [říjen 2021]: Ústavní soud potvrdil rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze mezd zaměstnanců České pošty

Ústavní soud se ztotožnil s rozhodnutím Nejvyššího soudu ve věci rovného odměňování zaměstnanců České pošty. Nejvyšší soud dovodil, že i nadále platí, že advokát odpovídá za škodu způsobenou vadnou formulací petitu žaloby, jež byla v důsledku toho zamítnuta. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou schvalování nabytí vlastních akcií valnou hromadou. Nejen o tom jsou říjnové Legal News. 

19. 10. 2021
Právo 

Legal News [září 2021]: Airbnb poskytuje ubytovací služby, nikoliv nájem

Městský soud v Praze rozhodl, že krátkodobé pronájmy prostřednictvím Airbnb spadají pod ubytovací služby, a je tudíž nutné je danit jako podnikatelskou činnost. Nejvyšší soud shledal, že nepřiměřené trvání soudního sporu zakládá vyvratitelnou domněnku způsobené imateriální újmy, kterou je třeba nahradit. Ústavní soud upozornil, že soudy musí informovat odesílatele elektronického podání o výsledku ověření platnosti uznávaného elektronického podpisu, a to v případech, v nichž probíhá automatické ověřování prostřednictvím IT systémů soudů. Další novinky z oblasti českého práva si přečtěte v zářijových Legal News. 

27. 9. 2021
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021