Transpozice směrnice Evropské unie a Novela zákona o pobytu cizinců
Novela Zákona o pobytu cizinců, která v současnosti prochází legislativním procesem a část zákona by měla vejít v platnost již v roce 2019 (část v roce 2020), by měla přinést celou řadu změn v procesech tykajících se vyřízení žádostí o pobytová oprávnění cizinců z třetích zemí.

• Změny na základě transpoziční směrnice EU by měly umožňovat zahraničním studentům vysokých škol a vědeckým pracovníkům na území ČR pobývat až 9 měsíců po ukončení studijní nebo výzkumné aktivity.
• Vítanou novinkou by mělo být zavedení mimořádného dlouhodobého pracovního víza s platností maximálně na 1 rok, které by mělo usnadnit získání pracovníků ze zahraničí pro určité pracovní obory, jež trpí dlouhodobým nedostatkem pracovní síly. Přijímání žádosti o tento typ pobytového titulu by mělo být spuštěno speciálním nařízením vlády tak, aby bylo možno flexibilně reagovat na situaci na trhu práce, pravděpodobně bez možnosti prodloužení.
• Novela by dále měla pro nově příchozí cizince do ČR zavést povinnost absolvovat adaptačně-integrační kurz. Cizinec (pokud nespadá pod výjimku z této povinnosti) by měl kurz absolvovat během prvního roku po vstupu na území ČR, v opačném případě by měla být uvalena pokuta (až 10 000 Kč). Kurz nebude završen zkouškou a uvažuje se o povinnosti úhrady kurzů přímo cizinci (potažmo jejich zaměstnavateli). V návaznosti na tuto novinku se chystá jak posílení kapacit integračních center, tak i možnost akreditací soukromých institucí, které by rovněž byly oprávněny nabízet integrační kurzy.
  

  Novela také počítá se zavedením kvót na počet přijatých žádostí na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí. Tento krok tak může být na jedné straně chápán jako pokus o kontrolu ekonomické migrace do ČR, na straně druhé však i jako podklad pro navýšení financování zastupitelských úřadů a Odborů azylové a migrační politiky potýkajících se se značným a stále rostoucím počtem žadatelů o pobyt v České republice. Kvóty by se prozatím měly vztahovat pouze na nábor žádostí v zahraničí, neměly by se tedy týkat žádostí podaných na území ČR.

Projekty ekonomické migrace
Od 1. 7. 2018 navýšilo Ministerstvo průmyslu a obchodu kvótu projektu Fast Track na 300 žádostí ročně (tj. 25 žádostí měsíčně). V rámci Režimu Ukrajina se daří výrazně zkrátit čekací dobu mezi okamžikem zařazení do Režimu a podáním žádosti o zaměstnaneckou kartu na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. K červnu 2018 činila tato doba 52 dní.

Do Režimu ostatní státy určeného pro žadatele z Mongolska a Filipín, na něž trvale cílí zájem českých zaměstnavatelů, se přidají od 1. 9. 2018 i žadatelé ze Srbska. Režim ostatní státy je kombinací Režimu Ukrajina, pokud jde o kritéria pro zařazení společnosti a Projektu Ukrajina, pokud jde o způsob jeho implementace. Roční kapacita je 1000 uchazečů z Mongolska, 1000 uchazečů z Filipín a 2000 uchazečů ze Srbska.

Snížení administrativní zátěže v imigračních procesech
Ministerstvo vnitra chystá rozšíření elektronizace migračních projektů, včetně rezervačního systému pro elektronické objednávání termínů na pracovištích Odboru azylové a migrační politiky. Nejen, že by měla být aplikace doplněna o nové jazykové verze, systém by měl výhledově umožnit i podávání žádostí (zejména pro občany EU), zjišťování čísla jednacího, zjišťování stavu žádostí atd. Realizace však určitou dobu potrvá (Ministerstvo vnitra odhaduje minimálně 5 let).

Dalším návrhem na zlepšení by bylo buď úplné zrušení údaje o registrované adrese pobytu na pobytových oprávněních cizinců, nebo nahrazení tohoto údaje označením v cestovním dokladu, případně nálepkou na pobytové kartě. Takový krok by z cizinců sňal povinnost žádat o novou pobytovou kartu po každé registraci nové adresy, což by jednak ušetřilo čas a peníze cizinců, jednak redukovalo administrativní zátěž přetížených pracovišť Odboru azylové a migrační politiky. Lze očekávat, že toto téma bude diskutováno i nadále a věříme, že bude dosaženo žádoucího poměru mezi řádnou evidencí cizinců a přiměřenou administrativní zátěží.

Ministerstvo vnitra bohužel uvedlo, že není možné vyřadit doklad o ubytování z požadavků u prvního řízení o povolení k pobytu vzhledem k tomu, že doklad o ubytování je základním bezpečnostním předpokladem, který má sloužit k ochraně samotných žadatelů a zajistit, že bezprostředně po příjezdu mají ubytování zajištěno.

Ministerstvo dále uvedlo, že institut podání žádosti na území bude využit pouze pro omezený počet zaměstnavatelů (maximálně 100) a jen ve specifických případech. Na jejich navýšení prozatím nejsou personální kapacity.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se také vyjádřilo, že test trhu práce není překážkou v procesu vyřizování zaměstnaneckých karet a případné zrušení testu trhu práce by znamenalo změnu Zákona o zaměstnanosti.

Jiné
Kromě výše uvedeného bychom vás chtěli informovat, že vláda ČR od 19. 7. 2018 rozhodla o dočasném pozastavení příjmu žádostí o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a žádostí o dlouhodobé vízum za účelem podnikání pro občany Vietnamu. Ministr vnitra Jan Hamáček to zdůvodnil bezpečnostními a administrativními důvody.

O dalším vývoji výše uvedených témat vás budeme informovat.

Článek je součástí zpravodaje dReport – září 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.