Deloitte živě 

Záhadu Velikonočního ostrova rozlouskl český archeolog, mnohatunové sochy rozchodil s pomocí lan

Jak mohly pradávné civilizace hýbat několikatunovými břemeny, aniž by měly k dispozici moderní nástroje? To je otázka, která vrtá hlavou nejednomu badateli. Jedním z nich je i inženýr Pavel Pavel, který se rozhodl přijít této otázce na kloub. Jednoho dne zkonstruoval u sebe ve Strakonicích model sochy z Velikonočního ostrova a s pomocí lan začal zkoušet zdvihání a přesun těžkých břemen. V rámci své lednové návštěvy u nás v Deloitte povyprávěl, jak se z těchto domácích experimentů stal projekt na celý život.

Pavel Pavel je leckým – vystudovaným technikem, komunální politikem, důchodcem… Veřejnost jej však zná především jako mezinárodně uznávaného experimentálního archeologa. Svůj první pokus realizoval ve svých devětadvaceti letech – doma ve Strakonicích si postavil dvanáctitunový model sochy Moai z Velikonočního ostrova a tu „rozpohyboval“ pouze pomocí lan a za asistence malé skupinky lidí.

Jeho činnosti jsi všiml známý experimentální archeolog Thor Heyerdahl, který se Velikonočnímu ostrovu a sochám Moai dlouhodobě věnoval. Netrvalo dlouho a v roce 1986 dostal Pavel Pavel příležitost vyzkoušet si své pokusy v praxi: „Když mě Thor řekl, že mě vezme s sebou na Velikonoční ostrov, řekl jsem bez přemýšlení ‚yes‘.“ Od 90. let navštěvuje Pavel tento ostrov v Polynésii několikrát do roka.

Kamenné sochy Moai

Moai jsou monolitické sochy z kamene, které se nacházejí na Velikonočním ostrově. Nejstarší z nich jsou až osm set let staré. Po celé ploše ostrova je roztroušeno více než 900 soch různých rozměrů, které váží od jednotek až po stovky tun. Známé jsou především hlavy těchto soch, pod zemí jsou však často i zbytky těla. Sochám Moai se ve svých knihách často věnoval popularitázor experimentální archeologie Thor Heyerdahl.

Kolem přemisťování mnohatunových soch se zejména v minulosti vznášelo mnoho otazníků: „Když jsme se domorodců ptali na stěhování soch, říkali, že za to může mana, což je jakási mýtická energie, podle jiných za to mohlo zase zemětřesení… A někteří tvrdili, že se sochy samy pohybovaly kývavou chůzí,“ popisuje svou první „konzultaci“ s domorodci Pavel. Zmíněná „kývavá“ chůze je právě oním řešením, ke kterému dospěl i sám Pavel. Když totiž sochu ovázal lany a dvě skupinky lidí se po obou stranách pravidelnými pohyby o monument „přetahovaly“, došlo k onomu rozhoupání, které bylo možné kontrolovat a tím udávat soše směr pohybu.

„Tamní muzeum nám zprvu zakázalo se sochami manipulovat, už tehdy byly chráněné,“ vysvětluje Pavel nevoli tamních institucí. Navrhl proto vyrobit alespoň sochu z cementu, ale Heyerdahl nechtěl pracovat s falzifikátem. Po urputném přemlouvání však badatelé nakonec povolení získali. Pavlovi se pak podařilo „rozchodit“ sochy přímo na Velikonočním ostrově. Dodnes je Pavlem popsaná technika považována za nejpravděpodobnější způsob, jakým staré civilizace pohybovaly s extrémně těžkými břemeny.

Fotografie použité v tomto článku jsou z archivu Pavla Pavla a bez jeho souhlasu je nelze dále šířit.

Deloitte živě 

Potkalo se více světů s unikátními zkušenostmi, proto to mohlo fungovat, říká Pavel Doležal z iniciativy COVID19CZ

Březen 2020. Nový koronavirus se šíří Evropou, první případy se objevují také v Česku. Chybí roušky a další ochranné pomůcky, hygiena je přetížena, situace v okolních zemích není příznivá. Nikdo neví, s jakou intenzitou u nás nakonec virus udeří a do jaké míry paralyzuje zdravotní systém. Vedle toho se organizuje skupina kolem českých technologických firem a IT nadšenců, kteří přebírají iniciativu a během pár dnů vytvoří hned několik chytrých řešení pro boj s nákazou. Jak na bojové podmínky vzpomínají jeden ze zakladatelů iniciativy COVID19CZ Pavel Doležal a Karel Roubík, vynálezce plicního ventilátoru CoroVent? 

28. 7. 2020
Právo  Deloitte živě 

Novinky ve vysílání zaměstnanců: Jak se nová pravidla promítnou v plánování zahraničních služebních cest?

Pravidla pro vysílání zaměstnanců za hranice doznaly zásadních změn. Tyto změny se týkají nejen cest tuzemských zaměstnanců za hranice Česka, ale i zaměstnanců, kteří přijíždí pracovně ze zahraničí do České republiky. Již od 30. července 2020 začne totiž platit novela zákoníku práce, která v sobě reflektuje požadavky vyplývající z revidované směrnice EU o vysílání pracovníků do zahraničí. Jaké konkrétní novinky nás čekají? Na co se v souvislosti s uvedenými změnami připravit? A jak si s novými pravidly poradila legislativa v jiných evropských státech? Těmito a dalšími otázkami jsme se zabývali se v rámci našeho webcastu věnovanému mobilitě zaměstnanců. 

20. 7. 2020