Právo 

Zákon o evidenci skutečných majitelů: trocha nových povinností, mnoho nových sankcí

Počátkem února letošního roku byl ve sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále také jen „ZESM“), který transponuje – byť se značným zpožděním oproti termínu, jenž uplynul již více než před rokem – požadavky unijního práva vyplývající z páté generace AML směrnice. S účinností od 1. června tak nový zákon nahradí stávající úpravu, která se doposud nachází jednak v zákoně č. 304/2013 Sb. (tzv. rejstříkový zákon), jednak v zákoně č. 253/2008 Sb. (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Cílem článku je upozornit na některé z hlavních novinek, které by neměly uniknout pozornosti českých právnických osob a svěřenských fondů. Už jen proto, že nový zákon nesplnění povinností postihuje velmi citelnými sankcemi. Zaměříme se přitom na nejčastější adresáty zákona, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.

Kdo je skutečným majitelem?

Nový zákon nemění základní princip, že skutečným majitelem je vždy fyzická osoba, která danou společnost buď ovládá (osoba s koncovým vlivem), anebo z ní čerpá kvalifikovaný podíl na prospěchu přesahující 25 % (koncový příjemce). Zákon akcentuje, že v pozici skutečného majitele se může nacházet i více osob, což může být častá situace zejména v případě koncových příjemců. Zvláštní úsilí k určení všech koncových příjemců budou muset vynaložit společnosti s nerovnoměrným nastavením podílů na prospěchu, např. tam, kde s některými podíly či akciemi bude spojen větší podíl na zisku a s jinými zase větší podíl na jiných vlastních zdrojích, nebo v případě emise tzv. divizních akcií, s nimiž je spojeno pouze právo na podíl na zisku generovaném dílčí divizí společnosti.

V každém případě platí, že primárním znakem skutečného majitele je konečnost jeho postavení: osoba s koncovým vlivem přijímá rozhodnutí sama, aniž by se ohlížela na instrukce nadřízených, a koncový příjemce získaný prospěch nepředává dále. Z pohledu zákona je přitom nerozhodné, zda je prospěch získáván a koncový vliv uplatňován přímo, nebo nepřímo (většinou prostřednictvím struktury jiných právnických osob). V tomto ohledu je velmi návodná i důvodová zpráva, která přehledně zobrazuje typické korporační struktury, v nichž se koncový vliv či příjem prospěchu sbíhá u konkrétního člověka o několik „pater“ výše.

Povinnost evidující osoby zjišťovat svého skutečného majitele

Primární povinnost zjistit a zapsat svého skutečného majitele jde dle § 9 ZESM za evidující osobou, tedy za tou společností, o jejíhož skutečného majitele se jedná. Odpovědnost za splnění povinnosti přitom standardně nesou členové jejího statutárního orgánu (jednatelé, členové představenstva), kteří ve smyslu § 5 odst. 1 ZESM musejí vynaložit „veškeré úsilí, které po nich lze rozumně požadovat“. Jednatelé tak mohou být na pochybách, jaká míra aktivity (a mnohdy asertivity) se od nich očekává, aby své povinnosti dostáli.

Odpověď nám dává jednak opět důvodová zpráva, jednak i starší judikatura týkající se získávání informací pro účely sestavení zprávy o vztazích. Jednatelé evidující osoby by jistě měli projít dostupné internetové zdroje, jako jsou zahraniční obchodní rejstříky (třeba i placené) a výroční zprávy společností postavených výše ve skupině. Rovněž by měli využít svých kontaktů ve skupině, upozornit je na povinnost součinnosti dle § 10 ZESM, vznést na ně příslušné dotazy a případně je jednou či dvakrát zaurgovat. Nicméně není třeba zahajovat „rozsáhlou investigativní činnost“, najímat soukromé detektivy apod.

Teprve bude-li tato snaha neúspěšná, lze do evidence zapsat náhradní skutečné majitele, kterými jsou členové statutárního orgánu a případně i jim podřízení manažeři (v obou případech jen ti, kteří zastávají exekutivní pozice). Evidující osoba si však touto fikcí nesmí usnadňovat práci; výše popsané úsilí ke zjištění skutečného majitele vyvinout musí a § 8 ZESM jí ukládá povinnost zaznamenat a uchovat kroky, které v tomto ohledu učinila.

Evidence skutečných majitelů: zápis a publicita údajů

Jakmile si společnost udělá jasno v tom, koho bude jakožto skutečného majitele zapisovat, bude mít několik možností, jak zápis provést. Návrhy na zápis budou vyřizovat stejně jako doposud rejstříkové soudy, ale vedle nich (nově bez omezení) i notáři. Související legislativa je v polovině února 2021 stále v přípravě, ale záměrem zákonodárce je učinit registraci prostřednictvím notáře výrazně levnější, a směřovat tak evidující osoby k notářům. Třetí možností je automatický průpis, který nevyžaduje aktivitu na straně evidující osoby a bude relevantní a vítaný především u společností s jednoduchou a transparentní vlastnickou strukturou, která bude seznatelná z obchodního rejstříku.

Za zmínku stojí, že do evidence se budou zapisovat některé nové údaje, zejména struktura vztahů. Tu je možné (nepovinně) zapsat už v současné době, avšak mnoho společností tak neučinilo. Tyto společnosti, byť svou registrační povinnost dle stávající úpravy splnily, budou muset údaje zapsané do evidence skutečných majitelů doplnit. Další novinkou je skutečnost, že část údajů zapisovaných do evidence bude veřejně přístupná. Přestože rozsah údajů o skutečném majiteli, které budou dostupné obecné veřejnosti, je relativně omezený (vidět nebude mj. přesné datum narození, adresa bydliště ani popis struktury vztahů vedoucí ke skutečnému majiteli), i tak může být mnoho skutečných majitelů nepříjemně překvapených, když se jim před několika lety dostávalo ujištění, že evidence bude neveřejná.

Sankce

Patrně největší změnou, kterou nová legislativa přináší, jsou ovšem sankce za nesplnění povinností. Ty budou od 1. června letošního roku v souladu s požadavky směrnice již vskutku „účinné a odrazující“ a jejich zmapování by vyžadovalo výrazně širší prostor, než nabízí tento článek. Vedle obvyklých veřejnoprávních sankcí (zejména v podobě pokuty až do výše 500 000 Kč) zákon zakotvuje nepříjemné soukromoprávní sankce, a to jednak pozastavení hlasovacích práv na valné hromadě (resp. při rozhodování jediného společníka), jednak pozastavení práva na výplatu podílu na prospěchu. Společnosti, které svou povinnost při zjišťování a registraci skutečného majitele nesplní, budou v nejistotě, zda rozhodnutí jejich valné hromady či jediného společníka nebudou napadena pro neplatnost a zda nebude zpochybněna správnost výplaty zisku či jiných vlastních zdrojů.

Konečně považujeme za důležité upozornit na nové pravidlo zakotvené v § 52 ZESM, podle něhož práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majitele nelze vymáhat. Cílem tohoto ustanovení je, aby se reálný skutečný majitel nemohl skrýt za nastrčené osoby, typicky profesionální poskytovatele „nominee“ služeb. Zákon výslovně upřesňuje, že tato nevymahatelnost se prosadí bez ohledu na to, kterým právním řádem se takové právní jednání řídí. Skuteční majitelé, kteří mají eminentní zájem zůstat v anonymitě, budou mít o to složitější pozici.

Závěrečné doporučení

Společnosti s jednoduchou a přehlednou vlastnickou strukturou (typicky s jediným společníkem, který je českou fyzickou osobou) se dočkají zjednodušení v podobě automatického průpisu údajů z obchodního rejstříku. Naopak na pozoru se budou muset mít společnosti, které jsou součástí širších uskupení, a obzvláště ty, jejichž struktura sahá do zahraničních jurisdikcí. U nich bude nutné skutečného majitele aktivně zjistit a zapsat, přičemž nesplnění této povinnosti může mít nepříjemné následky.

Ty evidující osoby, které byly před dvěma lety pilné a své povinnosti splnily včas již dle stávající úpravy, dostanou pro splnění požadavků nového zákona 6 měsíců k dobru, tj. budou muset uvést údaje zapsané v evidenci do souladu s novým zákonem do 1. prosince 2021. Ostatní budou muset své povinnosti splnit bez zbytečného odkladu po účinnosti nového zákona. Tento požadavek získává na naléhavosti už jen tím, že v červnu pořádá mnoho společností valné hromady; bylo by nešťastné se muset zabývat otázkou, zda někteří významní akcionáři mohou, či nemohou vykonávat svá hlasovací práva.

Pokud vás toto téma zajímá, neváhejte se registrovat na náš webcast „Pravidelná diskuze nad aktuálními tématy – Daně a právo v naší každodenní praxi“, kde se budeme této problematice blíže věnovat.

Zákon o evidenci skutečných majitelů dReport zpravodaj
Daně  Právo 

Jednodušší online identifikace, nové povinné osoby nebo tvrdší sankce. Jaké novinky přinesla novela AML zákona?

Digitální technologie se těší rostoucí popularitě, přichází s nimi však ruku v ruce i nové formy kriminality, mimo jiné i v oblasti praní špinavých peněz. Boj s touto nelegální praktikou je stále náročnější, což reflektuje neustále rozšiřování právní úpravy na evropské i české úrovni. Začátkem roku 2021 vešla v účinnost novela AML zákona, která upravuje například nové povinnosti, ale i nové technologické možnosti v otázce online on-boardingu klienta, mění některé podmínky provádění kontroly klienta a přináší výrazně tvrdší sankce pro případ porušení AML zákona. Jak konkrétně se tyto změny projeví a co dalšího novela AML zákona přináší? O tom jsme si v naší panelové diskuzi povídali se zástupci z Finančního analytického úřadu. 

18. 2. 2021
Právo 

Jaká je budoucnost českého arbitrážního řízení? Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce nezávislosti a nestrannosti rozhodců

Navzdory koronavirové krizi se svět práva neustále vyvíjí a nejinak je tomu i v oblasti řešení sporů. Kupříkladu Nejvyšší soud vydal v poslední době celou řadu významných rozhodnutí, která se mimo jiné týkají rozhodčího řízení, vícestranných zápočtů, soudních poplatků či obecné prevenční povinnosti. Zajímavou novinkou je také úprava předpisů Burzovního rozhodčího soudu, jejímž cílem je zvýšit povědomí o této instituci. Těmto a dalším aktuálním tématům z oblasti řešení sporů se věnujeme v našem Dispute Resolution zpravodaji. 

12. 2. 2021
Právo 

Zavádění oběhové ekonomiky nebo větší biodiverzita. Jakým výzvám bude čelit environmentální právo v roce 2021?

O tom, že je nás svět komplikovaný, není pochyb. Orientovat se v lavinách nových zjištění o pustošení životního prostředí, technologických a společenských změnách a legislativních regulacích se může leckdy zdát jako nadlidský úkol. Jaké změny přináší novela českého vodního zákona? Jaká je role měst a regionů při přechodu k oběhové ekonomice? A jaká jsou rizika, která doprovází pokles biodiverzity? Přečtěte si, jaká témata a události v současné době hýbou světem environmentálního práva. 

25. 1. 2021