Veřejná podpora představuje pro firmy významnou příležitost, jak získat finanční prostředky na svůj rozvoj a inovace. Nicméně složitá administrativa, neustále se měnící podmínky a časová náročnost, které jsou s přípravou potřebné dokumentace a následnou realizací dotačních projektů nebo s daňovými odpočty spojeny, společnosti enormně zatěžují, a někdy dokonce odrazují. Proč by si zájemci přesto neměli nechat tyto možnosti ujít? Co je na celém procesu nejtěžší? A kam se bude oblast veřejné podpory vyvíjet? Nejen o tom se dočtete v našem článku.
Jednou z nejvýhodnějších a také nejoblíbenějších forem veřejné podpory jsou bezesporu dotace, jejichž prostřednictvím mohou firmy získat významné prostředky na své investice, inovace a rozvojové projekty. Aby však byli uchazeči o dotaci úspěšní, musí především dobře připravit svou žádost o dotaci, což nebývá vždy jednoduché.
Co je na podávání žádostí o dotaci nejtěžší?
„Nejsložitější je zpravidla připravit tzv. podnikatelský záměr, což je klíčová příloha k žádosti o dotaci v rozsahu mnohdy až cca 70 až 100 stran. V tomto dokumentu je nutné nejen technicky precizně popsat náplň projektu, ale také projekt tzv. marketingově prodat v návaznosti na komercionalizaci výstupů a následný potenciální růst společnosti,“ říká Martin Šindler, senior manažer z daňového a právního oddělení Deloitte.
Aby měl žadatel ve velké konkurenci šanci na úspěch, musí především zohlednit výběrová kritéria daného dotačního programu a získat minimální požadovaný počet bodů, v soutěžních výzvách je pak třeba dosáhnou bodů v hodnocení co nejvíce Dále je zapotřebí formálně bezvadně připravit veškeré související přílohy, kterých obecně v posledních neubývá a jsou v některých případech zpracovávány různými třetími stranami.
Je tedy třeba bezvadná koordinace těchto zapojených subjektů na úrovni celého projektu. „To vše se vyplňuje v poměrně user unfriendly online systému,“ vysvětluje dále Martin Šindler, jehož tým pro dotace, investiční pobídky a daňové odpočty má již více než 20 let zkušeností v oboru, díky nimž mohou svým klientům zaručit bezchybný formální dohled nad přípravou veškeré dokumentace.
Vyšší nároky a horší podmínky jsou pak při žádání o dotaci obecně relevantní pro velké podniky s více než 250 zaměstnanci. Jde např. o nižší míru podpory, nutnost spolupráce s malými či středními podniky (MSP), delší udržitelnost projektu apod.
Oblast dotací je dynamická. Co nás čeká v budoucnosti?
Podle Martina Šindlera se nyní více inklinuje k dotacím na projekty s vyšší přidanou hodnotou, zejména tedy se zaměřením na vědu a výzkum, automatizaci, robotizaci či na energetiku a ochranu životního prostředí. Dochází také k podpoře specifických oblastí, které jsou v souladu s Národní inovační strategií. „Pokud se budeme bavit o dotacích na výzkum a vývoj, zde objem dostupných dotačních prostředků neklesá, poptávka po nich však roste, je tedy kladen vyšší důraz na kvalitu předkládaných žádostí o dotaci,“ upozorňuje Martin.
A na jaké dotační výzvy z oblasti VaV se tedy mohou firmy v nejbližší době těšit? „V prosinci budou vyhlášeny dvě zásadní dotační výzvy v programu Aplikace na podporu firemního výzkumu a vývoje. První z nich bude zaměřena čistě na podporu výzkumu a vývoje v oblasti IT a nových softwarových řešení. Ta druhá pak bude bez sektorového omezení se zaměřením na pokročilé technologie typu DEEP TECH a pokročilé digitální řešení. Podporu provozních nákladů spojených s VaV pak doplní paleta dotačních programů od Technologické agentury ČR, které budou zaměřeny na různá odvětví, jako je energetika, doprava, prostředí pro život atd. „Dále bude v říjnu vyhlášena výzva v dotačním programu Potenciál, kde bude možno investičně podpořit infrastrukturu pro realizaci VaV. Mimo oblast výzkumu a vývoje jsou pak dlouhodobě k dispozici dotační programy zaměřené na dosahování úspor energie, vody, omezování emisí skleníkových plynů a budování obnovitelných zdrojů energie,“ dodává Martin Šindler.
Značná administrativní zátěž, nejasné definice a s tím související riziko vyplývající z daňové kontroly správcem daně – to jsou hlavní důvody, proč se firmy často obávají daňový odpočet na svůj výzkumně-vývojový projekt uplatnit. A obavy mohou být skutečně namístě. „Hranice mezi tím, co se považuje za výzkum a vývoj a co už ne, je často tenká. Definice nejsou vždy jasné, takže může být složité určit, jestli projekt splňuje všechny podmínky a skutečně se jedná o výzkum a vývoj. A také připravit potřebnou dokumentaci, která splňuje všechny zákonné náležitosti, může být pro společnosti výzvou. Daňová správa má navíc tendenci některé definice vykládat velmi úzce, což může vést ke sporům při daňových kontrolách, které mohou trvat roky,“ vysvětluje Ondřej Moják, senior konzultant, který se v Deloitte specializuje na poradenství v oblasti výzkumu a vývoje.
Co tedy s tím? Ondřej Moják radí: „Pro mitigaci výše zmíněných rizik je tedy základem mít nejen vhodný technický projekt s ocenitelným prvkem novosti a tzv. technickou nejistotou, ale také nastavenou vhodnou projektovou i nákladovou strukturu.“ Jen na základě toho může vzniknout kvalitní varianta projektové a další související dokumentace, nákladové evidence a dalších administrativních dokumentů.
Využít služeb poradenských firem se vyplatí
Pokud si firmy přece jen nejsou jisté, jak správně postupovat tak, aby mohly daňový odpočet uplatnit a přitom se vyhnuly riziku pokut či daňových sporů, je výhodné obrátit se na odborníky, kteří mají s těmito nástroji zkušenosti. Ondřej Moják popisuje, jak klientům s daňovým odpočtem pomáhá jeho tým. „Nejprve spolu identifikujeme, které projekty skutečně splňují kritéria výzkumu a vývoje podle platné legislativy a judikatury, a následně je provádíme celým procesem – od přípravy technické dokumentace až po její daňovou implementaci. K tomu samozřejmě neodmyslitelně patří nákladová stránka odpočtu, kde firmám pomáháme správně vyhodnotit a doložit náklady spojené s výzkumně-vývojovými činnostmi.“
Na tým pro dotace, daňové pobídky a daňové odpočty se navíc mohou klienti obrátit i ve chvíli, kdy k nim přijde kontrola z daňového úřadu. V takové chvíli pomáhají projekt obhájit, komunikovat s úředníky a zvládnout kontrolu bez zbytečných komplikací. „Naším cílem je, aby měla firma maximální možnou jistotu, že postupuje správně a že jsou minimalizována rizika. Kromě toho máme výhodu, že v rámci Deloitte funguje znalecký ústav, takže je možné připravit i znalecké posouzení, zda výzkumně-vývojové činnosti splňují zákonem dané požadavky. To poplatníkům velmi pomáhá při obhajobě technické stránky projektů, což bývá klíčové zvláště při kontrolách,“ konstatuje Ondřej.
Mohou pomoci změny v legislativě?
O změnách, které by oblast daňových odpočtů zjednodušily a zpřehlednily, se hovoří již dlouho. A volají po nich nejen samotné firmy, ale například i Svaz průmyslu a dopravy. Stejný pohled zastávají i odborníci z Deloitte. „Byli bychom rádi, kdyby byl celý proces více transparentní a už by se tolik neřešily malé formální nedostatky, které mohou vést k zamítnutí celého daňového odpočtu. Také by bylo skvělé, kdyby se zefektivnila daňová kontrola, aby byla jednodušší a přehlednější,“ potvrzuje Ondřej Moják. Pokud by se totiž vše kolem daňového odpočtu zjednodušilo, využívalo by ho více firem, což by následně podpořilo inovace a výzkum v České republice. A to je jistě směr, kterým bychom se měli chtít jako země ubírat.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
