Novela současně vytváří základní stavební kámen pro aktuálně projednávaný návrh tzv. Magnitského zákona neboli zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním uplatňovaných v mezinárodních vztazích („sankční zákon“). Níže přinášíme přehled zásadních změn, které novela obsahuje.

Dotace a investiční pobídky

Ačkoli omezení a sankce v oblasti dotací přijaté na evropské úrovni jsou přímo aplikovatelné bez jejich nutné transpozice do vnitrostátního právního řádu, novela pro poskytovatele investičních pobídek, dotací či jiných peněžních prostředků z veřejného rozpočtu zavádí omezení či úplný zákaz v podobě poskytnutí těchto prostředků jakékoli osobě nebo subjektu podléhajícímu režimu mezinárodních sankcí. Pro poskytovatele veřejných prostředků to tak znamená nejen prověřit, zda se například žadatel o dotaci či investiční pobídku nenachází na sankčních seznamech, ale v případě detekce sankcionované osoby či subjektu navíc zákaz prostředky takové osobě poskytnout a povinnost tuto skutečnost bez zbytečného odkladu nahlásit Finančnímu analytickému úřadu („FAÚ“). V sankčních seznamech je nutné prověřit i vlastnickou strukturu žadatele. Jedním z nástrojů kontroly mohou být například informace dostupné z evidence skutečných majitelů.

Veřejné zakázky

Ke zpřísnění došlo i v oblasti veřejných zakázek. Byl zaveden zákaz zadání veřejné zakázky, pokud by to bylo v rozporu s mezinárodními sankcemi. Zadavatel musí vyloučit či nahradit účastníka nebo vybraného dodavatele zadávacího řízení, pokud se na něj vztahují mezinárodní sankce. V případě poddodavatele může zadavatel požadovat od účastníka zadávacího řízení jeho nahrazení. Zadavatel dále také může odstoupit od smlouvy na plnění veřejné zakázky, zjistí-li, že se jeho dodavatel či poddodavatel ocitl na sankčním seznamu. Účasti sankcionovaných osob či subjektů v zadávacím řízení lze předejít například zohledněním mezinárodních sankcí v zadávacích podmínkách. V praxi tak lze po dodavateli například vyžadovat předložení čestného prohlášení, že se nejedná o subjekt, na který se vztahují mezinárodní sankce, případně do smluv implementovat smluvní klauzule limitující výběr poddodavatelů. Dle našeho názoru by i tak zadavatelé neměli spoléhat na případné prohlášení dodavatele, ale aktivně si prověřit, zda potenciální dodavatel (poddodavatel) není subjektem mezinárodních sankcí, např. pomocí komplexního sankčního screeningu.

Zadržení majetku – „Asset freeze“

Další novinkou je oprávnění Celní správy České republiky „zmrazit“ majetek, na který se dle důvodného předpokladu vztahují mezinárodní sankce, a to i bez ohledu na práva třetích osob. Takovým majetkem může být například obchodní závod, peníze či nemovitosti. Zadržen navíc může být i dopravní prostředek, který dotčený majetek dopravuje. Ve veřejném zájmu nebo například za účelem ochrany sankcionovaného majetku před jeho znehodnocením pak může být ze strany FAÚ rozhodnuto i o jeho prodeji. V opačném případě novela zavádí sankcionované osobě či subjektu, jehož majetek je po dobu zadržení spravován, povinnost hradit za tuto správu poplatek. Výše poplatku činí 3 % z hodnoty zadrženého majetku. Výnos z poplatku správce odvádí do státního rozpočtu.

Veřejné rejstříky

V neposlední řadě by díky novele mělo dojít i ke zlepšení informovanosti o „zmrazeném“ majetku sankcionovaných osob či subjektů prostřednictvím tzv. rejstříkových plomb. Novela totiž zavádí povinnost zapisovat na základě oznámení FAÚ do veřejných rejstříků či jiných veřejných seznamů omezení nebo zákaz disponovat se sankcionovaným majetkem. Nejen při právních prověrkách by tak neměla být opomenuta například kontrola katastru nemovitostí, zda na konkrétní nemovitosti není vyznačena rejstříková plomba omezující její dispozici z důvodu uvalené sankce nebo zda z obchodního rejstříku nevyplývá zákaz s nakládáním obchodního podílu společníka, který má být předmětem převodu.

Porušení mezinárodních sankcí jako trestný čin?

Do budoucna má dle navrhovaného znění připravovaného sankčního zákona mimo jiné dojít také k rozšíření působnosti Ministerstva zahraničních věcí o pravomoc zařazení osoby či subjektu na vnitrostátní sankční seznam. Za účelem efektivního vymáhání vnitrostátních sankcí tak novela již nyní rozšířila skutkovou podstatu trestného činu porušení mezinárodních sankcí dle § 410 trestního zákoníku o porušení sankcí zavedených sankčním zákonem, až bude přijat. Za účelem předejití vzniku trestní odpovědnosti lze proto přinejmenším doporučit pečlivě prověřit, zda se obchodní partner, klient či jiný subjekt nenachází na sankčních seznamech, zda na jeho straně nedošlo k omezení či úplnému zákazu obchodního styku nebo zda předmětem jednání není zboží podléhající sankčnímu režimu. Za trestný čin by pak bylo považovaného jakékoli porušení příkazu, zákazu nebo omezení ve větším rozsahu vyplývající ze závazných unijních předpisů či sankčního zákona, a tedy i obcházení těchto předpisů.

Jak vám můžeme pomoci:

• sankční screening třetích osob a zboží,
• pravidelný sankční monitoring,
• zastupování před Finančním analytickým úřadem a celními orgány,
• revize dodavatelsko-odběratelských smluv,
• příprava a implementace smluvních klauzulí.