Deloitte živě 

AnaCredit – pohled na dosavadní průběh

Co je to AnaCredit a jaké jsou klíčové aspekty vykazování dat do této databáze podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku? Jakým výzvám čelily vykazující subjekty při implementaci nařízení? A jaké přínosy může mít sběr a reportování dat do databáze AnaCredit pro oblast řízení rizik a bankovního obchodního modelu obecně?

Iniciativa AnaCredit vychází z nařízení Evropské centrální banky (ECB) 2016/867 ze dne 18. května 2016 o shromažďování podrobných údajů o úvěrech a úvěrovém riziku (ECB/2016/13). Toto nařízení ukládá bankám se sídlem v zemích Evropské měnové unie (eurozóny) pravidelné vykazování granulovaných dat o poskytnutých úvěrech a dalších informací souvisejících se sledováním úvěrového rizika. I přesto, že Česká republika není členem eurozóny, přidala se ke sběru informací podle tohoto nařízení na dobrovolné bázi.

AnaCredit – vykazovací rámec

Projekt AnaCredit (Analytical Credit Datasets) vznikl z iniciativy ECB  s cílem vytvořit nadnárodní systém pro sběr, ukládání a analýzu detailních údajů o kreditním riziku a expozicích úvěrových institucí vůči skupinám i jednotlivým členům významných ekonomických skupin. Základní obsah pro vykazování je tvořen deseti vzájemně provázanými datovými soubory reflektujícími různé oblasti jednotlivých úvěrových produktů, které mají vliv na míru úvěrového rizika banky.

Obsahově je základní rámec pro výkaznictví definován 95 datovými atributy. Nad tento rámec si národní orgány regulace a dohledu mohou definovat vlastní požadavky rozšiřující sběr úvěrových informací. Z analýzy, kterou jsme provedli v České republice, na Slovensku, v Německu, Nizozemsku, Belgii a Lucembursku, vyplynulo, že Česká republika má největší objem požadavků sbíraných nad rámec stanovený ECB. Požadavky České národní banky (ČNB) rozšiřující obsah definovaný ECB je možné shrnout následujícím způsobem:

1. Doplnění podrozvahových instrumentů (úvěrové přísliby, finanční záruky a akreditivy)

2. Rozšíření celkového počtu atributů o téměř padesát (primárně o rizikové charakteristiky)

3. Zrušení prahové hodnoty pro vykazování (prahová hodnota stanovená ECB činí 25 000 EUR).

Kromě zmíněných bodů plánovala Česká národní banka  také zavedení povinnosti reportování údajů o pohledávkách vůči fyzickým osobám (podnikatelům i nepodnikatelům). Vzhledem k tehdejší implementaci nařízení GDPR byla tato iniciativa ČNB dočasně pozastavena. Očekává se však, že se ČNB k tomuto požadavku vrátí po vyřešení přechodu na novou strukturu reportování.

Přehled základních termínů pro reportování

Z hlediska reportování byly stanoveny dva klíčové referenční termíny pro sestavení datových souborů:

  • června 2018 jako referenční datum, ke kterému se budou reportovat informace o protistranách pro účely přidělení RIAD/RIAD-IDK kódu používaného univerzálně pro jednotlivé protistrany.
  • září 2018 jako referenční datum, ke kterému se budou zasílat kreditní data.

V  České republice byly oba tyto termíny několikrát posunuty, a to z technických důvodů na straně  ČNB. Produkční prostředí pro dodání referenčních údajů protistran (prvního datového souboru) bylo otevřeno relativně nedávno – k 31. lednu 2019. Zároveň podle zveřejněného harmonogramu ze dne 6. února 2019 se první zasílání úvěrových dat očekává až v průběhu července 2019, a to k referenčnímu období 30. června 2019.

V mezičase se očekává aktivní testování dat ze strany bank, nedávno bylo spuštěno testování tzv. mezivýkazových kontrol (MVK) s výjimkou kontrol úplnosti, jejichž testování začne s měsíčním zpožděním.

Největší výzvy v rámci implementace AnaCredit podle zkušeností Deloitte

V rámci implementace požadavků ECB v zemích střední a východní Evropy jsme se setkali s několika druhy výzev, kterým jsme společně s našimi klienty museli čelit. Mezi nejvýznamnější patří:

1. Metodické nejasnosti. ECB kromě seznamu atributů se základním popisem publikovala také metodickou příručku s konkrétními příklady implementace pro vybrané typy produktů. Tento přístup jsme postrádali u národních regulátorů, kde byla u několika atributů nutná konzultace, jelikož možnosti výkladu nebyly jednoznačné.

2. Technické možnosti implementace. Primárně u menších bank se technický aspekt ukázal významně problematickým a jako dočasné řešení tak byla v mnohých případech navržena možnost reportingu v dostupných nástrojích (např. Excel). Hlavním a opakujícím se důvodem byla primárně neexistence jednotného datového úložiště, ze kterého by bylo následně možné potřebná data extrahovat a následně jen dospecifikovat potřebný formát údajů.

3. Závislost lokálních poboček na skupině.  V několika případech jsme se setkali s omezenými možnostmi přístupu lokálních poboček zahraničních bank k datům. Plný set byl k dispozici jen pro mateřskou společnost, čímž docházelo k závislostem a zpožděním dodávek dat. Náročným bodem v procesu byly právě lokálně specifické produkty, které mateřská společnost neměla povinnost reportovat podle základního rámce ECB. Často právě kvůli těmto požadavkům musely mateřské společnosti přistoupit k úpravě navržených řešení, případně specifikovat řešení náhradní. Nedílnou součástí procesu bylo také testování a řešení incidentů.

4. Datová kvalita. Výčet údajů sbíraných při zakládání smluv i během doby jejich existence je ve větší míře standardizovaný, v některých detailech se ale liší. Problematická jsou především volná pole s nespecifikovaným formátem, jelikož mohou obsahovat informace v textové, číselné, procentuální nebo jiné podobě. Jejich další využití pro reporting je tudíž velice obtížné.

5. Neexistence dat v podobě očekávané pro reportování. U číselníků zavedených pro účely AnaCredit bylo nevyhnutelnou součástí vytvoření převodových můstků k mapování dostupných hodnot na hodnoty očekávané podle specifické metodiky ECB nebo lokálního regulátora. V mnoha případech jsou údaje dostupné v bankách na jiné úrovni granularity, než bylo pro reporting vyžadováno.

Možnosti využití reportingových dat

Jednou z nejčastěji kladených otázek ze strany bank je účel použití takto detailních údajů o protistranách a úvěrových produktech banky. Na možné využití těchto dat je nutné se podívat z obou stran – z pohledu regulátora i z pohledu samotné banky. Pohled regulátora je definován přímo na stránce ČNB: „Jedná se o statistický sběr potřebný pro analýzy měnové politiky a ekonomického výzkumu, řízení rizik, sledování finanční stability a podporu mikroobezřetnostního dohledu.“ Z pohledu bank je ale neméně významné také využití reportingových dat pro analytické účely, tedy určitá kompenzace za regulatorní zátěž plynoucí z implementace nařízení. Základní možnosti reportů ukazuje tento dokument.

Principy a technologie k vytváření analytických a manažerských reportů jsou v různých zemích podobné, vždy ovšem zohledňují lokální specifika v podobě různých atributů a produktů. Konkrétní nastavení vždy odpovídá představám klienta, obchodní strategii a rozsahu nabízených bankovních produktů, ale také se provádí s cílem zefektivnit reportovací procesy a celkovou optimalizaci datové struktury.

AnaCredit Evropská centrální banka Sběr dat Informace o úvěrech a úvěrovém riziku ČNB
Technologie  Deloitte živě 

Tech firmy a startupy pozor! Startuje další ročník žebříčku Deloitte Technology Fast 50

Tohle je hlášení pro všechny technologické firmy. Startuje další ročník žebříčku Deloitte Technology Fast 50, který hledá padesátku nejrychleji rostoucích technologických firem z regionu střední Evropy. Palubní vstupenky pro vás už máme, zbytek je na vás - gate se uzavře 31. července 2019. Nepropásněte příležitost, zabojujte jako české firmy Prusa Research a Kiwi.com, které středoevropský žebříček ovládly dva roky po sobě. 

21. 5. 2019
Lidé  Deloitte živě 

HR Meeting 2019: Připravte se. Už brzy bude vaším kolegou robot. Nebo spíš zetkař?

Nové technologie, generace Z, zaměstnanecká zkušenost i důraz na duševní zdraví – čtyři klíčová slova, která rezonovala celým HR Meetingem 2019, jehož byl Deloitte partnerem. Projděte si naši reportáž přímo z akce, která vám napoví, jak se připravit na kolegu – robota, budoucnost pracovního prostředí, duševní hygienu i tolik omílanou generaci Z. 

16. 5. 2019
Deloitte živě 

Běháme za dobrou věc, podpořili jsme Centrum Rubikon

Účast na prestižních závodech v běhu, individuální tréninky nebo lekce s trenérem, v Deloitte zkrátka během žijeme. Běháním si ale nezlepšujeme jen vlastní fyzičku, snažíme se i pomáhat – třeba jako Centru Rubikon, pro nějž jsme v dubnu připravili charitativní kvíz. Hlavní cenou byla štafeta na Běh se žlutou stužkou, na němž 26. června v Praze vyběhne i tým „Anonymous“ Deloitte Legal. 

13. 5. 2019