Počátkem letošního ledna nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která mimo jiné upravuje definici nelegální práce a zavádí další sankci za přestupek „umožnění výkonu nelegální práce“.

Ze nelegální práci je považováno především smluvní nastavení, v Česku obvykle označováno jako švarcsystém (na který se v tomto článku zaměřujeme), kdy fyzická osoba koná pro podnikatele závislou práci, aniž by strany uzavřely pracovní smlouvu nebo dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. V praxi jde zpravidla o práci na IČO, která však nemá fakticky charakter nezávislého podnikání (tedy dodávání služby externím kontraktorem), ale právě výkonu závislé práce.

Závislá práce může být podle zákoníku práce vykonávána pouze v základním pracovněprávním vztahu (tj. na základě pracovní smlouvy nebo DPP/DPČ). Jako závislá je přitom v § 2 odst. 1 zákoníku práce definována práce, která naplňuje zákonem vymezené znaky – je vykonávána osobně, ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů. Takzvanými pomocnými znaky pro určení, zda se jedná o závislou práci, jsou pak skutečnosti, že zaměstnanec za práci dostává mzdu, vykonává ji na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.

Nová definice závislé práce v novele zákona o zaměstnanosti

Do účinnosti novely byla podle zákona o zaměstnanosti nelegální prací „závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah“. Nově je definice provázaná s definicí v zákoníku práce, přičemž zákonodárce explicitně stanovil, že „pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce“. Došlo tak jednak ke zpřesnění definice nelegální práce a jednak k vyloučení dosavadního požadavku na soustavnost výkonu činnosti, dovozovaného soudní rozhodovací praxí. Inspektorát práce tak má při kontrolách do určité míry ulehčenou pozici, neboť nebude muset prokazovat, zda se jedná o dlouhodobý a opakovaný výkon činnosti, což v praxi činilo kontrolnímu orgánu obtíže. Zároveň neobstojí obranný argument o krátkodobosti či nahodilosti spolupráce.

Podnikajícím fyzickým i právnickým osobám navíc za umožnění výkonu nelegální práce hrozí nová sankce. Vedle desetimilionové pokuty a doměření daně a odvodů (což může v krajním případě vést až k trestněprávnímu postihu za jejich neodvedení) může být podnikatelům uložen zákaz činnosti až na dva roky. S uložením sankce za nelegální práci se přitom už teď pojí i řada dalších komplikací v oblasti zaměstnávání cizinců či čerpání investičních pobídek a dotací. Kromě veřejnoprávních postihů se firmy vystavují také soukromoprávním rizikům. Pracovní poměr totiž může být platně rozvázán jen při splnění zákonných náležitostí. Bývalý kontraktor se tak může u soudu například domáhat určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru a související náhrady mzdy, nemluvě o případných dalších nárocích.

Jak postupovat správně a vyhnout se sankcím?

Zpozornět by proto měly všechny firmy, které spolupracují s fyzickými osobami jakožto podnikateli na IČO. Veškeré vztahy s kontraktory je vhodné pravidelně revidovat a posoudit jejich rizikovost, případně pro ně zvolit odpovídající právní režim. Doporučujeme mít také na paměti, že rozhodující není pouze znění smluvní dokumentace, ale především faktické fungování stran, na které se kontrolní orgány i soudy v praxi zaměřují. Vhodná je proto jak revize smluv, tak i komplexní právní prověrka, umožňující identifikovat potenciální rizika reálné spolupráce a případně provést nápravu.

V neposlední řadě chceme upozornit na přesah do oblasti daní a pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. V související legislativě sice nedošlo ke změnám, avšak poslední dobou se zvyšuje počet kontrol, což potvrzuje i Státní úřad inspekce práce. Očekáváme tedy, že zvýšená intenzita kontrol povede i k vyšší četnosti podnětů správcům daně a povinného pojistného k zahájení kontroly a k zajištění případných doměrků odvodů.