Stále více a více začínáme skloňovat AI a její využití v reálném a běžném životě. Nejprve je ale zapotřebí si říct, co to ta umělá inteligence vlastně je? Dá se nějak definovat? „Profesor Mařík definoval umělou inteligenci jako něco, co je vlastně za horizontem, co je ten kouzelnický trik. Na přednáškách vždy dávám příklad – na autě máme stěrač. Auto pozná, že prší a stěrače spustí. Otázka je, zda je to umělá inteligence. Většina lidí řekne, že ne, není to umělá inteligence. Je tam přeci snímač a ten dá pokyn k tomu, aby se stěrače zapnuly. Úplně stejně ale funguje generativní umělá inteligence. Je to pořád jen stroj, který dokážete rozšroubovat, rozdělit,“ popisuje na příkladu Jan Hejtmánek, partner v poradenských službách Deloitte, a dodává, že umělá inteligence je použita například i v Outlooku. „Každé ráno mi v e-mailu Outlook řekne, že toto je dnešní datum. Jak to pozná? Je to něco, co se natrénovalo.“

Příkladů je mnoho a všichni je dnes a denně používáme – pouze si to neuvědomujeme. Práh pro využití generativní umělé inteligence je zkrátka tak nízko, že kdokoliv může vyrobit například aplikaci na rozpoznání hub, dát ji do AppStoru a následně ji prodat. Kdo ale bude garantovat, že informace v takové aplikaci jsou správné a nemůže dojít k záměně hřibu smrkového za mochomůrku zelenou? „A přesně proto potřebujeme NIS2. Potřebujeme, aby se riziku předešlo,“ říká Hejtmánek.

Evropská směrnice NIS2 a její předchůdce

Krátce si připomeňme, že NIS2 je evropská směrnice kybernetické bezpečnosti a jak vyplývá z názvu, jde o druhou integraci. Vymáhá ji u nás NÚKIB a oproti první verzi zde nastalo dramatické rozšíření záběru. „Původně se třeba český zákon o kybernetické bezpečnosti soustředil vysloveně na kritickou infrastrukturu, na velké organizace. To se mění, teď do toho spadnou – velmi zjednodušeně – všechny podniky z určených odvětví, které mají více než 50 zaměstnanců nebo nějaký stanovený obrat. NÚKIB odhaduje, že se to dotkne až 6 tisíc firem, možná více. Těch oblastí, které zákon zabírá, je mnohem víc,“ popisuje Viktor Paggio, expert na oblast kybernetických rizik Deloitte.

Na koho podle odborníků směrnice dopadne nejvíce?

Určitě na menší firmy – velké společnosti totiž řeší svoji kybernetickou bezpečnost už dávno. „Pro menší organizace, pro které do teď byla IT pouze nákladová stránka, do které se investovalo pouze nezbytně nutné množství prostředků, je ten příchod NIS2 velice náročný,“ dodává Michal Čábela, ředitel poradenských služeb v oblasti kybernetických rizik Deloitte.

Podle Jana Hejtmánka vždy, když přijde nějaký podobný zákon jako NIS2, se všichni začnou děsit toho, jaká byrokracie z toho bude. Jak ale sám říká, je tu nepřeberné množství automatizace administrativních prací. Už se měří, že využití generativní AI, ve spolupráci s automatizací, může ušetřit 60 až 70 % práce. „Nesmíme to implementovat bezhlavě. Neimplementovat podle papíru, každé slovo. Ale tak, aby to pro danou organizaci dávalo smysl. Příkladů je strašně moc, v každé firmě dnes najdete někoho, kdo se tím baví, kdo to používá. Volal mi například kolega z Ameriky. Jeho syn má malou firmu a jen pomocí generativní AI se mu zvýšilo množství zákazníků o tisíc nových. Ptal jsem se ho, jak je to možné. Vygeneroval pomocí generativní AI osobní nabídky pro jednotlivé klienty a za pomoci toho je oslovil.“

Lze ale umělé inteligenci plně důvěřovat?

Jednoduchá odpověď zní „ne“. „Stále nejsme ve stavu, kdy bychom byli generativní AI schopni stoprocentně důvěřovat. Ten výstup nemůžeme použít bez nějaké kontroly a revize,“ říká Čábela. Podle Tomáše Trávníčka, manažera týmu informační bezpečnosti ve ŠKODA AUTO, se už objevily i první příklady úniku dat. Někdo například vložil do takového chatu interní dokumenty, které se v něm nadále ukládaly, aniž by to bylo právně ošetřeno. „Myslím si, že naše úloha obecně je to, abychom zjistili, kde ty jednotlivé problémy a bezpečnostní rizika jsou. A intenzivně je propagovat mezi studenty, do jejich rodin a skrze jejich rodiny do firem. To myslím, že je ta klíčová úloha,“ dodává pak David Pešek, Technology Scout na ČVUT.

Jak můžeme AI využívat?

Kromě již zmíněných příkladů, u kterých si neuvědomujeme, že umělou inteligenci využíváme, ji lze využívat i účelně. Například Škodovka se nové technologie snaží využívat – včetně umělé inteligence. „Příklady, kdy je vhodné nasadit umělou inteligenci, se na začátku rodily poměrně těžko, ale nakonec tam vzniklo pár zajímavých nápadů. Například rozpoznávání závad vozu na základě zvuku, který ten vůz vydává. Nebo rozpoznávání závad na pozicích, které převážejí vozy na montážní lince,“ popisuje zkušenosti Tomáš Trávníček.

Jak ji ale využít při nějakých běžnějších činnostech? To popsal David Pešek, jehož žena je malířka. Při přípravě textů k obrazům na výstavu použili generativní chat GPT. Nejprve se jim výstup nelíbil, postupem času ale přišli na to, že velice záleží na tom, jak přesně se otázka generativnímu chatu zadá. „Pak jsme správným změřením dané otázky dospěli k popisům, které byly docela pěkné. Když jsme se o tom později bavili, tak manželka říkala, že ta slova působí opravdu jako od člověka. Což otevírá zajímavou otázku. Kde je vlastně to největší nebezpečí? Jedno z těch největších nebezpečí je právě ta emoční hodnota slova. Ta může mít veliký vliv na vnímání postoje lidí,“ uzavírá Pešek.

Pokud vás téma zaujalo, můžete si pustit celý rozhovor zde.