Daně 

Ústavní soud zamítl zrušení zdanění technických rezerv v pojišťovnictví

Rozhodnutím ze dne 18. května 2021 ústavní soud zamítl návrh na zrušení zákona č. 364/2019 Sb., kterým došlo ke změně metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv u pojišťoven a zajišťoven.

Po zmiňované novele se s účinností od 1. ledna 2020 tvorba technických rezerv v pojišťovnictví řídí podle směrnice Solventnost II. Od tohoto data tak technické rezervy vytvořené podle účetních předpisů již nejsou považovány za daňově uznatelný náklad, jak tomu bylo podle předchozí právní úpravy. Rozdíl mezi výší rezerv vyčíslených v účetnictví a podle směrnice Solventnost II je dle přechodných ustanovení k zákonu předmětem jednorázového zdanění přes mimoúčetní úpravu základu daně s možností rozložit daňovou zátěž na dvě zdaňovací období.

U téměř poloviny pojišťoven na českém trhu se očekává, že dodatečné daňové zatížení převýší jejich celkový roční zisk, v některých případech i mnohonásobně, což vedlo skupinu poslanců k podání návrhu na zrušení této novely. Poslanci ve svém návrhu namítají neústavnost v legislativním procesu, jelikož opoziční poslanci neměli dostatečný prostor novelu řádně projednat. Poslanci také poukazují na tzv. rdousící účinek, který může nadměrné a nepřiměřené daňové břemeno vyvolat. Kromě toho je novela podle jejich názoru také v rozporu s principem rovnosti, kdy postihuje pouze určitou skupinu daňových poplatníků.

Ústavní soud se k návrhu vyjádřil v tom smyslu, že na základě záznamů z diskuse Poslanecké sněmovny měla opozice možnost se s novelou dostatečně seznámit a také se k ní případně vyjádřit. Ústavní soud dále neshledal rdousící účinek zdanění ani porušení principu rovnosti. Podle ústavního soudu totiž novela nezpůsobí plošné zvýšení daňové povinnosti u všech pojišťoven, ale pouze u těch, které si v minulosti natvořily vyšší daňově uznatelné rezervy, a proto si zdanění odsunuly do budoucna. Naopak u těch, které si v minulosti netvořily tak vysoké daňově uznatelné rezervy, a tím pádem v minulosti odváděly vyšší daně, se daňová povinnost prakticky nezvýší. Ústavní soud bere v úvahu také možnost posečkání úhrady daně, kterou nabízí současný právní řád a pomocí které si poplatník může zmírnit jednorázové skokové zdanění. Ústavní soud se tedy s argumenty poslanců neztotožnil a jejich návrh zamítl.

Bližší informace k této problematice naleznete na stránkách Ústavního soudu ČR.

dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right