Jaká jsou pravidla pro technické zhodnocení nehmotného majetku a jeho odpisování? Jak je dlouhodobý nehmotný majetek definován? A co je považováno za technické zhodnocení nehmotného majetku? Odpovědi nejen na tyto otázky přinášíme v následujícím článku.
Účetní pohled
Dlouhodobým nehmotným majetkem (DNM) se dle § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele (dále jen „vyhláška“) rozumí nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou.
Pro tyto položky si musí účetní jednotka, nejlépe formou vnitropodnikové směrnice, stanovit hodnotový limit, od kterého bude pořízení nehmotných majetků účtovat do účtové skupiny 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek a při nižší ceně pořízení rovnou do nákladů na vrub účtové skupiny 51 – Služby. Výše finančního limitu by měla respektovat princip významnosti a zásadu věrného a poctivého zobrazení majetku v rozvaze a vykázání správného výsledku hospodaření. Účetní předpisy žádný finanční limit nestanoví.
Dále jsou za DNM bez ohledu na výši jejich ocenění považovány povolenky na emise a preferenční limity a dále goodwill.
Dlouhodobým nehmotným majetkem dle § 6 odst. 9 vyhlášky nejsou zejména znalecké posudky, průzkumy trhu, plány rozvoje, návrhy propagačních a reklamních akcí, certifikace systému jakosti a software pro řízení technologií nebo pro zařízení, která bez tohoto softwaru nemohou fungovat. Dále může účetní jednotka rozhodnout, že dlouhodobým nehmotným majetkem nejsou zejména technické audity a energetické audity, lesní hospodářské plány a plány povodí.
V praxi se často setkáváme s otázkou, jak postupovat v případě vytváření vlastních internetových stránek. V případě e-shopů či podpory prodeje, kdy jsou internetové stránky součástí obchodního a prodejního modelu, doporučujeme náklady na vytvoření vlastních internetových stránek aktivovat (pokud převýší hodnotový limit stanovený účetní jednotkou). Naopak aktualizace údajů na webu firmy bude provozním nákladem.
Oblast nehmotného majetku nabývá na významu v posledních letech, ať již v otázkách komplexních řešení kombinujících databáze, software, technické vybavení a cloudové řešení, nebo například v otázkách aktivovaných výdajů na vývoj. Významným tématem je také goodwill vs. oceňovací rozdíl při koupi části obchodního závodu, resp. při přeměnách.
Nová účetní legislativa jistě přinese v této oblasti více návodnosti a více řešení, která budou bližší řešením podle IFRS a budou daňově respektována.
Daňový pohled
Do konce roku 2020 zákon o daních z příjmů definoval dlouhodobý nehmotný majetek jako majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok. Od 1. ledna 2021 zákon o daních z příjmů již žádnou definici nehmotného majetku neobsahuje. Daně následují účetní řešení.
Účetní pohled
Odpisování dlouhodobého majetku je upraveno v § 56 vyhlášky a současně tuto problematiku řeší ČÚS č. 13, který se zabývá konkrétními postupy u účtování dlouhodobého majetku.
Účetní jednotky sestavují odpisový plán včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání.
Podle § 28 odst. 6 zákona o účetnictví není pro účetní odpis DNM stanoven žádný pevný časový limit, a je tedy na účetní jednotce, aby zvážila dobu předpokládané využitelnosti nehmotného aktiva.
Dobou použitelnosti se dle § 6 odst. 1 vyhlášky rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.
Účetní jednotka by měla také alespoň jednou ročně zhodnotit, zda existují indikace znehodnocení nehmotných aktiv. V případě snížení jejich hodnoty je potřeba vytvářet opravné položky.
Daňový pohled
Od 1. ledna 2021 se účetní odpisy DNM považují za daňově uznatelný náklad dle § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.
Účetní pohled
Technickým zhodnocením dlouhodobého nehmotného majetku se podle § 47 odst. 4 vyhlášky rozumí:
Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.
Zařazení technického zhodnocení do majetku je vázáno na stav způsobilý k užívání, kterým se dle § 6 odst. 8 vyhlášky rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání.
O částku technického zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka, se v souladu s § 47 odst. 5 vyhlášky navyšuje ocenění jednotlivého DNM.
Za DNM je považováno i technické zhodnocení nehmotného majetku od částky přesahující hodnotový limit určený účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého DNM:
a) pokud je k účtování a odpisování technického zhodnocení oprávněn nabyvatel užívacího práva k DNM, o kterém neúčtuje jako o majetku (např. technické zhodnocení používaného softwaru na základě licenční smlouvy);
b) u drobného nehmotného majetku s dobou použitelnosti delší než 1 rok, který účetní jednotka účtovala přímo do nákladů.
Protože původní nehmotný majetek není v aktivech evidován, je nutné založit pro toto technické zhodnocení novou inventární kartu.
U softwaru je třeba rozlišovat „update“, který není považován za technické zhodnocení, ale za „opravu“. Naopak „upgrade“ softwaru, jako například rozšíření síťové licence, technickým zhodnocením je.
Daňový pohled
V zákoně o daních z příjmů byl od 1. ledna 2021 zrušen § 32a, který upravoval technické zhodnocení nehmotného majetku. Účetní jednotky tedy postupují dle účetních předpisů.
Účetní předpisy explicitně neřeší způsob odpisování technického zhodnocení nehmotného majetku. Standardně se technické zhodnocení odepisuje po dobu zbývající použitelnosti nehmotného majetku. Pokud by se technickým zhodnocením doba použitelnosti prodloužila, doporučujeme upravit i délku odpisování po dokončeném technickém zhodnocení.
Daňový pohled
I v případě odpisování technického zhodnocení nehmotného majetku se od 1. ledna 2021 účetní odpisy považují za daňově uznatelný náklad.
V praxi se řeší otázky, jak postupovat v případě technického zhodnocení provedeného po 1. 1. 2021, které se týká nehmotného majetku pořízeného do konce roku 2020. Dle Finanční správy je třeba postupovat dle pravidel, která platila pro původní nehmotný majetek, včetně původních limitů stanovených pro technické zhodnocení a doby odpisování pro jednotlivé kategorie nehmotného majetku.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
