Nemovitosti 

10 trendů, které ovlivní ceny nemovitostí na evropském trhu

Studie Deloitte o dostupnosti bydlení v rámci Evropy přinesla vedle srovnání několika nejdůležitějších ukazatelů také trendy naznačující, kam se evropský trh s rezidenčními nemovitostmi posune v následujícím období a jaké faktory ho nejvíce ovlivní. Budou to nízké úrokové sazby, rostoucí poptávka po luxusním nebo snad nájemním bydlení? Projděte si všech 10 trendů.

1. Nízké úrokové sazby

Očekává se, že v krátkodobém horizontu zůstanou úrokové sazby i nadále nízké. Prostředí nízkých úrokových sazeb a výsledná vysoká úvěruschopnost budou i nadále hlavními hybateli aktivity v oblasti rezidenčních nemovitostí. I nadále však bude panovat nejistota ohledně počátku významných změn v oblasti úrokových sazeb.

2. Rostoucí zahraniční poptávka

Rostoucí vliv zahraniční poptávky, především ve velkých městech, má významný dopad na budoucí vývoj rezidenčního trhu. Díky relativně stabilnímu politickému prostředí napříč Evropou, jednoduchosti toků mezinárodních finančních transakcí a levným penězům, sebevědomí trhů s nemovitostmi ohledně investic roste. Příliv zahraničních peněžních prostředků může mít pozitivní dopad na místní ekonomiku, zároveň však ovlivňuje růst cen rezidenčních nemovitostí.

3. Soukromí vs. institucionální investoři

S postupným nárůstem cen a nižní návratností nemovitostí ve velkých městech mají institucionální investoři tendenci hledat nové a riskantnější místní trhy, které by generovaly vyšší návratnost. Kvůli nízkým výnosům byly penzijní fondy a jiné konzervativní instituce nuceny přeorientovat se na alternativní investice, kde je nemovitostní trh považován za bezpečnější útočiště, pokud jde o stabilní výnosy, které by pokryly jejich dlouhodobé závazky. Na druhé straně, díky dalšímu očekávanému ekonomickému růstu, zvýšení mezd a nízké míře nezaměstnanosti mají jednotlivci ze soukromého sektoru větší chuť investovat to vlastního bydlení.

4. Urbanizace vs. suburbanizace

Migrace obyvatel uvnitř měst se v Evropě liší region od regionu. Například v Rakousku lze sledovat rostoucí poptávku po cenově dostupném bydlení na periferii a ve vzdálených oblastech. Naopak v Německu a Lotyšsku se očekává pokračující urbanizace a zvýšená poptávka po bytech ve městech a plně vybavených domech v centru.

5. Funkční a flexibilní prostor k životu

V důsledku pokračující globalizace, urbanizace a demografických změn vznikají nové formy funkčního a flexibilního životního prostoru. Mladá generace – takzvaní „mileniálové“ či „generace Y“ –, která je méně orientovaná na vlastnictví, často se odmítá zavazovat ke splácení hypotečních úvěrů a dává přednost „ekonomice sdílení“, požaduje  stále pohodlnější a atraktivnější bydlení. Developeři se proto obrací na projekty navržené jako studentské či dočasné bydlení v žádaných lokalitách blízko kampusů. Podobné požadavky na bydlení na míru se rovněž množí mezi generací seniorů.

Češi spoří na nové bydlení nejdéle v Evropě, na průměrný byt potřebují více než 11 ročních platů

Porovnali jsme dostupnost bydlení ve 14 zemích Evropy a zjistili jsme, že Češi musí šetřit nejdéle v Evropě! Ke koupi bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřebují 11,3 průměrných ročních platů, což je nejvíce ze sledovaných zemí. Dotahují je druzí Britové s necelými deseti ročními platy, třetí jsou Francouzi s osmi. A komu je hej? Belgičanům! Těm na byt o uvedené rozloze stačí jen 3,7 ročních platů. Proč je na tom Česká republika nejhůře? Odpovědi přináší  Deloitte Property Index 2018.

6. Cenově dostupné bydlení

Cenově dostupné bydlení se stalo novým často veřejně probíraným tématem. V důsledku zmenšení velikosti domácností se developeři tomuto trendu přizpůsobují poskytováním menších jednotek. Stát rovněž přispívá navyšováním nabídky sociálního bydlení a nově se snaží blíže spolupracovat se soukromými investory.

7. Nájemní bydlení

Nárůst nájemního bydlení díky atraktivním pracovním nabídkám v krajských městech, flexibilitě odpovědnosti a vysokým cenám vlastního bydlení v poslední době nabývá na důležitosti. Developeři se rovněž zaměřují na nájemní bydlení a budují projekty s cílem budoucí byty pronajímat.

8. Růst stavebních nákladů a nákladů na pracovní sílu

Značné pracovní vytížení stavebního sektoru a v důsledku toho rychle narůstající stavební náklady v sektoru bydlení jsou jedním z klíčových znaků, které v současnosti ovlivňují rezidenční trh. Navíc je nedostatek kvalifikované pracovní síly, kvůli čemuž dochází k nárůstu nákladů na pracovní sílu. Nedostatek pozemků pro konstrukční účely navíc omezuje rezidenční stavbu ve velkých městech.

9. Digitalizace

Digitalizace je módním výrazem, který přesahuje všechny sektory, včetně trhu s nemovitostmi. Tradiční hráči na trhu čelí vlně inovací, jako jsou například tzv. velká data, internet věcí či umělá inteligence. Uživatelé mohou například provádět nákladově efektivní prvotní hodnocení rezidenční nemovitosti prostřednictvím chytrého telefonu, tabletu či počítače. Zavedené společnosti by se proto měly přizpůsobit novým výzvám a disruptivní konkurenci.

10. Rostoucí poptávka po luxusním bydlení

Hospodářské oživení, rostoucí chuť investovat a bezkapitálové přeshraniční operace v konkrétních regionech pomáhají podpořit poptávku po luxusním bydlení. Developeři proto mají tendenci budovat nové projekty ve velmi vysokém standardu, aby splnili očekávání i těch nejnáročnějších klientů. Aby se odlišili od konkurence, developeři se rovněž snaží nabízet nové typy bydlení, jako například byty s parkovacím místem uvnitř bytu nebo mrakodrapy se skvělým výhledem.

Deloitte Property Index Ceny nemovitostí úrokové sazby
Nemovitosti 

Češi spoří na nové bydlení nejdéle v Evropě, na průměrný byt potřebují více než 11 ročních platů

Porovnali jsme dostupnost bydlení ve 14 zemích Evropy a zjistili jsme, že Češi musí šetřit nejdéle v Evropě! Ke koupi bytu o rozloze 70 metrů čtverečních potřebují 11,3 průměrných ročních platů, což je nejvíce ze sledovaných zemí. Dotahují je druzí Britové s necelými deseti ročními platy, třetí jsou Francouzi s osmi. A komu je hej? Belgičanům! Těm na byt o uvedené rozloze stačí jen 3,7 ročních platů. Proč je na tom Česká republika nejhůře? Odpovědi přináší aktuální vydání Deloitte Property Indexu. 

22. 10. 2018
Nemovitosti 

Výstavba rezidenčních projektů v Praze vyžaduje trpělivost, délka schvalovacího procesu se během 10 let ztrojnásobila

Devět let. To je průměrná doba vzniku jednoho rezidenčního projektu v Praze. Na samotnou výstavbu přitom připadají jen dva roky, zbývající čas spolkne vydávání nutných povolení. Do probíhajícího schvalovacího procesu totiž mohou kdykoliv vstoupit další subjekty, a tím pádem jej pozdržet. Jaká další zjištění přinesla Analýza připravovaných projektů společnosti Deloitte, která zkoumala délku schvalovacího procesu developerských projektů z pražských úředních desek? 

3. 10. 2018
Nemovitosti 

Investoři i zástupci měst v Praze řešili, jak na přátelské město. A Deloitte byl u toho

Města jsou dnes tahouny DPH, sílí jejich ekonomika, s rozmachem digitálních technologií bude jejich pozice ještě silnější. Lidé se do měst chtějí stěhovat a chtějí v nich žít. A nejinak je tomu také v Praze. Jak by se ale města měla rozvíjet, aby vyšla vstříc občanům, investorům, turistům a dalším skupinám? „Soukromí i veřejní investoři jsou pro město klíčoví, bez jejich pomoci toho město ani stát moc nezmůžou,“ řekl Miroslav Linhart z Deloitte na konferenci Přátelské město 2018 a doplnil: „Investoři očekávají, že základní rolí města bude dominantní řešení infrastruktury. To je to, co Praze chybí.“ 

12. 9. 2018