Nemovitosti 

Analýza pro Magistrát: Ceny pražských nájmů i nadále klesají, v první polovině roku 2021 ale jen o 2,8 %

Průměrné ceny nájmů v Praze rostly v letech 2014 až 2019 meziročně o 7,4 %, nejvíce přitom v roce 2017, kdy došlo k růstu o 12,5 %. S nástupem koronavirové pandemie se však tento trend otočil a nájemní bydlení začalo zlevňovat: v prvním pololetí roku 2020 mezipololetně o 2,6 %, ve druhém pololetí 2020 o dalších 4,3 % a v prvním pololetí roku 2021 pak o 2,8 %. To jsou závěry Analýzy nájemního bydlení, kterou Deloitte zpracoval pro Magistrát hlavního města a která se zabývá vývojem cen bydlení v Praze od roku 2014 do současnosti. Sledována byla detailní data vývoje průměrné výše nájmů ve všech 112 katastrálních územích.

Přestože tempo změn výše nájmů se u levnějších i dražších bytů příliš neliší, při podrobnějším pohledu je zřejmé, že do konce roku 2016 rostly ceny nájmů větším tempem u dražších bytů, zatímco v druhé polovině růstového období, tedy do konce roku 2019, rostly ceny rychleji u bytů levnějších. V období snižování cen nájmů, které začíná rokem 2020, se pokles cen u nejlevnějších bytů pohyboval v obou pololetích roku 2020 na podobné úrovni, zatímco u dražších bytů se ve druhé polovině roku 2020 tempo zvýšilo. V prvním pololetí 2021 bylo pak tempo u levnějších i dražších bytů podobné.

Kde bylo k polovině roku 2021 nájemné nejvyšší? Není překvapením, že nejdražší jsou nájmy v historických částech Prahy: v Josefově (355/m2 za měsíc), na Malé Straně (335/m2), na Hradčanech (323/m2) a na Vyšehradě (319/m2). Projděte si celou Analýzu nájemního bydlení, kterou společnost Deloitte zpracovala pro Magistrát hlavního města Prahy.

Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť, jako jsou například Letňany, Ďáblice, Bohnice, Řepy, a blokové a heterogenní zástavby (např. Podolí, Vršovice, Žižkov, Letná) ukázalo, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v druhé polovině růstového období, zatímco u blokových a heterogenních lokalit to bylo v první polovině sledovaného období.

Nájemné vs. transakční ceny

analýzy Deloitte také vyplývá, že ve stejném období rostly i transakční ceny nemovitostí (vlastnické bydlení), jejich zvyšování se však na rozdíl od nájmů nezastavilo ani v době pandemie covidu-19. K největšímu cenovému skoku vlastnického bydlení došlo v roce 2016, a to mezipololetně o 8 %. Ze srovnání je dále patrné, že transakční ceny nemovitostí v tomto období rostou rychlejším tempem než cenová hladina nájemního bydlení. Srovnáme-li změnu mediánové výše nájemného za metr čtvereční a mediánovou cenu bytu za metr čtvereční mezi prvním pololetím roku 2014 a druhým pololetím roku 2020, pak vidíme, že výše mediánových nájmů stoupla o 38,5 %, zatímco mediánová cena bytů o 104 %.

Nemovitosti  Právo 

Nový stavební zákon upravuje smlouvy obcí s investory

Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který mimo jiné podstatně rozšíří úpravu tzv. plánovacích smluv. Přestože se jedná o významný nástroj při nastavování vztahů mezi obcemi a investory při výstavbě, plánovací smlouvy byly doposud ve stavebním zákoně upraveny pouze okrajově. V praxi tak byly mezi obcemi a investory uzavírány různé jiné formy závazků. Nově přijatý stavební zákon proto upřesňuje obsah zmíněných smluv, zjednodušuje procesní záležitosti a zajišťuje oběma stranám větší právní jistoty. 

4. 8. 2021
Nemovitosti 

Rozvoj českých měst: Největší brzdou je proces povolování, komplikovaná je i komunikace mezi jednotlivými aktéry

Aby se velká města mohla dále rozvíjet, je nezbytná efektivní spolupráce městských správ a developerů. Pro příklady nemusíme chodit daleko – významný důraz na kooperaci municipalit, projektantů, investorů a dalších subjektů kladou například Varšava, Mnichov, Bordeaux nebo Kodaň. Uvedeným městům, jejich rozvoji a systémům developerských kontribucí jsme se věnovali i v naší Deloitte studii. Jak probíhá rozhodování o využití daného území? Jakým způsobem jsou nastaveny role jednotlivých aktérů? A co si z přístupu zahraničních měst může odnést Praha? Odpovědi na tyto a další otázky zazněly v našem live streamu. 

10. 2. 2021
Nemovitosti  Daně 

Novela zákona o dani z nemovitých věcí: Kdo má povinnost podat v roce 2021 daňové přiznání?

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí je v případě rozporu mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí. Pro poplatníky, kteří historicky ve svých přiznáních k dani z nemovitých věcí vycházeli ze skutečného stavu pozemků, to může znamenat povinnost podat daňové přiznání v roce 2021. 

12. 1. 2021