Deloitte živě

Deloitte Economics Newsletter – Week 45

Přinášíme vám týdenní newsletter Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte. Najdete zde vše, co potřebujete vědět o ekonomice doma i ve světě, v 10 minutách čtení.

Téma týdne

Nespokojená a neklidná Evropa

Evropou se v posledních týdnech šíří vlna protestů. Ve Francii se demonstrace studentů rozrostly v širší odpor proti vysokým cenám a stavu veřejných služeb. Ve Španělsku vyústila bytová krize tento týden v první generální stávku za čtrnáct let, v Itálii a Portugalsku se ozývají podobné požadavky. Společným jmenovatelem je pocit, že se životní úroveň nezlepšuje a v některých ohledech spíše zhoršuje.

Ekonomická data tento pocit alespoň částečně vysvětlují. Podle Evropské komise budou letos reálné mzdy v EU pouze o 1,4 % vyšší než v roce 2019. Ve Francii mají být o 2,4 % a v Itálii o 3,9 % nižší. Po sedmi letech tak část zaměstnanců za svou výplatu koupí méně než před pandemií. A přichází další inflační náraz: říjnový růst spotřebitelských cen v eurozóně dosáhl podle předběžného odhadu 4 %, ceny energií meziročně stouply o více než pětinu.

Druhým zdrojem napětí je bydlení. Ceny nemovitostí v EU ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 4,7 %, nájemné o 3 %. V Portugalsku zdražily byty dokonce o 16,5 %. Ve Španělsku jsou nedostatek bytů a vysoké nájmy jedním z hlavní společenských témat současnosti a dostupnost bydlení byla hlavním tématem španělské stávky. Zejména mladí lidé zjišťují, že i při zaměstnání na plný úvazek je samostatné bydlení nebo pořízení bytu stále vzdálenějším cílem.

Vládám se přitom prostor pro sociální politiku a podporu bydlení postupně zužuje. Stárnutí obyvatelstva, obrana, zdravotnictví i obsluha vysokého veřejného dluhu soupeří o omezené rozpočtové prostředky. Rychlé zvýšení výdajů může prohloubit deficity, plošná regulace nájmů zase sama nevytvoří chybějící byty. Trvalejší odpověď spočívá v růstu produktivity, nabídky bydlení a kvalitě veřejných služeb.

Pozvolná eroze konkurenceschopnosti, nadměrná byrokracie a nárůst počtu opatření, která hospodářský růst spíše omezují, než podporují, vedou ke stagnaci životní úrovně a narůstající frustraci. Evropa řadu odpovědí na zmíněné problémy zná, jsou to již dva roky, co vyšla známá Draghiho zpráva. Do dneška byla podle European Policy Innovation Council plně realizována pouze jedna šestina jejích doporučení.

Chcete dostávat newsletter Davida Marka o ekonomických novinkách v ČR i v zahraničí každý pátek přímo do své e-mailové schránky? Registrujte se jednoduše k odběru.

Česká ekonomika

Vláda schválila novelu energetického zákona. Ta jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Výnosy z odvodu by následně stát mohl použít pro pokrytí nákladů na snížení regulovaných cen.

Spotřebitelské ceny se podle finálních dat v říjnu meziměsíčně zvýšily o 0,4 %, meziroční inflace dosáhla 2,4 %. Ke zvýšení celkové cenové hladiny přispěly minulý měsíc zejména ceny potravin, které stouply o 0,6 %. Opačně působilo snížení cen pohonných hmot, zejména nafty po opětovném zavedení regulace cen.

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v říjnu stagnoval na 5,0 %. Po sezónním očištění se zvýšil z 5,1 % na 5,2 %. Loni v říjnu tento ukazatel činil 4,6 %. Počet volných pracovních míst se zvýšil ze 104 tisíc na 106 tisíc a na jedno volné místo nyní připadá 3,48 uchazeče.

Běžný účet platební bilance dosáhl v září přebytku 14,1 mld. Kč. To je o 12,0 mld. Kč méně než před rokem. Přebytek v obchodu se zbožím a službami se snížil z 54,6 na 45,5 mld. Kč. Záporné saldo prvotních důchodů, zahrnující dividendy vyplácené do zahraničí, se téměř nezměnilo a činilo 21,9 mld. Kč.

Stalo se v zahraničí

HDP eurozóny se ve 3. čtvrtletí mezikvartálně zvýšil o 0,4 %, meziroční tempo růstu zrychlilo na 1,3 %. V rámci celé EU dosahuje nejvyššího meziročního růstu Irsko (3,6 %), Polsko (3,6 %) a Kypr (3,1 %). Na druhou strnu zaostává výkon ekonomik Francie (-0,1 %), Rumunska (0,3 %) a Itálie (0,8 %).

Spotřebitelské ceny v Německu podle finálních dat v říjnu meziměsíčně klesly o 0,2 %, meziroční inflace zpomalila na 2,8 %. K jejímu poklesu přispěly zejména nižší ceny pohonných hmot (-5,5 %) a stagnující ceny potravin. Zároveň dále polevují cenové tlaky ve službách, kde inflace během roku zpomalila z 3,5 % na 2,5 %.

HDP Velké Británie se v 3. čtvrtletí zvýšil o 0,7 % ve srovnání s předchozím čtvrtletí, resp. o 1,9 % meziročně. Produkce ve službách mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 %, zatímco průmysl stagnoval a stavebnictví kleslo o 0,7 %. Růst ekonomiky podporovala spotřeba domácností, tvorba fixního kapitálu a vyrovnání zahraničního obchodu.

Spotřebitelské ceny v USA v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 %. Inflaci nadále podporoval růst cen pohonných hmot (+2,0 %), zatímco po pěti měsících také výrazněji zdražily potraviny (+0,5 %). Meziroční srovnání nebylo zveřejněno kvůli chybějícím datům z loňského roku, která ovlivnil tehdejší „shutdown“ amerických úřadů.

Spotřebitelské ceny v Číně v říjnu meziměsíčně stagnovaly a meziroční inflace zpomalila na 0,7 %. Protiinflačně působí ceny potravin (-2,9 %) s výjimkou hovězího masa (+9 %) a vajec (+10 %). Nejvíce zdražují ceny pohonných hmot (+20,2 %), komunikací (+16,1 %) a zdravotnických služeb (+3,6 %).

Trhy a firmy

CZK/EUR během týdne oslabila z 24,29 na 24,38 CZK/EUR. Přestože ji nadále podporuje úrokový diferenciál vůči eurozóně, proti jejímu posilování působí růst výnosů amerických dluhopisů, silnější dolar a nejistota na světových trzích. Další vývoj bude záviset na inflačním výhledu a měnové politice ČNB.

USD/EUR během týdne posílil přibližně o 1,3 %, kurz klesl z 1,1224 na 1,1081 USD/EUR. Americkou měnu podpořila vyšší než očekávaná inflace v USA a růst výnosů státních dluhopisů. Investoři nyní očekávají další zvýšení úrokových sazeb Fedu, což rozšiřuje úrokový diferenciál vůči eurozóně a vytváří tlak na euro.

ON Semiconductor zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku. Investice měla dosáhnout 43,5 mld. Kč. Současné výroby se toto rozhodnutí nedotkne. Firma svůj krok zdůvodnila situací na globálním trhu s karbidem křemíku.

EPG získala kontrolní podíl ve francouzském maloobchodním řetězci Fnac Darty. Po skončení první fáze dobrovolné nabídky na převzetí drží 69,3 % akcií a hlasovacích práv společnosti. Nabídka je znovu otevřena od 12. do 25. listopadu. Akcionáři budou moci prodat své akcie za stejných podmínek, tedy za 35 eur za akcii.

KNDS údajně změní vlastnickou strukturu. Německá vláda za 6,6 mld. EUR koupí 50% podíl od původních vlastníků. Zbylých 50 % vlastní francouzský stát. KNDS patří mezi největší evropské výrobce vojenské techniky včetně tanků Leopard, Leclerc nebo houfnic Caesar.

CSG za první 3. čtvrtletí zvýšila meziročně tržby o 6,1 % na 4,76 mld. EUR. Provozní zisk EBITDA stagnoval na úrovni 1,22 mld. EUR. Tržby z prodeje M/L munice vzrostly o 7 % a tvoří 64 % všech tržeb. Výrazně posiluje divize pozemních systémů, která zvýšila tržby o 35 % a navýšila podíl na celkovém objemu objednávek na 57 %.

ČEZ za prvních 9 měsíců snížila tržby o 0,8 % na 238,5 mld. Kč. Čistý zisk vzrostl o 23,5 % na 26,60 mld. Kč. O růst zisku se zasadilo ukončení výběru „windfall tax“, které snížilo daňovou zátěž o 22 mld. Kč. Firma zvýšila své kapitálové investice o 9,5 mld. Kč na 49,3 mld. Kč a celoroční výhled očištěného zisku na 34-37 mld. Kč.

UniCredit ve 3. čtvrtletí zvýšil výnosy o 10 % na 6,69 mld. EUR a čistý zisk o 24 % na 3,26 mld. EUR. Vzrostly zejména výnosy z poplatků a pojištění (+11 %). Česká divize a slovenská divize banky zvýšily objem úvěrů o 8,2 % na 664,8 mld. Kč a čistý zisk o 16,3 % na 10,0 mld. Kč.

Siemens zvýšil ve 3. čtvrtletí tržby o 10,5 % na 23,68 mld. EUR. Čistý zisk vzrostl o 32 % na 2,43 mld. EUR a objem objednávek vzrostl o 58 % na 34,77 mld. USD. Rostly hlavně tržby v divizích chytré infrastruktury (+16 %) a průmyslové digitalizace (+11 %). Firma navýšila výhled růstu tržeb v roce 2027 na 9 až 11 %.

EasyJet získal souhlas akcionářů s převzetím investiční skupinou Apollo za 5,7 mld. liber. Dokončení transakce se očekává v prvním čtvrtletí 2027, podléhá však evropským regulatorním podmínkám, zejména požadavkům na vlastnickou strukturu leteckých dopravců.

Nvidia přišla o svého prezidenta. Jensen Huang rezignoval na pozici CEO po přiznání vztahu s údajnou čínskou agentkou. V souvislosti s touto aférou klesly akcie Nvidie během tohoto týdne o více než 20 %. Pozici CEO bude do vybrání jeho nástupce zastávat Colett Kress, současná CFO Nvidie.