Japonsko je druhým největším investorem v Čechách, působí tady zhruba 250 společností zaměstnávajících kolem 50 tisíc lidí. V Praze můžete najít dobře fungující japonskou komunitu a také například japonskou školu. Ale jaké je to v Japonsku? Tereza Kavan Klimešová, partnerka Deloitte v daňovém a právním oddělení, sepsala své dojmy z nedávné cesty do země vycházejícího slunce, která ji ve všech směrech okouzlila. Čtěte dál a zjistěte, v čem konkrétně, nebo jak se připravit na jednání s Japonci.

Tereza v Japonsku: Zápisky cest

Japonsko je fascinující země. Tak jiná od všeho, co my, Evropané, známe. Pokud jste v Japonsku ještě nebyli, můžete být při své první návštěvě, podobně jako já, trochu zklamaní tím, jak vyhlížejí japonská města. Betonová smršť krabic nalepených na sobě ozdobená venkem vedenými elektrickými kabely s minimem zeleně a životního prostoru, byla na hony vzdálená mé původní, zenové představě o japonských městech. Není se ale čemu divit.

Japonsko je velmi hornaté, polovinu území zabírají lesy, hustota obyvatel je tak 337 osob/km2, což pocítíte okamžitě. Japonci jsou ale velmi disciplinovaní, na vlakovém nástupišti se mlčky staví do fronty, nikdy nikdo nepředbíhá, vlaky jezdí na vteřinu přesně, vše má svá pravidla, která všichni akceptují, proto i při tak velkém počtu lidí vše působí plynule. Díky až vojenskému dodržování pravidel Japonci neumí moc improvizovat a odchylka od původního plánu je uvádí do stresu (tímto se na dálku omlouvám svému japonskému kolegovi, který musí snášet mou zálibu v improvizacích :).

“I need a woman like you”, říká mi kolega v Osace, když se ho ptám na postavení žen ve společnosti. Dozvídám se, že časy se pomalu mění a ženy mají nyní větší příležitost dostat se do vedoucích funkcí, ale nemají o to zájem. Tradice pyramidální struktury, kdy žena byla až na samém konci, se jistě vlivem času mění, ale rozdělení mužských a ženských rolí je v Japonsku stále velmi tradiční. Ani můj začátek práce s japonskými společnostmi nebyl jednoduchý a standardně mě v e-mailech titulovali „Mr. Tereza“ v domnění, že jednají s mužem. Ve firmách, které jsem během své cesty navštívila, jsem se s ženami setkala výhradně v pozicích “office lady”, kdy nám pokorně servírovaly čaj. Na vedoucích pozicích v Japonsku je asi jen něco kolem 1,2 % žen, o platové nerovnosti ani nemluvě.

From Japan with love
Tereza

Tereza říká, že o Japonsku by toho mohla psát mnoho, je její velkou láskou i inspirací. Nabízí ještě pár zajímavých postřehů: Tak například nikde v Japonsku nenajdete odpadkové koše, přesto je v ulicích absolutně čisto. Jsou zde běžné diagonální přechody pro chodce – jak praktické. Japonci bydlí na malém prostoru – na zhruba půlce velikosti bytu, na jakou jsme my zvyklí. V Japonsku se nesmrká, ale popotahuje. Nošení roušek je zejména z důvodu ohleduplnosti vůči okolí, aby nemocný nešířil bacily. Karóši (smrt následkem přepracování), gejša a samuraj jsou slova, kterými Japonsko obohatilo celosvětový slovník. A ještě jedna zajímavost, která potěší milovníky postavičky Hello Kitty – tento globální fenomén japonského původu se už příští rok dočká shinkanzenu (japonský rychlovlak) se svým potiskem.

A protože se pomalu blíží Máj, Japonci se pod kvetoucí třesní – sakurou – líbat nebudou (ostatně, na ulicích se nevodí ani za ruce), zato pozorování kvetoucích sakur je v Japonsku národním sportem.

Připravte se na jednání s Japonci aneb co byste měli rozhodně vědět:

• Japonci jsou velmi pracovití, přátelští, úroveň služeb je zde nejvýš na světě a neplatí se tu spropitné (jednou jsem to experimentálně zkusila a uvedla obsluhu do velkých rozpaků)
• Obchodní jednání s Japonci má svá specifika, která je dobré znát
• Japonská společnost je skupinově orientovaná, jednotlivec neprosazuje sám sebe, nýbrž pracuje ve prospěch skupiny. Systém kariérního postupu je založený na senioritě.
• Japonci se oslovují příjmením, a to i když se dobře znají + san (zdvořilostní přípona)
• Na jednáních se nepodává ruka, místo toho se uklání
• Klanění má tři úrovně, ale jako gaijin (cizinec) je znát nemusíte, stačí se prostě jen mírně uklonit
• Zasedací pořádek je velmi důležitý, host sedí vždy na tom “lepším” místě, tj. dále od dveří a čelem k nim, je to výraz respektu
• Vizitky hrají důležitou roli, bez vizitek není byznys. Vizitka se podává oběma rukama, otočená tak, aby ji druhá osoba mohla přečíst, a zůstává po celou dobu jednání na stole
• Atmosféra jednání by měla být příjemná, Japonci se vyhýbají přímé konfrontaci, vše je formální
• Není zvykem udržovat oční kontakt, tak jak se to učíme my, proto nebuďte zklamaní, pokud se na vás při jednání nebude nikdo dívat. Občas můžete narazit i na to, že osoba, ke které mluvíte, bude mít zavřené oči
• Japonské “hay” neznamená souhlas, je to pouze ujištění, že vás daná osoba vnímá

Klíčová rada? Dodržujte dohodnuté termíny! Rozhodovací proces u japonských firem je také kolektivní, a pokud se zpozdíte s dodáním svého výstupu, dostanete osobu, která na váš výstup čeká do nepříjemností vůči jeho nadřízenému, což může narušit vzájemnou důvěru.