Daně
Novinky z DPH [duben 2026]
Generální finanční ředitelství nesouhlasí s rozsudkem Tribunálu SDEU, v němž řešil, v kterém zdaňovacím období lze uplatnit nárok na odpočet daně. Soudní dvůr Evropské unie se v případu Oblastní nemocnice Kolín zabýval otázkou, zda samotná zákonná povinnost pořídit zdravotnické vybavení automaticky zakládá nárok na odpočet daně. Dále se SDEU zabýval možností členských států ponechat omezení nároku na odpočet DPH, které platilo v době před jejich vstupem do Evropské unie. Více informací z oblasti nepřímých daní najdete v článku.
Aktivity daňové správy
Generální finanční ředitelství (GFŘ) zveřejnilo sdělení k nedávnému rozsudku Tribunálu Soudního dvora EU ve věci T-689/24 I. S. A. týkajícímu se sporu, zda lze nárok na odpočet daně uplatnit již za zdaňovací období, ve kterém nastalo DUZP, nebo až za zdaňovací období, ve kterém byl obdržen daňový doklad. Ačkoli se Tribunál přiklonil k názoru, že nárok lze uplatnit již za zdaňovací období, ve kterém nastalo DUZP, dle názoru GFŘ je závěr Tribunálu chybný. GFŘ nadále trvá na tom, že nárok na odpočet daně lze uplatnit až za zdaňovací období, ve kterém byl obdržen daňový doklad.
Judikatura SDEU
- Ve věci C-513/24 Oblastní nemocnice Kolín se Soudní dvůr zabýval otázkou uplatnění kráceného nároku na odpočet DPH u minimálního technického vybavení zdravotnického zařízení, které je zákonnou podmínkou pro možnost poskytovat jak osvobozené zdravotní služby, tak jiné zdanitelné služby. Bez přítomnosti tohoto minimálního technického vybavení ve zdravotnickém zařízení není možné poskytovat osvobozené zdravotní služby ani jiné zdanitelné služby. Dle SDEU izolovaně nahlížený samotný fakt, že minimální technické vybavení požaduje zákonný předpis, je pro uplatnění nároku na odpočet daně nedostatečný. Nicméně nárok na odpočet daně vzniká, pokud je minimální technické vybavení po zdravotnickém zařízení požadováno už jenom proto, aby zajišťovalo bezpečnost nebo pohodlí v prostorách zdravotnického zařízení. SDEU přináší dokonce i další možnou argumentaci hovořící pro vznik nároku na odpočet daně a velmi pozitivně tak formuje možnost uplatňovat nároky na odpočet daně zdravotnickými zařízeními.
- Ve věci C-521/24 Aptiv Services Hungary se SDEU zabýval možností členského státu omezit plátci nárok na odpočet DPH, pokud má odběratel povinnost samovyměřit intrakomunitární pořízení zboží. Dle specifických pravidel v Maďarsku je nutné zdanit toto intrakomunitární pořízení zboží a související nárok na odpočet DPH je možné uplatnit až ke dni přijetí faktury. Pro uplatnění nároku na odpočet DPH je nutné podat dodatečné daňové přiznání za období, kdy se pořízení zboží uskutečnilo. V tomto případě dodavatel doručil doklad jeho odběrateli až po 4 letech od uskutečnění intrakomunitární dodávky. Maďarský správce daně následně odmítl přiznat nárok na odpočet daně z důvodu, že již uběhla dvouletá lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání. Dle SDEU vzniká nárok na odpočet DPH až od okamžiku, kdy má odběratel k dispozici daňový doklad a nárok na odpočet nemůže být odběrateli odmítnut. Vzhledem ke specifické povaze této národní úpravy lze dovodit, že rozhodnutí spíše nemá zásadní dopad na běžnou praxi v České republice.
- V situaci C-527/24 Harry et Associés rozhodoval SDEU o nároku na vrácení DPH. Ten byl správcem daně zamítnut jen proto, že nastaly technické problémy při elektronickém doručení žádosti o vrácení DPH mezi správci daně. SDEU uvedl, že správce daně neměl právo odmítnout nárok na vrácení DPH z důvodu, které nastaly u něj.
- Soudní dvůr se ve věci C-515/24 Randstad zabýval možností členských států ponechat omezení nároku na odpočet DPH platné v době před jejich vstupem do EU. Konkrétně posuzoval španělský případ, kdy Španělsko omezuje nárok na odpočet daně u výdajů na reprezentaci. Dle SDEU omezení nároku na odpočet u výdajů na reprezentaci je v souladu se záměrem unijního normotvůrce. Naopak v rozporu by dle SDEU byla spíše možnost nárok na odpočet u těchto výdajů uplatnit. Tento závěr nemá zásadní dopad na běžnou praxi v České republice.
- Ve stanovisku ve věci T‑397/25 A&P Deco NV posuzoval generální advokát úpravu odpočtu DPH v situaci, kdy společnost A&P Deco převedla svůj podnik na jinou společnost, avšak ponechala si budovu, v níž byl podnik provozován, a pronajala ji osvobozeně nabyvateli podniku. Společnost A&P Deco totiž před samotným převedením podniku provedla přestavbu budovy a uplatnila si nárok na odpočet DPH, který dle správce daně měl být upraven. Dle generálního advokáta pronájem budovy není součástí převodu podniku, a protože je budova pronajata osvobozeně, vzniká povinnost úpravy nároku na odpočet DPH u pronajímatele. Dle generálního advokáta není relevantní, jak tuto budovu využívá nájemce.