Vodní právo je multidisciplinární obor, což znamená, že do hry vstupuje soukromé i veřejné právo, technické, ekonomické, ale i další aspekty. „Firmy potřebují naše stanoviska nejen ve vodoprávních věcech, ale také v korporátním životě, v investiční výstavbě či cenové regulaci. Potkává se tady zkrátka více věcí najednou, klienti se na nás obrací, zejména pokud řeší právní či jiný problém, který není úplně běžný,“ vysvětluje Zdeněk Horáček, advokát Deloitte Legal a specialista na vodní právo.

Know-how z vody nestačí, jde o komplexní poradenství

Právník zaměřený na vodní právo tak může na jedné straně řešit například škody způsobené povodněmi nebo průmyslovými haváriemi, na druhé musí umět firmě říci, zda stanovila správně cenu za vodu.

„Management firem má odpovědnost ke svým vlastníkům, právníkovi tak při jednání s klientem nestačí jen know-how z vody, potřebuje mnohem širší znalosti, především pochopit, jak fungují vztahy v rámci vodního hospodářství. Jsme zřejmě jediná kancelář v ČR, která tak široké poradenství poskytuje. Kromě právních služeb jsme díky provázanosti s dalšími odděleními schopni nabízet například i technické, daňové či ekonomické poradenství,“ připomíná Zdeněk.

Co všechno může právník zaměřený na vodní právo řešit?

• Přípravu výstavby významných vodních děl, např. vodních nádrží či protipovodňové ochrany, ale i malé vodní elektrárny
• Majetkoprávní spory i za několik století stará vodní díla a zjišťování jejich vlastníků
• Přeměnu vodohospodářské společnosti, případně výkup akcií v rámci vodohospodářské společnosti
• Vyjednávání smluv s městy a obcemi o dodávkách vody či odvádění odpadních a srážkových vod
• Havárie na rybnících, v nichž došlo např. k úhrnu ryb vlivem nadlimitního znečištění vytékajícího z čistírny odpadních vod, nebo náhrady škod na rybách způsobené kormorány
• Zjišťování, zda oprávněné náklady v ceně za vodu jsou skutečně oprávněné, apod.

Od toho se také odvíjí klientela, vedle vodárenských společností, rybníkářů, správců vodních toků jsou to i průmyslové areály, které mají problém s vodním hospodářstvím uvnitř svého areálu, řeší vztahy s distributory, ale i recyklace vody či vnitřní oběhy. Spolupráce probíhá také s projekčními firmami. Vodní právo je totiž hodně o technickém chápání věci.

5 otázek pro Zdeňka Horáčka
Z každodenní praxe experta na vodní právo

Řešíte jen ekologické problémy? Vůbec ne, vodní právo je o hledání vyváženého řešení mezi ekologií a potřebami lidí, o hledání kompromisu. Rovněž se nejedná o čistě právní obor, je třeba chápat technické, ekonomické, ale i čistě ´lidské´ souvislosti.

Čeho všeho se vodní právo dotýká, kam až tato problematika zasahuje? Vodní právo je široké, vezměme si to na příkladu. Otočíte kohoutkem a teče vám voda. Je to pro nás mnohdy tak moc samozřejmé, že už nic dále neřešíme. Jenže celý ten proces, který předchází tomu, že si mohu z kohoutku natočit pitnou vodu, je složitý. Vodu musí někdo odebrat z řeky či vrtu, o které se někdo stará, upravit ji na požadovanou kvalitu, dopravit ji do vodovodu a vodovodem, který vede po spoustě cizích pozemků, na základě odběratelské smlouvy do kohoutku a po jejím použití ji zase odvést kanalizací, která většinou patří někomu jinému, než jejímu provozovateli, na čistírnu odpadních vod. Pak ji vyčistit a vrátit do přírody tak, aby přírodu nezatížila. A ke všemu ta cena za vodu musí být sociálně únosná a zároveň reflektovat všechny náklady na její výrobu a čištění.

Jaká je aktuální situace v oboru, kterému se věnuješ? Vodní právo je v překotném vývoji a stává se z něj politické téma. Ať už s ohledem na přicházející povodně na jaře a sucho v létě, tak např. na ceny vody. Co se týká samotné vodoprávní regulace, právo se obecně vyvíjí k čím dál tím větší kazuistice. Tzn. že právo jde stále do většího detailu, chce se upravit dopředu vše a každá situace a mnohdy se tak stává, že ztrácíte přehled.

S jakou kuriozitou se specialista na vodní právo může setkat? Je toho hodně, běžně u nás můžete řešit věci, s nimiž se jako „lokální“ advokát nepotkáte. Jsou to zajímavosti, které dokáží oživit rutinní výkon advokacie. Jednou z nich byl například spor, v němž jsme řešili náhradu škody způsobenou kormorány – ti plení rybníky, a když táhnou, jsou schopni vyplenit celý rybník, čímž pochopitelně rybníkáři vznikají obrovské ztráty. Rybář přitom nemá prakticky žádnou obranu proti nim – kormoráni jsou chráněni. Po několika sporech a jednáních rybníkářských společností a sdružení se státem se ale podařilo dospět k dohodě a v zákoně udělat přechodné období, kdy stát rybářům škodu způsobenou kormorány hradí.