Návrh obsahuje transpozici směrnice Evropské unie zvýhodňující pobyt zahraničních studentů a vědeckých pracovníků na území jednotlivých členských států a dále upravuje – kromě jiného – nastavení kvót pro ekonomické migranty a povinné adaptačně-integrační kurzy pro některé cizince na území České republiky. Nyní vám přinášíme poslední novinky týkající se vývoje legislativního procesu a shrnujeme další změny navržené v Poslanecké sněmovně.

Na začátku prosince 2018 proběhlo poslední projednání návrhu zákona v dolní komoře, současně se čeká na vyjádření příslušných odborů, které se problematikou pobytu cizinců zabývají, což souvisí i se zpožděním platnosti. V rámci legislativního procesu byly dále navrženy následující změny v zákoně: 

• Bylo navrženo vyškrtnutí institutu tzv. mimořádného pracovního víza z důvodu nemožnosti cizince v ČR zakotvit a získat zde určitá práva, přivést si do ČR (byť dočasně) svou rodinu, z důvodu pracovní nejistoty a chybějící záruky zaměstnavatelů, že zaučeného a prověřeného cizince-pracovníka budou moci zaměstnávat i po uplynutí jednoho roku.
• Dále byl navržen poplatek za povinnou účast na adaptačně-integračním kurzu. Kurzy by měly začít být povinné od roku 2021; Ministerstvo vnitra bude mít možnost povinnou účast na kurzu odpustit z důvodů hodných zvláštního zřetele.
• Počet podaných žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu by měl být vládním nařízením v rámci jednoho roku rozvržen rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce v kategorii vládou schválených programů a v kategorii ostatní žádosti. Dojde-li na příslušném zastupitelském úřadě k dosažení maximálního počtu žádostí, budou žádosti podané nad stanovený limit pro příslušnou kategorii nepřijatelné, a to i pokud by v jiné kategorii ještě nedošlo k naplnění stanoveného maximálního počtu žádostí. Žadatel bude mít tehdy možnost podat žádost o jiný druh pobytového oprávnění. Kvóty se nebudou týkat institutu karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a modré karty, naopak budou do nich začleněny současné funkční projekty ekonomické migrace v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.
• Také bylo navrženo zrušení poplatku za zpracování objednávky ke sjednání termínu osobního podání žádosti o dlouhodobé vízum a dlouhodobý pobyt na zastupitelských úřadech a další nezvyšování poplatků za podání žádostí jak na zastupitelských úřadech, tak na území ČR.
• Dále je kritizován návrh, který stanovuje předkládání náležitostí žádostí pouze v listinné podobě, vzhledem k tomu, že tímto obchází judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek č.j.: 1 Azs 339/2017–52) a zatěžuje řízení před zastupitelskými úřady požadavky, které jdou zcela proti rozvoji moderních technologií a strategii e-govermentu.
• Další návrh ukládá žadateli o zaměstnaneckou kartu při vyzvednutí a přebírání průkazu o povolení k pobytu doložit, že je již zaměstnán u konkrétního zaměstnavatele. Cílem tohoto návrhu je zabránit situacím, kdy cizinec po příjezdu do ČR nenastoupí k zaměstnavateli na pracovní místo, na které mu má být vydána zaměstnanecká karta. V praxi se často stává, že zaměstnavatel ani neví, že cizinec na území ČR přicestoval, a proto zaměstnavatel nemůže splnit zákonnou povinnost nahlásit cizince Úřadu práce. Cizinec následně získanou zaměstnaneckou kartu využije k přechodu k jinému zaměstnavateli, eventuálně ji zneužije k jiným účelům (např. nelegální práci).
• Změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele by měl být nově držitel zaměstnanecké karty povinen pouze oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou, a to nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty. Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván.
• V návrhu je dále vyškrtnuta položka o místě hlášené adresy na průkazu povolení k pobytu. Cizinec by měl dál povinnost hlásit změnu adresy, aktuální adresa by ale byla uvedena v informačních systémech a v cestovním dokladu. Takto by byla ušetřena administrativa spojená se změnou biometrického průkazu (včetně poplatku).
• Povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu by měl na území České republiky i zahraniční zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka. Tímto by došlo k přenesení informační a evidenční povinnosti a povinnosti uchovávat v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu na zahraničního zaměstnavatele.
• Test trhu práce před podáním žádosti o zaměstnaneckou nebo modrou kartu by měl být zkrácen na 10 dnů.

Článek je součástí zpravodaje dReport – leden 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.