V této souvislosti nabyl dne 1. září 2022 účinnosti zákon č. 240/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů („novela“). Uvedenou novelou došlo k revizi řady právních předpisů, přičemž jedním ze změněných zákonů je také zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů („ZZVZ“).

Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Expertní skupiny pro veřejné zakázky ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem („FAÚ“) připravilo přehlednou metodiku týkající se dopadu mezinárodních sankcí proti Rusku a Bělorusku do oblasti veřejných zakázek.

Tímto textem navazujeme na náš článek Co přináší novela zákona o provádění mezinárodních sankcí?, ve kterém jsme se věnovali problematice mezinárodních sankcí v oblasti veřejných zakázek pouze okrajově.

Posouzení v rámci zadávacího řízení

Dopad mezinárodních sankcí na proces posouzení v rámci zadávacího řízení spočívá především v požadavku detailnějšího zaměření zadavatele na důvěryhodnost informací předložených účastníkem zadávacího řízení.

Dle obecného pravidla obsaženého v § 39 odst. 5 ZZVZ platí, že zadavatel provede posouzení splnění podmínek účasti na základě informací poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat důvěryhodnost poskytnutých informací, může si je sám opatřovat nebo je může podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

Pokud má zadavatel k dispozici informace, které zpochybňují údaje předložené dodavatelem, je nezbytné důvody pro případnou aplikaci sankčních opatření přiměřeně prověřit. Jako vhodný nástroj pro ověření rizika aplikace sankčních opatření se jeví například výzva k doplnění údajů dle § 46 ZZVZ adresovaná dodavateli či informace získané skrze neziskové organizace.

Jestliže se však v rámci zadávacího řízení neobjeví skutečnosti, které zpochybňují osobu dodavatele nebo poskytovaného plnění z hlediska mezinárodních sankcí, nemělo by být po zadavateli požadováno, aby extenzivně opatřoval údaje nad rámec těch, které jsou na základě zákona a zadávacích podmínek v rámci zadávacího řízení dodavatelem předkládány či zadavatelem zjišťovány.

Dopad na probíhající zadávací řízení  

Významnou změnou, kterou novela přináší, je nový § 48a ZZVZ, jenž obsahuje pravidla pro zákaz zadání veřejné zakázky účastníku zadávacího řízení, u kterého to vyžadují mezinárodní sankce.

Jak jsme již uvedli v článku věnovaném provádění mezinárodních sankcí, v § 48a ZZVZ je nově upraven procesní postup zadavatele v případě, kdy se mezinárodní sankce vztahují na účastníka zadávacího řízení, na vybraného dodavatele či na poddodavatele. Pokud se mezinárodní sankce vztahují na vybraného dodavatele, zadavatel je povinen vyloučit jej z účasti v zadávacím řízení, a to kdykoli v průběhu zadávacího řízení dle § 48a odst. 2 písm. b) ZZVZ. Ostatní účastníky zadávacího řízení, kteří nebyli vybráni k plnění veřejné zakázky, zadavatel vyloučit může, avšak není k tomu dle § 48a odst. 2 písm. a) ZZVZ povinen.

Proces vyloučení ze zadávacího řízení se dále neodlišuje od vyloučení z jiných důvodů. Na základě § 48 odst. 11 ZZVZ zadavatel odešle účastníkovi zadávacího řízení oznámení s odůvodněním a vyloučený účastník může zadavateli na základě § 241 ZZVZ podat námitky. Účast v zadávacím řízení vyloučenému účastníku zaniká v návaznosti na případné uplatňování opravných prostředků, jak je vymezeno v § 47 odst. 2 ZZVZ.

Následně je zadavatel po vyloučení vybraného dodavatele oprávněn aplikovat § 125 ZZVZ a vyzvat k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení, který se umístil jako další v pořadí.

V kontextu výše uvedeného byl novelou také upraven postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve správním řízení o zákazu uzavření smlouvy s účastníkem zadávacího řízení, pokud je to v rozporu s mezinárodními sankcemi. Nově přidaný § 261a ZZVZ stanoví, že je-li předmětem řízení zákaz uzavření smlouvy podle § 48a ZZVZ, Úřad si vyžádá stanovisko FAÚ s cílem zjistit, zda se v případě konkrétního dodavatele jedná o osobu či subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce.

Vliv na probíhající plnění ze smluv na veřejné zakázky

Novela do ZZVZ doplňuje také § 223 odst. 4, dle kterého může zadavatel závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky dle § 48a ZZVZ.

Ukončení závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze aplikovat také dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů („OZ“). Ustanovení § 2006 odst. 1 OZ stanoví, že stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Jelikož jsou mezinárodní sankce aplikovány přímo použitelnými právními předpisy (nařízení EU), musí být takové plnění považováno za nemožné z právních důvodů.

Dále dle ustanovení § 2007 OZ platí, že při nemožnosti pouhé části plnění zanikne závazek v celém rozsahu, plyne-li z povahy závazku nebo z účelu smlouvy, že plnění zbytku nemá pro věřitele význam, přičemž není-li tomu tak, zaniká závazek jen co do této části. Lze tedy uzavřít, že plnění poskytnutá před nabytím účinnosti sankčních předpisů není třeba vracet a zaniká pouze dosud nesplněná část závazku, ledaže by z povahy nebo účelu smlouvy vyplývala nutnost zrušení celého závazku.

Závěrem si dovolujeme upozornit, že vzhledem k frekventovaným změnám je zcela jistě vhodné, aby zadavatel z preventivních důvodů provedl posouzení dopadu mezinárodních sankcí i na již uzavřené smlouvy. Je ovšem nezbytné uvést, že za případ nedodržování mezinárodních sankcí lze považovat pouze případy, kdy zadavatel poruší danou konkrétní sankci, nikoli však případy neprovedení preventivních opatření.