Daně 

Ubytovávání cizinců a povinnosti ubytovatele

Hlášení místa pobytu cizinců na území České republiky je spojeno s řadou otázek. Kdo má hlásit místo pobytu po příjezdu cizince do ČR? Jak se provádí změna adresy na území? Jaké dokumenty akceptuje Ministerstvo vnitra? Tentokrát se zabýváme problematikou ubytování cizinců jak z pohledu cizince, tak z pohledu ubytovatele.

Zákon o pobytu cizinců na území České republiky (zákon č. 326/1999 Sb.) považuje doklad o zajištění ubytování za nezbytnou náležitost většiny žádostí o pobytová oprávnění na území ČR. Patří mezi ně žádosti o dlouhodobé vízum, dlouhodobý pobyt, trvalý pobyt a přechodné pobyty občanů EU/EHP/Švýcarska. Tento požadavek se vztahuje i na první žádosti o pobytová oprávnění, které cizinci podávají na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí. Zajištění takového dokumentu bývá pro cizince, kteří v tu dobu na území ČR zpravidla nepobývají, poměrně obtížné. Komplikace nastávají jak s hledáním bytu a uzavřením nájemní smlouvy, tak i se zajištěním potřebných dokumentů a ověřením jejich akceptovatelnosti. Je také potřeba mít na paměti, že v době podání by doklad o zajištění ubytování neměl být starší 180 dní.

Dle zákona o pobytu cizinců se za doklad o zajištění ubytování považuje „doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu“.

V rámci žádosti o pobytové oprávnění Ministerstvo vnitra standardně akceptuje buďto nájemní smlouvu, nebo doklad (potvrzení) o zajištění ubytování. V případě doložení dokladu (potvrzení) o ubytování u žádosti o dlouhodobá víza, dlouhodobé pobyty a trvalé pobyty musí být podpis ubytovatele úředně ověřen, nebo musí být doklad podepsán před pověřeným zaměstnancem Ministerstva vnitra. Doklad o ubytování nemusí být opatřen úředně ověřeným podpisem majitele, pokud se jedná o žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu občana EU nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU.

Registrace z pohledu cizince

Občané třetích zemí jsou povinni ohlásit místo svého pobytu na území ČR příslušnému odboru cizinecké policie dle místa pobytu v ČR, a to ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ČR. Pokud cizinec přijíždí do ČR za účelem vyzvednutí povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, může ohlašovací povinnost splnit ve stejné lhůtě na příslušném pracovišti odboru azylové a migrační politiky, čímž zároveň splní svoji povinnost týkající se odebrání biometrických údajů (na tento úkon je většinou nutné se s předstihem objednat).

Povinnost ohlásit místo pobytu se nevztahuje na cizince, kteří tuto povinnost splnili prostřednictvím ubytovatele, dále na osoby mladší 15 let, členy personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v ČR, jejich rodinné příslušníky registrované Ministerstvem zahraničních věcí nebo občany třetí země, kterým ubytování zajišťuje Ministerstvo vnitra.

Občané EU/EHP/Švýcarska jsou povinni ohlásit na policii místo svého pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na české území, pokud jejich předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů. Tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan EU pobývá na území ČR. Ani v tomto případě se povinnost ohlásit místo pobytu na policii nevztahuje na cizince, kteří tuto povinnost splnili u ubytovatele.

Hlášení změn

Zákon o pobytu cizinců zároveň definuje další povinnost cizinců, a to hlásit změnu místa pobytu na území ČR. Obecně platí, že cizinci mají povinnost nahlásit novou adresu do 30 dnů ode dne nastalé změny, pokud předpokládaná délka pobytu bude delší než 30 dnů (u držitelů dlouhodobých víz a pobytů) anebo 180 dnů (u držitelů trvalých pobytů a občanů EU/EHP/Švýcarska). Nesplní-li cizinec svou povinnost hlášení místa svého pobytu, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 3000 Kč.

Vlastnosti objektu

Často rovněž dochází k situaci, kdy je cizinec se stavem bytu docela spokojený, podepíše nájemní smlouvu, a teprve poté nastávají problémy s hlášením místa pobytu na Ministerstvu vnitra. Je nutné si uvědomit, že podepsaná smlouva stále není zárukou úspěšné registrace na dané adrese.

Před podpisem smlouvy doporučujeme zkontrolovat:

  • Způsob využití – tedy zda je objekt vhodný k bydlení a nejedná se o nebytový prostor, stavbu občanského vybavení nebo ateliér. V případě ateliéru či podobného prostoru bude Ministerstvo vnitra vyžadovat doplňující podklady. Příslušný odbor bytové výstavby vydá stanovisko, že jde o prostor vhodný k ubytování. Lze předpokládat, že Ministerstvo vnitra takovou formu ubytování bude akceptovat.
  • Vztah mezi nájemcem a vlastníkem – v naší praxi se často setkáváme se situací, kdy mezi vlastníkem bytu a nájemcem stojí ještě třetí strana, která zastupuje vlastníka při uzavírání nájemní smlouvy. Pokud je smlouva podepsána třetí stranou, je nutné prokázat právní vztah také mezi pronajímatelem a vlastníkem bytu.
  • Typ vlastnictví – osobní či družstevní. U družstevních bytů je nutné zajistit písemný souhlas družstva s dalším podnájmem/nájmem bytové jednotky a taktéž ve stanovách družstva ověřit, zda je možné družstevní byty dále pronajímat a za jakých podmínek. Při této příležitosti také doporučujeme ověřit podpisové právo v obchodním rejstříku (leckdy bývá vyžadován podpis více členů družstva).

Registrace z pohledu ubytovatele

V souvislosti s ubytováním cizinců se často nedostatečně zdůrazňuje role a povinnosti ubytovatele. Dle ustanovení § 99 odst. 1 zákonu o pobytu cizinců se ubytovatelem rozumí „každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké“.

Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince (občana třetí země) útvaru policie do 3 pracovních dnů. Povinnost oznámit ubytování lze splnit buď předložením přihlašovacího tiskopisu, nebo prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetového portálu UBYport. Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu.

Potvrzení o souhlasu s ubytováním cizince, který podává žádost na územním pracovišti Ministerstva vnitra, může poslat cizincův ubytovatel v elektronické podobě. Potvrzení musí byt podepsáno uznávaným elektronickým podpisem oprávněné osoby. Další možný postup je odeslání dokumentů prostřednictvím datové schránky ubytovatele.

Závěrečné doporučení

Rádi se s vámi podělíme o další zkušenosti spojené s ubytováním cizinců v České republice z imigračního pohledu, zároveň s vámi můžeme prodiskutovat vhodné řešení při zajištění dokladu o ubytování v případě první žádosti o pobytové oprávnění. Pokud si nejste jisti, zda Ministerstvo vnitra uzná vaši nájemní smlouvu nebo potvrzení o zajištění ubytování za pravomocný dokument, obraťte se na nás. Postaráme se o to, aby hlášení nebo změna adresy proběhly hladce a bez jakýchkoli komplikací.

Imigrace dReport zpravodaj
Daně 

Povinné náležitosti projektové dokumentace u odpočtu na výzkum a vývoj: přepjatý formalismus, nebo legitimní očekávání?

Obsahové náležitosti dokumentu s názvem „Projekt výzkumu a vývoje“ (dnes tzv. „Projektová dokumentace“) se staly předmětem celé řady sporů mezi poplatníky a správcem daně. Nejvyšším správním soudem bylo opakovaně potvrzeno, že pouze Projekty výzkumu a vývoje obsahující všechny taxativně vyjmenované náležitosti zakládají právo na uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj. Novelou zákona o daních z příjmů od 1. dubna 2019 se změnila koncepce fungování odpočtu s cílem odstranit tehdy vnímané nedostatky v zákoně a udělat odpočet jednodušší, atraktivnější a dostupnější pro větší množství poplatníků. Vláda dokonce deklarovala, že právě odpočet na výzkum a vývoj bude nejvýznamněji podporovanou formou veřejného financování firemních investic. 

30. 3. 2021
Daně 

Daňový balíček se řeší u Ústavního soudu ČR

Jak jsme vás již informovali v našich předchozích příspěvcích, v průběhu schvalovacího procesu tzv. daňového balíčku pro rok 2021 vznikly pochybnosti, zda legislativní proces proběhl ústavně předepsaným způsobem. Skupina senátorů nyní požádala Ústavní soud ČR o přezkoumání ústavnosti schvalovacího procesu tohoto zákona a navrhla jeho zrušení. Dle Ústavy České republiky totiž Ústavní soud může rozhodnout o zrušení zákona, pokud je v rozporu s ústavním pořádkem. 

23. 3. 2021