Právo  Technologie 

Autonomní vozidla a odpovědnost za škodu

Autonomní vozidla jsou v současné době tématem nejen zpravodajských článků referujících o pokrocích v této oblasti nebo i dílčích neúspěších, ale i předmětem seriózních analýz z hlediska své technologické, byznysové či právní stránky. Zároveň jsou úvahy na téma autonomních vozidel zařazovány do širšího kontextu transformace individuální mobility, zjednodušeně řečeno, posunu od vlastnictví klasických automobilů k sdílení automobilů s prvky umělé inteligence včetně otázek konektivity, platby dle užívání, na míru šitého pojištění placeného taktéž dle spotřeby a telematiky.

Z právního pohledu je dominantní otázkou odpovědnost za újmu, která bude autonomním vozidlem způsobena. Zde se nabízí hypotéza, nakolik nový občanský zákoník, který do úpravy odpovědnosti zasáhl, bude i pro autonomní vozidla dostatečným právním podkladem, nebo zda bude nutné na měnící se realitu reagovat přijetím úpravy nové.

Pro určení správného právního základu odpovědnosti bude klíčové vyjasnění pojmu „autonomní vozidlo“, resp. správné zařazení míry autonomie dle dostupné škály, aby bylo možné autonomní vozidlo podřadit některé z charakteristik používaných občanským zákoníkem v oblasti závazků z deliktů.

Při podřazení některé ze skutkových podstat náhrady škody přichází v případě autonomních vozidel do úvahy hned několik z nich – především škoda z provozu dopravních prostředků jako dosud používaný právní základ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. S ohledem na autonomní povahu vozidla není ale vyloučena ani úprava škody způsobené vadou výrobku či škody způsobené věcí (tedy v obou případech autonomního vozidla, resp. jeho softwaru), nebo naopak úprava škody z provozní činnosti či dokonce škody způsobené provozem zvlášť nebezpečným (kdy takovým provozem by opět bylo autonomní vozidlo).

VOZIDLA BUDOUCNOSTI JSOU NÁM BLÍŽ, NEŽ SI MYSLÍME

Ty tam bude doba, kterou strávíme čekáním na zastávce, dopravní prostředek budoucnoti nás totiž vyzvedne přímo před naším vchodem. Ještě než dorazíme do práce, v klidu si vychutnáme svou oblíbenou kávu, kterou nám naše oblíbená kavárna doručí přímo do vozu. Hudba budoucnosti? Kdepak! Na Singularity Universitu Summitu v Praze jsme se dozvěděli, že do roku 2020 by měla být uvedena do provozu samořídicí jednotka Next, která dokáže zkombinovat výhody veřejné dopravy s pohodlnou jízdou v automobilu. Prototypy moderní přepravní jednotky se už testují v ulicích v Dubaji. Budeme za pár let cestovat drony nebo nám budou stačit samořídicí auta? Přečtěte si další článek o budoucnosti dopravy.

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku podle § 2927 o. z. svým přísným charakterem (je-li škoda způsobena provozem, není zproštění odpovědnosti vůbec možné) odpovídá požadavku, aby odpovědnost nesl ten, kdo má z provozu takto komplexních zařízení prospěch. Reguluje se zde i odpovědnost za tzv. vnitřní náhodu, tedy technickou či jinou závadu na vozidle samotném, kterou by nebylo možné odhalit ani při vynaložení veškeré péče. V tuto chvíli lze předpokládat, že takovou technickou závadou by byla i závada například na softwaru ovládajícím řízení. Odpovědnou osobou je zde provozovatel, což nemusí být vždy řidič vozidla, a v kontextu nástupu platforem pro sdílení vozidel bude určení provozovatele pro tyto případy (v různých možných variantách) ještě dalším úkolem pro aplikační praxi.

Z hlediska charakteru autonomního vozidla pak bude zřejmě častěji než dosud přicházet v úvahu odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku podle § 2939 o. z., a to jak kupujícímu (zpravidla provozovateli vozidla), tak i třetím osobám. Zejména třetí osoby zde mají na výběr, zda se obrátí na provozovatele, nebo na výrobce, přičemž zvolí zpravidla toho z nich, kde budou mít vyšší šanci na vymožení svých práv – ať už z důvodu solventnosti nebo z důvodu, že odpovědnost už bude prokázána v rámci předchozího trestního či přestupkového řízení.

Jakkoli ostatní uvedené skutkové podstaty také v určitých konstelacích naplňují potřebu stanovit odpovědnost ve vztahu k autonomním strojům a zařízením, v případě autonomního vozidla jakožto dopravního prostředku pokryje přísná a široce koncipovaná odpovědnost dle § 2927 o. z. zřejmě veškerý potřebný okruh otázek. Tyto skutkové podstaty budou dopadat spíše na případy jiných prvků umělé inteligence mimo rámec provozu dopravy. Pro autonomní vozidla však mohou být relevantní tam, kde tato vozidla způsobí škodu jinak než svým provozem jakožto dopravního prostředku, například v rámci již zmíněné konektivity (propojení s jinými vozidly, infrastrukturou či internetovou sítí).

Shora uvedené představuje pouze základní přehled možných otázek, které v souvislosti s odpovědností za škodu autonomní vozidla přinesou. Na první pohled poskytuje nový občanský zákoník právní základ pro řešení těchto otázek, byť zcela přesné podřazení konkrétním skutkovým podstatám bude ještě úkolem pro další výklad. Zároveň je zřejmé, že v kontextu dynamických změn v odvětví mobility zahrnujících nejen autonomní vozidla, ale i jejich různé modely jejich sdílení, bude provozní praxe předkládat praxi právní celou řadu otázek, které dosud nebyly nastoleny.

Článek vyšel v online magazínu epravo.cz dne 17. 7. 2018.

odpovědnost za škodu samořídicí auta samořídicí vozidla
Deloitte živě  Technologie 

Kdybych dnes firmu zakládal znovu, lidi kolem sebe bych zaměstnal o dost dříve, říká Josef Prusa

Když si Josef Průša, zakladatel společnosti Prusa Research vyrábějící 3D tiskárny, loni přebíral cenu za třetí příčku v soutěži Deloitte Technology Fast 50, neskrýval zklamání. Firma rostla raketovým tempem, ale přesto tempo růstu ve výši 6900 procent stačilo "jen" na bronz. Už tenkrát měl ale jasno: do roka a do dne porazí vítěze z roku 2017, vyhledávače letenek Kiwi.com! Výsledek? Po 12 měsících více než zdvojnásobený růst a první místo mezi padesátkou nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě. 

12. 10. 2018
Deloitte živě  Technologie 

Český výrobce 3D tiskáren Prusa Research roste nejrychleji ve střední Evropě, vyhrál soutěž Deloitte Technology Fast 50

Nejrychleji rostoucí technologická společnost ve střední Evropě je už druhým rokem z Česka, na prvním místě se v žebříčku Fast 50 pro rok 2018 umístil výrobce 3D tiskáren Prusa Research. Loňský vítěz Kiwi.com obsadil druhou příčku. Česká republika si připsala další skvělá umístění, v první desítce jsou ještě Pilulka a nováček soutěže - Proficio Marketing. Prodejce online módy ZOOT obhájil loňské prvenství v kategorii Velká pětka, nejlepší česká firma mezi Vycházejícími hvězdami je výrobce 3D pera 3Dsimo (třetí místo), na desátém místě je online supermarket Rohlík.cz. Přečtěte si, jak probíhalo slavnostní vyhlášení v Praze. 

11. 10. 2018
Deloitte živě  Technologie 

makeITtoday: Technologie nejsou hračka, učíme děti, aby je samy tvořily

Technologie jsou součástí každodenního života, děti nevyjímaje, žijeme v technologické době a pokrok bude stále rychlejší. To jsou fakta, a co teď s tím? Začít s těmi nejmenšími. „Pro děti je totiž důležitá hravost a učení tvořením, což jsou jedny z nejdůležitějších hodnot při realizaci našich programovacích kurzů pro děti od 8 let,“ říká Klára Štouračová, spoluzakladatelka firmy makeITtoday, kde učí zkušení lektoři z praxe děti programovat a zároveň rozvíjejí jejich soft skills. Firma se letos přihlásila do soutěže Deloitte Technology Fast 50 do kategorie Social Impact Award. Cena je určena pro firmy, které mají produkt či službu s pozitivním dopadem na společnost. 

4. 10. 2018