Čínská realitní krize a její dopady na finanční sektor
V důsledku vysoké zadluženosti a nově zavedené „three red lines policy“ mají developeři v Číně problémy s refinancováním svých současných dluhů. Jaké dopady bude mít aktuální krize?
Analýza pro Magistrát: Ceny pražských nájmů i nadále klesají, v první polovině roku 2021 ale jen o 2,8 %
Průměrné ceny nájmů v Praze rostly v letech 2014 až 2019 meziročně o 7,4 %, nejvíce přitom v roce 2017, kdy došlo k růstu o 12,5 %. S nástupem koronavirové pandemie se však tento trend otočil a nájemní bydlení začalo zlevňovat: v prvním pololetí roku 2020 mezipololetně o 2,6 %, ve druhém pololetí 2020 o dalších 4,3 % a v prvním pololetí roku 2021 pak o 2,8 %. To jsou závěry Analýzy nájemního bydlení, kterou Deloitte zpracoval pro Magistrát hlavního města a která se zabývá vývojem cen bydlení v Praze od roku 2014 do současnosti. Sledována byla detailní data vývoje průměrné výše nájmů ve všech 112 katastrálních územích.
Přestože tempo změn výše nájmů se u levnějších i dražších bytů příliš neliší, při podrobnějším pohledu je zřejmé, že do konce roku 2016 rostly ceny nájmů větším tempem u dražších bytů, zatímco v druhé polovině růstového období, tedy do konce roku 2019, rostly ceny rychleji u bytů levnějších. V období snižování cen nájmů, které začíná rokem 2020, se pokles cen u nejlevnějších bytů pohyboval v obou pololetích roku 2020 na podobné úrovni, zatímco u dražších bytů se ve druhé polovině roku 2020 tempo zvýšilo. V prvním pololetí 2021 bylo pak tempo u levnějších i dražších bytů podobné.
Kde bylo k polovině roku 2021 nájemné nejvyšší? Není překvapením, že nejdražší jsou nájmy v historických částech Prahy: v Josefově (355/m2 za měsíc), na Malé Straně (335/m2), na Hradčanech (323/m2) a na Vyšehradě (319/m2). Projděte si celou Analýzu nájemního bydlení, kterou společnost Deloitte zpracovala pro Magistrát hlavního města Prahy.
Srovnání růstu výše nájemného modernistických sídlišť, jako jsou například Letňany, Ďáblice, Bohnice, Řepy, a blokové a heterogenní zástavby (např. Podolí, Vršovice, Žižkov, Letná) ukázalo, že výše nájmů na sídlištích rostla rychleji v druhé polovině růstového období, zatímco u blokových a heterogenních lokalit to bylo v první polovině sledovaného období.
Nájemné vs. transakční ceny
Z analýzy Deloitte také vyplývá, že ve stejném období rostly i transakční ceny nemovitostí (vlastnické bydlení), jejich zvyšování se však na rozdíl od nájmů nezastavilo ani v době pandemie covidu-19. K největšímu cenovému skoku vlastnického bydlení došlo v roce 2016, a to mezipololetně o 8 %. Ze srovnání je dále patrné, že transakční ceny nemovitostí v tomto období rostou rychlejším tempem než cenová hladina nájemního bydlení. Srovnáme-li změnu mediánové výše nájemného za metr čtvereční a mediánovou cenu bytu za metr čtvereční mezi prvním pololetím roku 2014 a druhým pololetím roku 2020, pak vidíme, že výše mediánových nájmů stoupla o 38,5 %, zatímco mediánová cena bytů o 104 %.
