Předkladatelem novely je Ministerstvo spravedlnosti a jejím cílem je převzít do českého právního řádu novou směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení.

Současný stav

Nabytí právní účinnosti novely bylo plánováno na 1. ledna 2023, kvůli zdržení v legislativním procesu však tento termín nebyl splněn, a tedy nebyl dodržen ani termín transpozice směrnice stanovený na 31. ledna 2023.

Dne 17. května 2023 však byla novela schválena usnesením vlády a zamířila do Poslanecké sněmovny, kde byla navržena k prvnímu čtení na 70. schůzi Poslanecké sněmovny, naplánované na 27. června až 14. července 2023.

Nejvýznamnější změna

Rozdělení akciové společnosti s akciemi obchodovatelnými na evropském regulovaném trhu (kótované společnosti)

Jednou z posledních, avšak (mediálně) nejvýznamnější změnou, kterou novela zavádí, je možnost rozdělení kótované společnosti odštěpením s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií a rozdělení odštěpením s ukončením účasti menšinových akcionářů se souhlasem 75 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za následujících podmínek:

• jde o akciovou společnost, jejíž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu (také jako kótovaná společnost);
• v kótované společnosti je většinový společník ve smyslu zákona o obchodních korporacích;
• většinový akcionář podá odůvodněnou žádost o tento typ rozdělení;
• na valné hromadě schvalující rozdělení jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie se jmenovitou nebo účetní hodnotou přesahující dvě třetiny základního kapitálu a pro rozdělení se vyjádří alespoň 75 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě; a
• akcie nástupnické společnosti jsou rovněž přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu.

Na ochranu menšinového akcionáře novela stanoví, že pokud je reálná hodnota akcií menšinového akcionáře v rozdělované kótované společnosti vyšší než v nástupnické společnosti, má menšinový akcionář nárok na vypořádací podíl v penězích ve výši rozdílu hodnot akcií. Dále pokud menšinový akcionář nehlasoval pro rozdělení, je rozdělovaná společnost povinna odkoupit ty akcie nástupnické společnosti, které by mu byly vyměněny za akcie rozdělované společnosti, a minoritní akcionář má popř. také právo na dorovnání v penězích.

Z navrhované úpravy vyplývá zjednodušení podmínek pro provedení tohoto typu rozdělení u této specifické kótované (akciové) společnosti při splnění výše uvedených kritérií. Pro ostatní akciové společnosti platí nadále obecná (přísnější) úprava vyžadující pro tento typ rozdělení účast všech akcionářů na valné hromadě a souhlas alespoň 90 % hlasů.

Technické změny

Lehce paradoxně však zřejmě budou mít mnohem větší význam pro české podnikatelské prostředí níže uvedené (mediálně nezajímavé) nové možnosti přeměn a další „technické“ změny, které však nabízí zajímavou evoluci v celé oblasti přeměn společností.

• Rozdělení vyčleněním

Novela zavádí novou formu rozdělení vyčleněním, kdy rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází na nástupnickou společnost výměnou za podíl(y) buď (i) v nově vznikající nástupnické společnosti, v níž se rozdělovaná společnost stává jejím jediným společníkem, nebo (ii) v již existující nástupnické společnosti (vyčlenění sloučením), kde rozdělovaná společnost nabývá podíl a stává se jejím dalším společníkem.

Na rozdíl od běžného rozdělení se tedy přímo rozdělovaná společnost stává společníkem nástupnické společnosti (a nikoliv její společníci), a umožňuje tak rozdělované společnosti vytvořit novou dceřinou společnost (v případě vyčlenění se vznikem nové společnosti). Lze provést i rozdělení vyčleněním kombinací těchto postupů. Pro přeshraniční rozdělení bude však připuštěno pouze rozdělení vyčleněním se vznikem nové společnosti.

• Přeshraniční přemístění sídla do anebo z třetích zemí

Novela výslovně upravuje možnost přeshraničního přemístění sídla do anebo z jiného než členského státu EU či EHS, tedy do anebo z třetího státu. To znamená, že nově bude možné bez dalších pochybností přemístit sídlo společnosti nebo družstva z České republiky například do Švýcarska, Norska či USA. Tato změna reaguje na fakt, že takové přemístění sídla již bylo v praxi několikrát úspěšně dokončeno, a to dle obecné úpravy obsažené v občanském zákoníku.

• Další technické změny

Nově nesmí rozhodný den předcházet den zápisu do obchodního rejstříku o více než 12 měsíců. Podle aktuální úpravy nesmí rozhodný den předcházet o více než 12 měsíců den podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Mění se tedy den, ke kterému se počítá limit pro stanovení rozhodného dne, respektive se může zkrátit období mezi rozhodným dnem a zápisem přeměny do obchodního rejstříku.

Novela výslovně upravuje, že rozhodný den fúze nebo rozdělení nebude možné stanovit na den předcházející dni vzniku zúčastněné společnosti nebo družstva, a tím odstraňuje doposud panující pochybnosti.

Novela dále výslovně připouští kombinované přeměny, při kterých se společnost nebo družstvo účastní více přeměn se stejným rozhodným dnem.

Odpadá povinnost zúčastněné společnosti nebo družstva mít znalce pro ocenění jmění nebo přezkoumání přeměny jmenovaného soudem, nýbrž nově znalce vybere zúčastněná společnost nebo družstvo ze seznamu znalců.

Mění se publikační a informační povinnost zúčastněné společnosti nebo družstva tak, že zavádí kombinaci zveřejnění projektu přeměny a upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy na jejich práva („upozornění“) v obchodním rejstříku a na internetových stránkách, přičemž je možné si vybrat ze dvou alternativ.

Dosavadní povinnost zveřejnit oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění v Obchodním věstníku tím odpadá.

Zkracuje se lhůta pro uplatnění práva věřitelů na dostatečnou jistotu u soudu na 3 měsíce ode dne zveřejnění projektu přeměny a zároveň se zpřesňuje okruh pohledávek na pohledávky ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu přeměny (ve vztahu k pohledávkám budoucím či podmíněným).

A nakonec, co se týče změn navrhovaných u přeshraničních přeměn, u zjednodušené přeshraniční fúze se nově nevyžaduje zpráva o přeshraniční přeměně a dále v rámci vydání osvědčení o přeshraniční přeměně notářem bude notář nově povinen zkoumat účel přeshraniční přeměny, zda není zneužívající nebo podvodný, směřující k vyhýbání se či obcházení vnitrostátních nebo unijních právních předpisů anebo k páchání trestné činnosti. Pokud toto zjistí, bude oprávněn odmítnout vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu.

Spolu s novelou zákona o přeměnách budou současně provedeny související změny v zákoně o obchodních korporacích a v zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.