Deloitte Economics Newsletter – Week 38

Jak se Evropa vyrovnává s vysokými cenami benzínu a nafty
Ceny benzínu znovu začínají blížit rekordním hodnotám z roku 2022, nafta je již překonala. Vláda proto představila nová opatření na zmírnění situace, konkrétně snížení spotřební daně u nafty a horní limit marže čerpacích stanic.

Česká opatření patří mezi silnější intervence v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. Kombinuje totiž dva nástroje současně: snížení spotřební daně a přímé omezení maloobchodní marže/ceny. Podobnou kombinaci používá především Chorvatsko, zatímco Polsko rovněž sáhlo po kombinaci cenového stropu a daňového zvýhodnění. Slovensko omezuje marže, ale nesnižuje plošně daň; část podpory přesouvá do veřejné dopravy.

Druhou skupinu představují Německo, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Kypr, Švédsko a Rakousko, které se opírají hlavně o daňové úlevy. Rozdíl je v jejich rozsahu: německých zhruba 17 centů/l je poměrně významný zásah, zatímco rakouských 1,9 centu je spíše symbolická úleva. Německo navíc uvažuje o cenové regulaci od příštího roku.

Třetí přístup je cílená kompenzace místo plošného zlevnění paliv. Tuto cestu zvolila vláda ve Francii. Ekonomicky je to podstatný rozdíl: stát nesnižuje cenu každého litru spotřebovaného domácnostmi, ale kompenzuje sektory, u nichž představují pohonné hmoty významný výrobní náklad. Španělsko používá kombinovaný model, protože vedle dočasné plošné daňové úlevy zachovává plnou pomoc dopravě a primárnímu sektoru.

Zajímavý je také španělský automatický mechanismus. Místo rozhodování o nové intervenci při každém výkyvu se podpora zvyšuje automaticky, pokud meziroční inflace pohonných hmot překročí 15 %. Z hlediska konstrukce fiskální politiky je to poměrně odlišné od českého měsíčního režimu.

Celkově tedy české opatření není v Evropě výjimečné, ale jeho kombinace regulace ceny a snížení daně patří k razantnějším reakcím.

Chcete dostávat newsletter Davida Marka o ekonomických novinkách v ČR i v zahraničí každý pátek přímo do své e-mailové schránky? Registrujte se k odběru.

Česká ekonomika

Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 386 mld. Kč. Deficit se tak oproti původnímu návrhu snížil o 3 mld. Kč. Příjmy rozpočtu by měly být 2,199 bil. Kč, proti srpnovému návrhu se zvýšily o 9 mld. Kč. Výdaje by příští rok měly být 2,585 bil. Kč, proti prvnímu návrhu vzrostly o 6 mld. Kč.

Stát v příštím roce opět převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Náklady na toto opatření by měly činit 41 mld. Kč. Cílem opatření je snížit ceny elektřiny pro odběratele, které letos domácnostem klesly o přibližně 10 %.

Ministerstvo financí oznámilo, že od začátku října obnovuje opatření na trhu s pohonnými hmotami. Vrací se regulace cen pohonných hmot, dále ministerstvo zastropuje marže na 2,50 Kč/l a na měsíc snižuje spotřební daň z nafty na unijní minimum. Ceny budou opět vyhlašovány na webu ministerstva.

Vláda schválila návrh MF na mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží. Opatření reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí a narušením trhu s ropou a ropnými produkty. Daň se bude uplatňovat v letech 2026 a 2027 a bude činit 50 % z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025.

Průměrný starobní důchod se příští rok zvýší o 304 Kč měsíčně a penzisté navíc dostanou jednorázový příspěvek 2 000 Kč. Opatření přijala vláda. Základní výměra všech důchodů se podle schváleného nařízení vlády zvýší o 270 Kč na 5 170 Kč. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %.

Souhrnný indikátor důvěry se v září snížil na 6,7 bodu ze srpnových 7,8 bodu. Podnikatelská důvěra se zhoršila z 11,9 na 9,8 bodu, k čemuž přispělo snížení důvěry v průmyslu o 2 body a ve službách a 3 body. Indikátor důvěry spotřebitelů se naopak zlepšil z -8,3 na -5,8 bodu.

Zahraniční dluh Česka se ve 2. čtvrtletí zvýšil z 5 845 mld. Kč na 6 101 mld. Kč. V relaci k HDP stoupl z 67,4 % na 69,6 %. Podíly krátkodobého a dlouhodobého zahraničního dluhu se téměř nezměnily a stále jsou zhruba stejné. Největší podíl na celkovém dluhu má zahraniční dluh firem dosahující 44 %.

EBRD snížila odhad růstu české ekonomiky na příští rok na 2,4 %. Její červnová prognóza počítala s růstem HDP o 2,5 %. Odhad letošního hospodářského růstu v zemích, kde působí, dnes EBRD snížila na 2,5 % z dříve předpokládaných 3,1 %. Odhad růstu na příští rok naopak zvýšila, a to z 3,6 % na 4,0 %.

Stalo se v zahraničí

Globální ekonomika letos poroste o 2,9 % po loňském růstu o 3,4 %, uvádí prognóza OECD. Pozitivně k vývoji globální ekonomiky přispívají podle OECD investice do umělé inteligence a související infrastruktury. Naopak brzdou je šok na energetických trzích způsobený konfliktem na Blízkém východě.

Polsko dostalo horší rating od agentury Moody’s. Hodnocení dlouhodobých závazků vlády se snížilo ze stupně A2 na A3. Zdůvodnění zahrnuje vysoké rozpočtové schodky a rostoucí úrokové náklady. Agentura očekává schodky 7 % HDP v letech 2026 a 2027 a nárůst dluhu z 59,7 % HDP v roce 2025 na téměř 69 % v roce 2027.

Ifo index podnikatelského klimatu v Německu v září stoupl na 89,9 bodu z srpnových 88,8 bodu. Zlepšilo se dílčí hodnocení současné ekonomické situace z 88,5 na 89,5 bodu, i dílčí index hodnocení vyhlídek do dalších měsíců z 89,0 na 90,4 bodu.

Kompozitní Index nákupních manažerů v eurozóně v září podle předběžných dat stoupl z 52,0 na 53,1 bodu. Zatímco v průmyslu stagnoval na hodnotě 52,7, ve službách se zlepšil z 51,6 na 53,0. V Německu se souhrnný index nákupních manažerů zvýšil z 51,8 na 53,8 bodu, ve Francii stoupl z 48,5 na 51,2 bodu.

USA zvažují omezení vývozu nafty. Cílem by mělo být snížení ceny tohoto paliva na domácím trhu. Zároveň by to ovšem zvýšilo tlak na ceny v ostatních zemích, zejména v Evropě. Ta je od eskalace konfliktu v Íránu silně závislá na dovozu nafty a leteckého paliva z USA, protože konflikt narušil dodávky z Blízkého východu.

Trhy a firmy

CZK/EUR se tento týden posunul z úrovně 24,34 na 24,40. Koruna tak mírně oslabila, když na měny střední Evropy doléhal silnější dolar, vyšší ceny energií a růst globálních dluhopisových výnosů. Domácí faktory tentokrát hrály menší roli a kurz koruny určoval především vývoj na světových trzích.

USD/EUR klesl přibližně z 1,146 na 1,137. Dolar posílil díky růstu amerických dluhopisových výnosů a očekávání, že Fed kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům ponechá měnovou politiku utaženou déle. Americká měna zaznamenává druhý týdenní růst v řadě, poprvé po více než třech měsících.

EP Group podala nezávaznou nabídku na koupi podílu ve společnosti Uniper. Skupina je hlavní německý dodavatel plynu a během energetické krize byla zprivatizována německou vládou. Ta musí do roku 2028 snížit svůj podíl na 25 %. Kromě prodeje institucionálním investorům proto vláda zvažuje i možnost vstupu na burzu.

PPF Group opouští jachtařský byznys. Minoritní podíl v americkém prodejci lodí a jachet MarineMax převezme EMMA Capital, zatímco charterové společnosti Dream Yacht Charter, Navigare Yachting a SamBoat získá konsorcium vedené Romainem Mottaeauem, který vytváří jednu z největších charterových flotil na světě. Transakce podléhají schválení regulačních úřadů.

Doosan Škoda Power zvýšil v 1. polovině roku meziročně tržby o 2,7 % na 2,681 mld. Kč. Čistý zisk vzrostl o 13,2 % na 236 mil. Kč. Objem objednávek vzrostl o 119 % zejména díky zakázce pro JE Dukovany. Společnost připravuje expanzi do USA a Indie, kvůli nedostatečné místní kapacitě pro výrobu turbín pro elektrárny.

Volkswagen po snížení výhledu ziskovosti na maximálně 1 % oznámil další urychlení restrukturalizace; plán počítá s další redukcí zhruba 50 tis. pracovních míst. Hlavním problémem se přitom stalo Porsche, kvůli němuž Volkswagen odepsal hodnotu svého podílu o 6 mld. EUR.

Mercedes-Benz varoval, že výroba v Německu není při současných nákladech mezinárodně konkurenceschopná. Pokud se nepodaří náklady snížit, firma připustila uzavření jednoho německého montážního závodu a jednoho závodu na pohonné jednotky.

Evonik pokračuje v největší restrukturalizaci ve své historii. Německá chemická skupina chce prodat další dvě divize s přibližně 4 300 zaměstnanci a celkově snížit počet pracovníků o více než pětinu. Chemický průmysl patří k dalším odvětvím, na nichž jsou dobře vidět problémy vysokých evropských nákladů na energie a výrobu.

Události příštího týdne

• ČSÚ: HDP (2.čtvrtletí; zpřesněná data)
• ČSÚ: míra nezaměstnanosti (srpen)
• ČSÚ: deficit a dluh vládních institucí (2. čtvrtletí)
• MF ČR: státní rozpočet (září)
• Eurozóna: nezaměstnanost (srpen)
• Eurozóna: CPI (září)
• Německo: CPI (září; předběžná data)
• Německo: maloobchodní tržby (srpen)
• Německo: nezaměstnanost (září)
• UK: HDP (Q2)
• USA: HDP (Q2)
• USA: nezaměstnanost (září)
• S&P Global: index nákupních manažerů pro eurozónu, UK, USA, Japonsko, Čínu a další (září)