Nový stavební zákon přináší širší výčet věcí, ke kterým se může zavázat ve smlouvě jak investor, tak obec či kraj. Na straně samosprávy jde zejména o poskytnutí právní jistoty, že nedojde ke změnám územně plánovací dokumentace, že v rámci správních či soudních řízení nebudou vzneseny návrhy v neprospěch záměru nebo že příslušné subjekty budou aktivně zapojeny do příprav a realizace záměru.

Proti tomu na straně stavebníka bude patrně nejčastějším plněním poskytnutí finančního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku v podobě vydání územně plánovací dokumentace. Dále se pak stavebník může podílet na výstavbě veřejné infrastruktury či asanaci území. Nově je upraven i přezkum plánovacích smluv, které by při zapojení obcí přezkoumával krajský úřad a v případě zapojení krajů a hlavního města Prahy pak nově zřízený Nejvyšší stavební úřad.

Plánovací smlouvy mohou představovat transparentní a efektivní nástroj zohledňující zájmy obce i investorů při výstavbě. Současně může jít také o vhodný nástroj při stále narůstající spolupráci obou subjektů na projektech výstavby v rámci tzv. dostupného bydlení. Nový stavební zákon, který změnu plánovacích smluv přinese, nabude plné účinnosti 1. července 2023.

Jak to vypadá s územním plánováním v Česku? Inspiraci mohou tuzemská města hledat u zahraničních metropolí v Polsku, Dánsku či Německu. Přečtěte si náš článek o rozvoji českých měst a zjistěte, jakou roli hraje při výstavbě právní regulace nebo jak lze vylepšit komunikaci mezi subjekty.

Prohlédněte si také náš nejnovější Deloitte Develop Index a Deloitte Real Index, kde pravidelně shrnujeme nejdůležitější data o cenách nemovitostí v Praze i celé ČR. A pokud se zajímáte spíše o cenové trendy nájemního bydlení, nepřehlédněte náš Deloitte Rent Index.