Technologie  Právo 

Autonomní vozidla a odpovědnost za škodu

Autonomní vozidla jsou v současné době tématem nejen zpravodajských článků referujících o pokrocích v této oblasti nebo i dílčích neúspěších, ale i předmětem seriózních analýz z hlediska své technologické, byznysové či právní stránky. Zároveň jsou úvahy na téma autonomních vozidel zařazovány do širšího kontextu transformace individuální mobility, zjednodušeně řečeno, posunu od vlastnictví klasických automobilů k sdílení automobilů s prvky umělé inteligence včetně otázek konektivity, platby dle užívání, na míru šitého pojištění placeného taktéž dle spotřeby a telematiky.

Z právního pohledu je dominantní otázkou odpovědnost za újmu, která bude autonomním vozidlem způsobena. Zde se nabízí hypotéza, nakolik nový občanský zákoník, který do úpravy odpovědnosti zasáhl, bude i pro autonomní vozidla dostatečným právním podkladem, nebo zda bude nutné na měnící se realitu reagovat přijetím úpravy nové.

Pro určení správného právního základu odpovědnosti bude klíčové vyjasnění pojmu „autonomní vozidlo“, resp. správné zařazení míry autonomie dle dostupné škály, aby bylo možné autonomní vozidlo podřadit některé z charakteristik používaných občanským zákoníkem v oblasti závazků z deliktů.

Při podřazení některé ze skutkových podstat náhrady škody přichází v případě autonomních vozidel do úvahy hned několik z nich – především škoda z provozu dopravních prostředků jako dosud používaný právní základ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. S ohledem na autonomní povahu vozidla není ale vyloučena ani úprava škody způsobené vadou výrobku či škody způsobené věcí (tedy v obou případech autonomního vozidla, resp. jeho softwaru), nebo naopak úprava škody z provozní činnosti či dokonce škody způsobené provozem zvlášť nebezpečným (kdy takovým provozem by opět bylo autonomní vozidlo).

VOZIDLA BUDOUCNOSTI JSOU NÁM BLÍŽ, NEŽ SI MYSLÍME

Ty tam bude doba, kterou strávíme čekáním na zastávce, dopravní prostředek budoucnoti nás totiž vyzvedne přímo před naším vchodem. Ještě než dorazíme do práce, v klidu si vychutnáme svou oblíbenou kávu, kterou nám naše oblíbená kavárna doručí přímo do vozu. Hudba budoucnosti? Kdepak! Na Singularity Universitu Summitu v Praze jsme se dozvěděli, že do roku 2020 by měla být uvedena do provozu samořídicí jednotka Next, která dokáže zkombinovat výhody veřejné dopravy s pohodlnou jízdou v automobilu. Prototypy moderní přepravní jednotky se už testují v ulicích v Dubaji. Budeme za pár let cestovat drony nebo nám budou stačit samořídicí auta? Přečtěte si další článek o budoucnosti dopravy.

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku podle § 2927 o. z. svým přísným charakterem (je-li škoda způsobena provozem, není zproštění odpovědnosti vůbec možné) odpovídá požadavku, aby odpovědnost nesl ten, kdo má z provozu takto komplexních zařízení prospěch. Reguluje se zde i odpovědnost za tzv. vnitřní náhodu, tedy technickou či jinou závadu na vozidle samotném, kterou by nebylo možné odhalit ani při vynaložení veškeré péče. V tuto chvíli lze předpokládat, že takovou technickou závadou by byla i závada například na softwaru ovládajícím řízení. Odpovědnou osobou je zde provozovatel, což nemusí být vždy řidič vozidla, a v kontextu nástupu platforem pro sdílení vozidel bude určení provozovatele pro tyto případy (v různých možných variantách) ještě dalším úkolem pro aplikační praxi.

Z hlediska charakteru autonomního vozidla pak bude zřejmě častěji než dosud přicházet v úvahu odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku podle § 2939 o. z., a to jak kupujícímu (zpravidla provozovateli vozidla), tak i třetím osobám. Zejména třetí osoby zde mají na výběr, zda se obrátí na provozovatele, nebo na výrobce, přičemž zvolí zpravidla toho z nich, kde budou mít vyšší šanci na vymožení svých práv – ať už z důvodu solventnosti nebo z důvodu, že odpovědnost už bude prokázána v rámci předchozího trestního či přestupkového řízení.

Jakkoli ostatní uvedené skutkové podstaty také v určitých konstelacích naplňují potřebu stanovit odpovědnost ve vztahu k autonomním strojům a zařízením, v případě autonomního vozidla jakožto dopravního prostředku pokryje přísná a široce koncipovaná odpovědnost dle § 2927 o. z. zřejmě veškerý potřebný okruh otázek. Tyto skutkové podstaty budou dopadat spíše na případy jiných prvků umělé inteligence mimo rámec provozu dopravy. Pro autonomní vozidla však mohou být relevantní tam, kde tato vozidla způsobí škodu jinak než svým provozem jakožto dopravního prostředku, například v rámci již zmíněné konektivity (propojení s jinými vozidly, infrastrukturou či internetovou sítí).

Shora uvedené představuje pouze základní přehled možných otázek, které v souvislosti s odpovědností za škodu autonomní vozidla přinesou. Na první pohled poskytuje nový občanský zákoník právní základ pro řešení těchto otázek, byť zcela přesné podřazení konkrétním skutkovým podstatám bude ještě úkolem pro další výklad. Zároveň je zřejmé, že v kontextu dynamických změn v odvětví mobility zahrnujících nejen autonomní vozidla, ale i jejich různé modely jejich sdílení, bude provozní praxe předkládat praxi právní celou řadu otázek, které dosud nebyly nastoleny.

Článek vyšel v online magazínu epravo.cz dne 17. 7. 2018.

Samořídicí vozidla Samořídicí auta Odpovědnost za škodu
Technologie  Právo 

Etické aspekty využití umělé inteligence v soudních systémech

Využití umělé inteligence (AI) v soudních systémech má zlepšit efektivitu a kvalitu soudnictví. Aby však mohla sloužit občanům i soudům, je třeba ji využívat zodpovědně, respektovat základní práva jedinců a přitom mít na paměti některé základní zásady jako transparentnost, nediskriminace, kvalita a bezpečnost. Jak velká je pravděpodobnost, že naše práva budou v soudních síních svěřena algoritmům? 

18. 3. 2019
Právo 

Proč je dobré mít silný a nezávislý soutěžní úřad?

Interakce firem na trhu je silně regulovaná a soutěžní úřady mají dbát na to, aby se firmy mohly potkat v rovném boji. V konkurenčním prostředí roste tlak na efektivitu. Aby firmy obstály, musí neustále přicházet s kvalitním a inovativním zbožím za lepší ceny. Prospěch z toho nemají pouze spotřebitelé. Vyšší koupěschopnost spotřebitelů a růst produkce firem v konečném důsledku přispívají k růstu celé ekonomiky. Pokud se bude hrát podle stanovených pravidel, firmy budou i nadále nuceny nabízet široký výběr kvalitních a inovativních výrobků za nízké ceny. 

15. 3. 2019
Technologie  Právo 

TechLaw zpravodaj: E-commerce, blockchain a fintech [březen 2019]

V únoru došlo v Itálii ke schválení průlomového zákona, podle nějž budou smart contracts oficiálně postaveny na roveň smlouvám. V Evropském parlamentu se budou v prvním čtení projednávat návrhy dvou nových směrnic, a to směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží a směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. 

12. 3. 2019