Ohlédneme-li se za loňským rokem, vidíme, že na technologickém trhu přibyla spousta nových inovací – internet věcí, BigData, strojové učení, umělá inteligence. Pro mnoho společností byla digitální transformace tématem číslo jedna – buď na ní pracovaly již v předešlých letech, nebo se jí začaly plně věnovat loni. Hlavní téma letošního roku jde za hranice digitalizace. Společnosti přemýšlejí o tom, jak využít nejnovější technologie pro radikální inovaci svých obchodních modelů, automatizaci a digitalizaci procesů, jak připravit data získaná z různých zdrojů a využít je pro automatizaci rozhodovacích procesů, predikci budoucnosti a lepší porozumění zákazníkům, a také jak využít umělou inteligenci a nové typy rozhraní pro komunikaci s technologiemi, zaměstnanci a zákazníky.

Disruptivní technologie v praxi

Dobrým a známým příkladem společností, které tlak disruptivních technologií nevydržely, jsou videopůjčovny. Když se objevila nová digitální média, nepodařilo se videopůjčovnám zmodernizovat svůj obchodní model a záhy byly nahrazeny online hráči, jako je Netfix.

V letošním roce zároveň můžeme očekávat velký tlak na snižování provozních nákladů, zvyšování efektivity a zkrácení doby potřebné v rámci celého podniku k uvedení produktu na trh. To jsou důvody, proč společnosti budou hledat efektivnější zdroje v oblasti IT a začnou využívat cloudová a bezserverová řešení a řešení typu NoOps (plně automatizovaná řešení bez nutnosti vlastního IT týmu), která jim umožní kontinuální rozvoj a integraci a sníží provozní náklady. Kyberbezpečnost bude samozřejmě i nadále klíčovým tématem.

Společnosti založené na umělé inteligenci

Některé společnosti již začaly ve svém prostředí implementovat umělou inteligenci. Většina z nich však začala implementaci na úrovni 1 – tzv. Rule Based Systems. Ty, které se dostaly dále a začaly implementovat pokročilejší úroveň umělé inteligence, zjistily, že vyšší úroveň vyžaduje zcela jiný operační model a neustálou péči. To je jeden z důvodů, proč většina společností využívá, a nejspíš bude i nadále využívat, umělou inteligenci v cloudovém řešení, neboť tento model jim umožňuje sdílet náklady na kontinuální školení a provoz systému. Díky této skutečnosti a díky technologickému rozvoji se letos společnostem možná podaří plně využít potenciál umělé inteligence v oblasti používání dat pro rozhodovací procesy a pro získání přehledu o klíčových obchodních a podnikových procesech.

Chtějí-li se však společnosti stát opravdu společnostmi založenými na umělé inteligenci, musejí přehodnotit, jakým způsobem bude na pracovišti probíhat interakce mezi lidmi a stroji. Ředitelé by měli rovněž zvážit systematické zavedení strojového učení a dalších kognitivních nástrojů napříč všemi hlavními obchodními a provozními procesy s cílem podpořit rozhodovací procesy řízené daty. Podobně by mohla mít umělá inteligence vliv na nové nabídky a obchodní modely. Nejde o malé kroky, ale s tím, jak se technologie v oblasti umělé inteligence postupně standardizují napříč průmyslovými odvětvími, bude transformace na organizaci založenou na umělé inteligenci znamenat víc než jen strategii úspěchu.

Konektivita budoucnosti

Konektivita je klíčovým aspektem většiny online digitálních služeb. S masivním rozšířením cloudových služeb, produkce digitálních videí ve vysokém rozlišení (4k video) a synchronizace na cloud, společně s novými aplikacemi, které běží ve vyhledávači a vyžadují rychlé připojení a nízkou latenci, a s téměř exponenciálním růstem počtu uživatelů digitálních platforem se množství přenášených dat a rychlost připojení každým rokem neustále zvyšuje. Digitální transformace prostřednictvím technologií závislých na datech a síťovém propojení, jako jsou např. kognitivní technologie, internet věcí, blockchain a pokročilá analytika, budou impulsem k uplatňování pokročilé konektivity. Plné využití internetu věcí můžeme očekávat teprve s letošním nástupem sítí 5G. Sítě 5G poskytnou vyšší rychlost přenosu dat a nižší latenci. Do roku 2020 zavede sítě nové generace 51 operátorů mobilních služeb. Očekáváme, že v průběhu příštích 18-24 měsíců naroste počet společností, které budou hledat možnosti, jak využít pokročilou konektivitu ke zlepšení svých produktů, služeb a podnikové architektury.

Inteligentní rozhraní

S podpůrnými technologiemi je úzce spjat i vývoj počítačových rozhraní. Ti starší z nás si jistě pamatují nástup děrných štítků, klávesnic či klíčování, další revoluce přišla s grafickými adaptéry a pak v roce 1984, když Apple představil první klávesnici a myš pro Apple Macintosh.  Dotykové displeje se masivně rozšířily zejména díky chytrým mobilním telefonům. Způsob komunikace s počítači zůstává stále stejný – pomocí příkazů. Dnes, s použitím umělé inteligence a internetu věcí, máme k dispozici nový druh uživatelského rozhraní – textové a verbální, které můžeme kombinovat s pokyny vydávanými prostřednictvím gest či pohybu hlavy. Inteligentní rozhraní propojuje nejnovější metody z oblasti designu zaměřeného na člověka (HCD) a nejvyspělejší technologie, jako je počítačové vidění, konverzační hlasové aplikace, auditivní analytika a pokročilá rozšířená realita a virtuální realita.

Řešení NoOps v bezserverovém světě

Rozvoj v oblasti modelů architektury aplikací reaguje na požadavky a hledá způsob, jak umožnit maximální flexibilitu. Z historického pohledu probíhá vývoj v architektuře aplikací od samostatně stojících deskových aplikací až po aplikace hromadně distribuované mnohočetným  serverům. Z pohledu životního cyklu vývoje softwaru vyžaduje takový model správu serveru a někoho, kdo bude na jednotlivé servery zavádět softwarové balíčky. Hlavním cílem řešení DevOps je sjednotit vývoj a proces zavádění nového softwaru, zjednodušit a zautomatizovat jej, a docílit tak jeho zrychlení. Stávající koncept tzv. DevOps je už pomalu nahrazován konceptem bezserverového řešení a řešení typu NoOps. To však neznamená, že nebudeme potřebovat IT operace či servery. Ty jsou a i nadále zůstanou v pozadí, včetně celkového provozu serveru, ale pro vývoj aplikací bude vše „ukryto“. Ideální stav nastane, až se vývojář bude starat pouze o kód a ne o to, kde a jak daný kód bude fungovat.

Pohled za hranice roku 2019

Při pohledu na vývoj technologií v posledních deseti letech lze očekávat, že chytrá rozhraní přinesou rychlejší způsoby, jak zachytit informace a zadávat příkazy, než prostřednictvím myši a klávesnice. Prvním krokem budou bezpochyby hlasoví asistenti, prostřednictvím senzorů a automatického nahrávání myšlenek a jejich realizace budeme však rovněž umět analyzovat lidský mozek a to, jak funguje. To vše je spjato s vývojem umělé inteligence, jež se postupně změní na super umělou inteligenci, kdy budou stroje schopny vykonávat úkoly ve všech oblastech lépe než nejchytřejší lidé. Algoritmus umělé inteligence bude realizován v cloudu a algoritmy strojového učení budou pro proces učení využívat ohromné množství dat.

Vše bude podporováno rychlými procesory v bionických mobilních zařízeních, kvantovými počítači a konektivitou sítí 5G a příští generací sítí WIFI s nízkou energetickou spotřebou. Rovněž budou vyvinuty baterie malých rozměrů s vysokou kapacitou a vysokou rychlostí dobíjení.