Nemovitosti  Právo 

Nový stavební zákon upravuje smlouvy obcí s investory

Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který mimo jiné podstatně rozšíří úpravu tzv. plánovacích smluv. Přestože se jedná o významný nástroj při nastavování vztahů mezi obcemi a investory při výstavbě, plánovací smlouvy byly doposud ve stavebním zákoně upraveny pouze okrajově. V praxi tak byly mezi obcemi a investory uzavírány různé jiné formy závazků. Nově přijatý stavební zákon proto upřesňuje obsah zmíněných smluv, zjednodušuje procesní záležitosti a zajišťuje oběma stranám větší právní jistoty.

Nový stavební zákon přináší širší výčet věcí, ke kterým se může zavázat ve smlouvě jak investor, tak obec či kraj. Na straně samosprávy jde zejména o poskytnutí právní jistoty, že nedojde ke změnám územně plánovací dokumentace, že v rámci správních či soudních řízení nebudou vzneseny návrhy v neprospěch záměru nebo že příslušné subjekty budou aktivně zapojeny do příprav a realizace záměru.

Proti tomu na straně stavebníka bude patrně nejčastějším plněním poskytnutí finančního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku v podobě vydání územně plánovací dokumentace. Dále se pak stavebník může podílet na výstavbě veřejné infrastruktury či asanaci území. Nově je upraven i přezkum plánovacích smluv, které by při zapojení obcí přezkoumával krajský úřad a v případě zapojení krajů a hlavního města Prahy pak nově zřízený Nejvyšší stavební úřad.

Plánovací smlouvy mohou představovat transparentní a efektivní nástroj zohledňující zájmy obce i investorů při výstavbě. Současně může jít také o vhodný nástroj při stále narůstající spolupráci obou subjektů na projektech výstavby v rámci tzv. dostupného bydlení. Nový stavební zákon, který změnu plánovacích smluv přinese, nabude plné účinnosti 1. července 2023.

Jak to vypadá s územním plánováním v Česku? Inspiraci mohou tuzemská města hledat u zahraničních metropolí v Polsku, Dánsku či Německu. Přečtěte si náš článek o rozvoji českých měst a zjistěte, jakou roli hraje při výstavbě právní regulace nebo jak lze vylepšit komunikaci mezi subjekty.

Prohlédněte si také náš nejnovější Deloitte Develop Index a Deloitte Real Index, kde pravidelně shrnujeme nejdůležitější data o cenách nemovitostí v Praze i celé ČR. A pokud se zajímáte spíše o cenové trendy nájemního bydlení, nepřehlédněte náš Deloitte Rent Index.

Novela stavebního zákona
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021
Nemovitosti 

Analýza pro Magistrát: Ceny pražských nájmů i nadále klesají, v první polovině roku 2021 ale jen o 2,8 %

Průměrné ceny nájmů v Praze rostly v letech 2014 až 2019 meziročně o 7,4 %, nejvíce přitom v roce 2017, kdy došlo k růstu o 12,5 %. S nástupem koronavirové pandemie se však tento trend otočil a nájemní bydlení začalo zlevňovat: v prvním pololetí roku 2020 mezipololetně o 2,6 %, ve druhém pololetí 2020 o dalších 4,3 % a v prvním pololetí roku 2021 pak o 2,8 %. To jsou závěry Analýzy nájemního bydlení, kterou Deloitte zpracoval pro Magistrát hlavního města a která se zabývá vývojem cen bydlení v Praze od roku 2014 do současnosti. Sledována byla detailní data vývoje průměrné výše nájmů ve všech 112 katastrálních územích. 

14. 9. 2021