E-commerce se v posledních letech stala jednou z nejrychleji rostoucích oblastí mezinárodního obchodu. Tento trend je patrný zejména na objemu zásilek dovážených do Evropské unie. Zatímco v roce 2022 bylo do EU dovezeno přibližně 1,4 miliardy zásilek nízké hodnoty, v roce 2025 už šlo o 5,9 miliardy. Online nákupy ze třetích zemí tak dnes představují významný dovozní kanál. Rychlý růst e-commerce je zároveň spojen s řadou negativních jevů jako ztráta konkurenceschopnosti unijních obchodníků, dopady na životní prostředí a případné obcházení celních povinností.
Jednou z nejdůležitějších změn je zrušení osvobození od cla u zásilek nepřesahujících hodnotu 150 eur, a to od 1. července 2026. Tato změna se má týkat téměř všech zásilek, včetně zboží nakoupeného fyzickými osobami na internetu, zásilek mezi podnikateli (B2B) a darů v hodnotě nad 45 eur. Jediné osvobození od cla zůstane pouze u darů mezi soukromými osobami, jejichž hodnota nepřesahuje 45 eur.
U e-commerce zásilek do 150 eur bude clo stanoveno paušálně ve výši 3 eura za položku. Tento režim se má vztahovat na zboží nakoupené přes internet, dovezené ze zemí mimo EU a dodané spotřebiteli v režimu B2C. Paušální clo ve výši 3 eura se nebude automaticky vztahovat na celý balík jako celek, ale na samostatné položky zboží. Pro tyto účely je důležité správně určit, co představuje „samostatná položka“, tj. zboží s vlastním kódem celního sazebníku. Pokud například zásilka obsahuje tři totožná pouzdra na mobilní telefon, pouze v různých barevných provedeních, jde o jednu položku a clo bude činit 3 eura. Pokud však zásilka obsahuje různé druhy zboží, například brýle, pouzdro na mobil a řetízek, půjde o tři samostatné položky, protože každý výrobek je zařazen do jiného kódu celního sazebníku, a clo tak bude stanoveno ve výši 9 eur.
Odlišný režim bude platit pro B2B zásilky, kde je příjemcem plátce DPH, a také pro jakékoli zásilky nad 150 eur. V těchto případech se clo nebude stanovovat paušálně za 3 eura za položku, ale vždy podle sazby uvedené v celním sazebníku. Současně se bude podávat standardní celní prohlášení a clo bude hrazeno buď prostřednictvím zástupce v celním řízení, nebo přímo celní správě.
Změny v e-commerce je potřeba vnímat také v kontextu širší reformy Celní unie EU. Ta má přinést mimo jiné podávání celních dat do jednoho celního datového centra EU a vznik nového celního orgánu EU usazeného ve francouzském Lille. Součástí reformy má být rovněž zavedení manipulačního poplatku pro e-commerce zásilky.
Přesná výše manipulačního poplatku zatím není stanovena. Určit ji má Evropská komise 10 dní po vyhlášení nového celního kodexu. Poplatek má být znovu aplikován na samostatnou položku a vztahovat se má na e-commerce zásilky jakékoli hodnoty v režimu B2C. Předpokládané zavedení manipulačního poplatku je od 1. listopadu 2026, tento termín však závisí na datu zveřejnění nového Celního kodexu Unie.
Připravované změny tak budou mít dopad na celý ekosystém e-commerce – spotřebitele, online platformy, dopravce, celní zástupce i podnikatele.
Nový sankční balíček výrazně cílí na energetická opatření a také na první aktivaci nástroje proti obcházení přijatých sankcí. Balíček cílí rovněž na finanční služby včetně kryptoměn.
Energetická opatření dále zpřísňují tlak na ruský energetický sektor, zejména prostřednictvím rozšíření sankčních seznamů o subjekty zapojené do průzkumu, těžby, rafinace a přepravy ropy a také o další plavidla a subjekty napojené na tzv. stínovou flotilu.
Finanční opatření nového balíčku omezují přístup Ruska k finančním službám rozšířením zákazu obchodování s dalšími ruskými bankami a finančními subjekty ze třetích zemí, které napomáhají obcházení sankcí nebo jsou napojeny na ruský systém finančních zpráv.
Obchodní opatření zavádějí nové zákazy a omezení vývozu zboží a technologií do Ruska, včetně položek využitelných pro vojenské účely, jako jsou výbušniny, laboratorní sklo, vysoce účinná maziva nebo přísady do maziv. Současně se rozšiřují zákazy dovozu vybraných kovů, chemických látek a nerostných surovin a zavádí se kvóta pro amoniak s cílem dále oslabit ruský vojensko-průmyslový komplex a příjmy ruské ekonomiky. Opatření zaměřená na ruský vojenský průmysl rozšiřují sankční seznamy o společnosti a osoby zapojené do vývoje a výroby vojenského zboží, zejména dronů a souvisejících technologií. Sankce se zároveň vztahují i na dodavatele ze třetích zemí, kteří Rusku poskytují zboží dvojího užití, vyspělé technologie nebo komponenty využitelné ve zbraňových systémech.
EU také poprvé aktivovala nástroj proti obcházení opatření vůči případům, kdy vývozci ze třetích zemí systematicky umožňují zpětný vývoz sankcionovaného zboží EU do Ruska. Cílem je zabránit tomu, aby se vysoce rizikové položky, například obráběcí stroje nebo telekomunikační zařízení využitelné při výrobě dronů a raket, dostávaly do ruského vojensko-průmyslového komplexu přes zprostředkující země. Toto opatření bylo aktivováno vzhledem k tomu, že Kyrgyzská republika systematicky a trvale nezabránila dodávání sankciovaného zboží do Ruska. Tento balíček doplňuje na seznam subjektů poskytujících přímou nebo nepřímou podporu ruskému vojensko-průmyslovému komplexu nebo zapojených do obcházení sankcí 60 subjektů. To zahrnuje 32 subjektů usazených v Rusku a 28 ve třetích zemích, jako jsou Čína (včetně Hongkongu), Turecko, Spojené arabské emiráty a Thajsko.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
