V listopadovém článku o problematice kurzových rozdílů jsme slíbili, že se podrobněji vrátíme k přeceňování majetkových účastí a seznámíme vás s názory, které se v souvislosti s postupy přeceňování majetkových účastí diskutují.
Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „Zákon o účetnictví“) stanoví, že účetnictví se vede v jednotkách české měny. Podíly v obchodních korporacích i majetkové cenné papíry se proto také musí vést v české měně, a to i v případě, že jsou podíly na obchodních společnostech nebo majetkové cenné papíry vyjádřeny primárně v cizí měně.
V případě podílů v obchodních korporacích a majetkových cenných papírů vyjádřených primárně v cizí měně musí účetní jednotka přepočíst hodnotu podílu či cenného papíru na českou měnu jak při jeho pořízení, tak i k rozvahovému dni nebo jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.
Podíly a majetkové cenné papíry se obvykle pořizují převodem nebo vkladem.
Při pořízení podílu nebo majetkového cenného papíru vyjádřeného v cizí měně převodem ocení kupující účetní jednotka podíl nebo cenný papír pořizovací cenou a použije k tomu kurz ČNB ke dni převodu.
Při pořízení podílu vkladem vkladatel převede část svého majetku, případně závodu nabývající jednotce a tím zvýší vlastní kapitál nabyvatele o hodnotu vkladu. Vkladatel naopak obdrží obchodní podíl nebo akcie, podle typu obchodní společnosti. Protože v těchto případech kurzové rozdíly nevznikají, nebudeme se tímto způsobem pořízení dále zabývat.
Nabyvatelé vykazují obchodní podíly podle svého záměru při jejich nabytí nejčastěji jako dlouhodobý finanční majetek v položce B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba (účet 061) v případě rozhodujícího vlivu nebo v položce B.III.3. Podíly – podstatný vliv (účet 062), kde se vykazují podíly s podstatným vlivem. Spíše výjimečně budou podíly vykázány jako krátkodobý finanční majetek v položce C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba (účty např. 251, 252) v případech, kdy podíly jsou pořizovány s úmyslem obchodovat s nimi nebo kdy není jasný záměr je držet po dobu delší než jeden rok.
Podíly a majetkové cenné papíry, které představují účast v ovládané osobě (rozhodující vliv) nebo v osobě pod podstatným vlivem, můžeme k rozvahovému dni buď přecenit ekvivalencí, nebo vykázat v pořizovací ceně a testovat pokles její hodnoty pomocí opravné položky k majetkové účasti. Majetkové účasti s rozhodujícím nebo podstatným vlivem nemůžeme oceňovat reálnou hodnotou (§24 odst. 2 pís. b) v kombinaci s §27 odst. 1 pís. a) Zákona o účetnictví ).
Při vykázání účasti vyjádřené primárně v cizí měně je třeba tuto účast přecenit kurzem ČNB k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Kurzový rozdíl se vykáže v souladu s § 51 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „Vyhláška pro podnikatele“), prostřednictvím 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Při vyřazení účasti oceněné v cizí měně je třeba nejdříve Oceňovací rozdíly z přecenění odúčtovat a pak teprve cenný papír představující majetkovou účast vyřadit obvyklým způsobem prostřednictvím účtů výkazu zisku a ztráty.
Použití ekvivalence je dobrovolné. Jakmile se však rozhodneme pro použití tohoto způsobu ocenění, musíme je použít pro ocenění veškerých takových podílů.
Ocenění ekvivalencí se provádí tak, že se pořizovací cena podílu upraví na hodnotu odpovídající míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu obchodní korporace, v níž má účetní jednotka účast. Dopad přecenění ekvivalencí se účtuje na 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (§ 51 odst. 3 Vyhlášky pro podnikatele). To v sobě zahrnuje i efekt změny kurzu: porovnáváme aktuální ocenění v účetnictví oproti hodnotě zjištěné vynásobením míry účasti na cizoměnovém vlastním kapitálu aktuálním závěrkovým kurzem ČNB. Při vyřazení účasti oceněné v cizí měně ekvivalencí postupujeme obdobně jako u metody pořizovací ceny, jak je popsáno výše.
Pro úplnost dodáváme, že úprava CELKOVÉHO ocenění investice při metodě pořizovací ceny je obecně pouze směrem dolů (zohledňuje se pouze znehodnocení investice pod pořizovací cenu), u ekvivalence je i směrem nahoru (tj. zohledňuje se také zhodnocení investice nad pořizovací cenu včetně vlivu kurzu).
Kombinace pohybu kurzu a celkového znehodnocení investice
V praxi však mohou nastat situace, kdy se efekt zhodnocení investice vlivem pohybu kurzu a efekt celkového znehodnocení investice (pro názornost řekněme 100 %) kombinují. Jaký je dopad na jednotlivé metody ocenění?
U metody pořizovací ceny se v prvním kroku zohlední pohyb kurzu, tj. při znehodnocení české koruny se zvýší ocenění investice, přičemž zvýšení ocenění je vykázáno ve vlastním kapitálu. V druhém kroku je však s ohledem na celkové znehodnocení investice dotvořena opravná položka do výše 100 % ocenění investice, přičemž tato je vykázána ve výkazu zisku a ztráty.
U ekvivalenční metody je již z minulosti ocenění investice nulové, přičemž celkový efekt je vykázán ve vlastním kapitálu. Tj. následná kombinace zhodnocení investice vlivem pohybu kurzu a celkového znehodnocení investice nemá žádný dopad na zůstatky prezentované v účetnictví.
Vidíme tedy, že v případě metody ocenění pořizovací cenou je kurzový přepočet požadovaný českou účetní legislativou v některých případech poněkud nesystémový a zřejmě nepřináší žádnou přidanou hodnotu: v případě metody ocenění pořizovací cenou má pro uživatele smysl pouze porovnání historické pořizovací ceny v CZK a aktuální hodnoty investice v CZK vyjádřené mírou účasti a tržní nebo účetní hodnotou vlastního kapitálu entity, do které bylo investováno, přičemž aktuální hodnota investice v CZK již zahrnuje efekt vývoje kurzu, ať už jakýmkoliv způsobem. Samotný efekt pohybu kurzu nemá pro uživatele účetní závěrky obecně přidanou hodnotu.
Odvážil by se management společnosti k přecenění investice ve výše naznačené situaci, pokud by efekt byl v řádu několika procent nebo desítek procent výsledku hospodaření a vlastního kapitálu (bez výsledku hospodaření za běžné období)? Přinesl by takový postup věrnou informaci v účetní závěrce?
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
