V Poslanecké sněmovně ČR se začíná diskutovat nový sněmovní tisk č. 783, který mění zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny („zákon o dorovnávacích daních“). Zákon o dorovnávacích daní v České republice nabyl účinnosti dnem 31. prosince 2023 a dozná zřejmě od nového roku vícerých změn. Ty nejzásadnější se týkají především lhůt a podání souvisejících s dorovnávacími daněmi. Další úpravy navržené v novele se potom dotknou pravidel pro českou dorovnávací daň tak, aby se považovala za kvalifikovanou vnitrostátní dorovnávací daň, a zároveň se zavádí nový trvalý bezpečný přístav pro tzv. nevýznamné členské entity.
Lhůty pro podávání informačních přehledů
Pozitivní zprávou je, že lhůta pro podání informačního přehledu k dorovnávací dani a lhůta pro podání daňového přiznání k dorovnávací dani skončí nejdříve 30. června 2026, tj. ne již v roce 2025, jak tomu je dle aktuálně platného znění zákona o dorovnávacích daních.
V souladu s plánovanou novelou lze shrnout, že český poplatník dorovnávací daně (případně jiná osoba za něj) bude podávat za každé zdaňovací, resp. výkazní období níže uvedená podání:
- Informační přehled k přiřazované dorovnávací dani by poplatník měl stejně jako dosud podat do 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a do 18 měsíců u vstupního období skupiny. Vstupním obdobím skupiny je první z výkazních období, ve kterém je tato skupina velkou nadnárodní nebo velkou vnitrostátní skupinou.
- Pokud informační přehled k přiřazované dorovnávací dani s konkrétními náležitostmi podá nejvyšší mateřská entita nebo jiná určená podávající entita ze státu, se kterým Česká republika uzavřela smlouvu o automatické výměně informací, a český poplatník tuto skutečnost oznámí správci daně ve lhůtě pro podání daného informačního přehledu, považuje se jeho povinnost za splněnou.
- Informační přehled k české dorovnávací dani se nově navrhuje podávat do 15 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a do 18 měsíců u vstupního období skupiny (aktuální zákon uvádí lhůtu do 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období).
- Poplatníkům české dorovnávací daně bude taktéž umožněno splnit povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani podáním informačního přehledu k přiřazované dorovnávací dani, a to za předpokladu, že informační přehled k přiřazované dorovnávací dani splňuje obsahové náležitosti stanovené zákonem o dorovnávacích daních. Tato skutečnost musí být oznámena správci daně ve lhůtě pro podání informačního přehledu k české dorovnávací dani.
- Povinnost podat informační přehled k české dorovnávací dani se taktéž považuje za splněnou, pokud ho podá jiný poplatník české dorovnávací daně, který je členskou entitou téže skupiny, a o této skutečnosti vyrozumí správce daně ve lhůtě pro podání daného informačního přehledu.
Lhůty pro podávání daňových přiznání
Pro českého poplatníka platí, resp. pravděpodobně budou platit, následující pravidla:
- Daňové přiznání k přiřazované dorovnávací dani se podává do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
- Daňové přiznání k české dorovnávací dani se nově navrhuje podávat do 22 měsíců po uplynutí zdaňovacího období (před navrhovanou novelou byl termín do 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, novela tedy jednotlivé lhůty sjednocuje).
Stále platí, že v případě, že poplatník nepodá daňové přiznání k přiřazované nebo české dorovnávací dani ve stanovené lhůtě, považuje se daň za tvrzenou ve výši 0 Kč a každé další podané daňové přiznání se hodnotí jako dodatečné. Jinými slovy, nebude se uplatňovat pokuta za opožděné tvrzení daně.
Dorovnávací daň je třeba zaplatit Specializovanému finančnímu úřadu ve lhůtě pro podání příslušného daňového přiznání.
Účetní aspekty dorovnávacích daní
Ačkoliv se lhůta pro podání daňového přiznání k dorovnávací dani a ostatních informací za rok 2024 pravděpodobně prodlouží až do roku 2026, účetní jednotka má stále povinnost o dorovnávací dani účtovat v období, se kterým věcně a časově souvisí. To znamená, že pokud je účetní jednotka poplatníkem dorovnávací daně, pak musí již pro účely účetní závěrky za rok 2024 stanovit, zda a případně v jaké výši bude dorovnávací daň v budoucnu platit. Vzhledem k tomu, že výpočet nebude pravděpodobně finální, bude obvykle náklad na dorovnávací daň za rok 2024 vykázán v rozvaze jako rezerva na daň z příjmu, a to přesto, že z pohledu daňové legislativy dorovnávací daň za daň z příjmů nepovažujeme (z pohledu účetnictví ale ano). Dále připomínáme, že účetní jednotka má povinnost v příloze účetní závěrky zveřejnit, zda je poplatníkem dorovnávací daně, dále uvést informaci, že tato daň nevstupuje do kalkulace odložené daně, a vyčíslit samostatně výši nákladu na dorovnávací daň, který se ve výsledovce vykazuje jako součást nákladu na daň z příjmu (přestože se o daň z příjmů podle zákona o dorovnávacích daních nejedná). Auditované účetní jednotky budou muset svůj odhad nákladu na dorovnávací daň za rok 2024 či úsudek, že tento náklad bude v nulové výši, obhájit před auditorem. To znamená, že bude nutné poskytnout auditorovi dostatečné a vhodné podklady, přičemž se domníváme, že spolupráce s mateřskou společností bude v tomto bodě klíčová.
Závěrem tedy konstatujeme, že přestože novela zákona o dorovnávacích daních navrhuje přesunout povinnost podání až do června 2026, poplatníci této daně se dorovnávacími daněmi budou muset zabývat již nyní.
Sněmovní tisk č. 783 je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny.