Zavedení spotřební daně na kratom, závěry jednání Koordinačního výboru mezi GFŘ a Komorou daňových poradců ČR a nejnovější judikatura Soudního dvora EU – to jsou témata, která přinášíme v říjnových novinkách z DPH.
Aktivity daňové správy
Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh novely zákona o návykových látkách a o změně souvisejících právních předpisů, který počítá se zavedením spotřební daně z kratomu. Součástí návrhu je rovněž zvýšení sazby DPH, které by mohlo vést k vyššímu daňovému zatížení těchto produktů. Novela zákona byla nyní předána k projednání Poslaneckou sněmovnou, přičemž účinnost navrhovaných změn se dle návrhu předpokládá od 1. ledna 2027.
V rámci Koordinačního výboru mezi GFŘ a Komorou daňových poradců ČR byly projednány a uzavřeny příspěvky týkající se režimu DPH u zdravotních vyšetření poskytovaných na základě žádosti zákazníka/pacienta (samoplátce) a také likvidace zboží s následným prodejem materiálu získaného při likvidaci. Další projednávaný příspěvek popisoval situaci použití nedokončeného majetku mimo ekonomickou činnost plátce DPH a stanovení základu daně, nicméně tento příspěvek byl stažen.
- V případě DPH režimu u vyšetření poskytovaných na základě žádosti zákazníka/pacienta (samoplátce) GFŘ posuzovalo převažující účel služby. Dospělo k závěrům, že laboratorní vyšetření indikovaná lékařem (případně testy doplněné o odbornou interpretaci výsledků) jsou od DPH osvobozena. Nicméně u samoplátcovských testů bez odborné indikace lékařem GFŘ zastává názor, že nejsou naplněny podmínky pro osvobození od DPH.
- K uplatnění DPH u zboží určeného k likvidaci s následným prodejem materiálu získaného při likvidaci GFŘ uvedlo, že materiál by mohl být částečnou úplatou za službu likvidace a měla by se pak uplatnit pravidla pro směnné obchody (GFŘ bohužel nevyjasnilo, v jakých případech toto může nastat). GFŘ dále uzavřelo, že je nutno dle pravidel pro celní zatřiďování zboží objektivně posoudit, zda likvidované zboží nepředstavuje šrot s povinně použitelným režimem přenesení daňové povinnosti.
Judikatura SDEU
- V rozsudku T‑84/26 Rotex Europe se Tribunál zabýval podmínkami pro uplatnění nároku na odpočet DPH ze zboží pořízeného před registrací plátce. Tribunál konstatoval, že nárok na odpočet nelze omezit požadavkem, aby byl majetek ke dni registrace součástí obchodního majetku plátce, pokud jsou splněny hmotněprávní podmínky pro odpočet. Taková podmínka podle Tribunálu překračuje rámec směrnice o DPH a může neoprávněně omezovat zásadu daňové neutrality. Tento závěr může mít dopad na přístup užívaný v praxi.
- Ve věci T‑366/25 Szytelbiecka rozhodoval Tribunál o aplikaci pravidel převodu obchodního závodu v situaci, kdy došlo k darování podniku na dvě fyzické osoby, přičemž každá obdržela 50 % a každá následně provedla vklad do společné společnosti. Tribunál dospěl k závěru, že darování podniku dvěma osobám, které následně své podíly vloží do společnosti pokračující v provozování podniku, netvoří převod obchodního závodu z pohledu DPH. Tribunál zdůraznil, že pro použití pravidel převodu obchodního závodu musí být zachována kontinuita převodu podniku na konkrétního nabyvatele, který bezprostředně pokračuje v ekonomické činnosti.
- Možností dodatečně uplatnit zjednodušení pro třístranný obchod prostřednictvím opravy faktur se Tribunál zabýval v rozsudku T‑773/25 Finanzamt für Großbetriebe. Pokud původní faktury neobsahovaly povinnou poznámku o přenesení daňové povinnosti na zákazníka, dle Tribunálu nebyly podmínky triangulačního zjednodušení splněny. Přitom pozdější oprava faktur nemůže mít zpětné účinky a nemůže založit nárok na využití režimu třístranného obchodu ani později. Tribunál v tomto případě potvrdil dosavadní přístup vyplývající z předchozí judikatury.
- V rozsudku C‑565/24 P‑GmbH se SDEU zabýval použitím zvláštního režimu pro cestovní službu (TOMS) u zájezdů pořádaných v souvislosti s předváděcími akcemi. Konstatoval, že účastníci nejsou povinni koupit nabízené zboží a zájezd pro ně může představovat samostatný cíl. Proto dle něj nelze cestovní službu považovat za vedlejší plnění k dodání zboží. Na takové zájezdy se tudíž použije režim TOMS bez ohledu na jejich ztrátovost nebo skutečnost, že hospodářský prospěch plyne z následného prodeje zboží. Soud zároveň potvrdil, že záporná marže v režimu TOMS nezakládá nárok na vrácení DPH a že zásada daňové neutrality nemůže vést k odchýlení se od pravidel tohoto zvláštního režimu. Závěry soudu odpovídají obvyklému výkladu pravidel pro cestovní služby dle českého zákona o DPH.
