Za pár let už v posledním ročníku na základní škole děti nebudou dostávat otázku „čím chceš být“ nebo „jakou školu si podle svých zálib vybereš“. Ale spíš radu: přemýšlej už teď o tom, jestli obor nebo daná pozice v budoucnu vůbec budou existovat. Klíčovou roli samozřejmě sehrají technologie. Jak ale ovlivní budoucí proces vzdělávání?
Možná vás už napadla otázka, co budeme dělat, až nás roboti připraví o práci? Jak se pak vymezí naše pracovní role? Budeme mít ještě vůbec co dělat?
Muž s pokročilým stádiem Parkinsonovy choroby, který sepnutím jednoho tlačítka ukončí třes celého těla, tedy jeden z hlavních příznaků této nemoci. A dokonce se mu podaří vstát a chodit. Houslista zase díky regulaci třesu zvládne v rytmu melodie hýbat smyčcem, aniž by pokazil jediný tón. Ochrnutá žena od hlavy až po konečky prstů na nohou si pomocí mysli stáhne do tabletu aplikaci o zahradničení. Seznamte se s aktuálními možnostmi neurovědy i budoucností kolem umělého srdce.
Jak je možné, že jsme dokázali vyrobit hodinky, které jsou výkonnější než počítač z 80. let, který zabíral dvě místnosti, ptal se na summitu Singularity University v Praze inovátor David Roberts. Technologie se vyvíjejí obrovskou rychlostí, veškerý pokrok ale musíme promyslet. Jakmile technologie a lidstvo nebudou na jedné vlně, skončí to špatně.
Získat půjčku býval často běh na dlouhou trať. Dnes už to tak být nemusí. To dokazuje příběh německého fotbalového klubu, který díky crowdinvestingu získal půjčku v hodnotě jednoho milionu eur během devíti minut v sobotu odpoledne. I to je podle Franka Schwaba jedna z podob bankovnictví budoucnosti, kterou představil na pražském summitu Singularity University. Jaké jsou další trendy tohoto průmyslu? A blíží se zánik tradičních bank?
Říká se, že do roku 2030 nám stroje seberou 40 procent pracovních míst. John Hagel, odborník na budoucnost práce, je ale přesvědčen o tom, že se tohle číslo vyšplhá na sto procent. Stroje jsou totiž mnohem efektivnější než lidé, lidstvo navíc není vybaveno na to, aby jim dokázalo konkurovat.
Věnujeme kybernetické bezpečnosti dostatek pozornosti? Uvědomuje si každý z nás, do jaké míry je kybernetickými útoky ohrožen? A co můžeme udělat pro to, abychom se jim vyhnuli? Tyto otázky se v rámci summitu Singularity University v Praze snažila zodpovědět jedna z jeho přednášejících – expertka na kybernetickou bezpečnost Jaya Baloo.
Heslem Tommase Gecchelina, řečníka pražského summitu Singularity University je „život v pohybu“. Proč? Věří, že dokáže změnit budoucnost dopravy. Jak? Do roku 2020 chce do provozu uvést samořídicí jednotku s názvem Next, která by dokázala zkombinovat výhody veřejné dopravy a pohodlí jízdy v automobilu.
Blockchain. Technologie, která přináší nové možnosti, pravidla a hráče do světa finančních transakcí. Ale podle Nathany Sharmy, hosta pražského summitu Singularity University, nejen tam. Princip blockchainu je využíván i na místech, která by nás možná nenapadla – například v uprchlických táborech, kde má díky němu až deset tisíc lidí přístup k potravinám. Na jakém principu to celé funguje? Důležité je využití tzv. smart contracts, které z blockchainu dělají více než “pouhý” transakční systém pro převod kryptoměn.
