Právo 

Biodiverzita má klíčový vliv na ekonomiky států, závisí na ní více než polovina globálního HDP

Ochrana životního prostředí je stále důležitějším celospolečenským tématem, a proto Evropská unie nepřestává připravovat stále nové plány a strategie. Jednou z novinek je kupříkladu nový akční plán pro nulové znečištění vody, ovzduší a půdy s cílem chránit tak zdraví Evropanů. Dále EU připravila strategii v oblasti biologické rozmanitosti, která reaguje na nedostatečnou ochranu biotopů a druhů – na biodiverzitě jsou totiž závislé nejen ekosystémy, ale i ekonomiky celých států. Mezi další novinky patří rozhodnutí Soudního dvora EU o dočasném zastavení provoz uhelného dolu či zpráva projektu INCA o integraci ekosystémových účtů.

Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #6:

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Komise usiluje o nulové znečištění ovzduší, vod a půdy

Evropská komise přijala Akční plán EU pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy. Plán stanovuje integrovanou vizi pro rok 2050: svět, kde je znečištění sníženo na nezávadnou úroveň pro lidské zdraví i přírodní ekosystémy. Plán zapojuje všechny oblasti vlivu EU, zvláštní důraz klade zejména na využívání digitálních technologií. Akční plán vytyčuje mimo jiné tyto hlavní cíle do roku 2030 (ve srovnání se současnou situací):

  • zlepšení kvality ovzduší s cílem snížení počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o 55 %
  • zlepšení kvality vody, snížení množství plastového a jiného odpadu v mořích o 50 %
  • snížení ztrát živin v půdě a omezení používání pesticidů o 50 %
  • omezení hluku z dopravy a produkce zbytkového komunálního odpadu

Dle nedávné zprávy EEA o zdraví a životním prostředí je každý rok víc než 400 000 předčasných úmrtí způsobeno znečištěním vnějšího ovzduší. Znečištění je největší příčinou mnoha duševních a fyzických chorob, ohroženy jsou zejména děti, starší osoby nebo osoby žijící ve znevýhodněných a kontaminovaných oblastech. Kromě revize klíčových právních předpisů, jako je směrnice o čištění městských odpadních vod či směrnice o průmyslových emisích, nás proto čekají i nové instrumenty, jako je například Scoreboard ekologické výkonnosti regionů EU.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030

Dopady společnosti na biologickou diverzitu se stávají stále významnějším tématem. Strategie EU v oblasti biodiverzity proto stanoví ambiciózní a dalekosáhlý program opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti v EU i na celém světě. Jedná se o náročnou výzvou, které je potřeba čelit pro zajištění stabilní budoucnosti na naší planetě a naplnění cílů Green Deal.

Podkladem pro tuto strategii byly vědecké důkazy o ztrátě biologické rozmanitosti. Podle nedůležitější zprávy s názvem „Stav přírody v EU“, kterou v roce 2020  vydala organizace IPBES, je 81 % chráněných stanovišť EU a 63 % chráněných druhů v EU ve „špatném“ nebo „velmi slabém“ stavu z hlediska jejich ochrany, a to v důsledku mnohočetných tlaků, kterým čelí. Nejnovější studie potvrzují, že více než polovina globálního HDP je závislá na fungující biodiverzitě a ekosystémech, pětina zemí je ale vystavena riziku kolapsu svých ekosystémů, což ohrožuje bezpečnost potravin, čistotu vody a ochranu před povodněmi.

Strategie EU by měla vést k rovnováze mezi přírodou a ekonomickými aktivitami a přispět k transformační změně. K uskutečnění ambiciózní vize je třeba zapojení celé společnosti od majitelů půdy po spotřebitele, podnikatele, občanské organizace a další subjekty napříč Evropou. Strategie se soustředí na posilnění transparentní a jasně čitelné soustavy opatření. Pro uskutečněné cílů Strategie bylo vyčleněno 20 miliard eur ročně skrze fondy EU, národní i soukromé financování, užívání nástrojů Taxonomie, investování EU a další zdroje.

Předběžné opatření SDEU: Polsko musí pozastavit těžbu hnědého uhlí v dole Turów

Soudní dvůr EU v nedávném rozsudku pozastavil těžbu v hnědouhelném povrchovém dolu Turów na polském území blízko hranic s Českem a Německem, kterému polské orgány udělily koncesi na těžební činnost do 30. dubna 2020. Polský zákon umožňuje jednorázové prodloužení koncese o 6 let bez posouzení vlivu na životní prostředí, pokud je racionálně odůvodněno. V říjnu roku 2019 byla provozovatelem podána žádost na prodloužení o 6 let, v lednu následujícího roku bylo Regionálním ředitelstvím ochrany životního prostředí ve Vratislavi vydáno rozhodnutí umožňující těžbu do roku 2044. V návaznosti na rozhodnutí regionálního ředitelství vydal polský ministr klimatu povolení k těžbě do roku 2026.

Česká republika se domnívá, že Polsko porušilo několik unijních předpisů, a proto podala k Soudnímu dvoru žalobu pro nesplnění povinnosti. V žalobě se domáhá pozastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vynesení rozsudku SDEU. Na základě judikatury SDEU je možné nařídit předběžné opatření v případě, že je prokázáno, že jeho nařízení je prima facie odůvodněno skutkově i právně (tato skutečnost zde byla splněna, jelikož nelze vyloučit, že polská právní úprava porušuje požadavky vyplývající ze směrnice EIA) a pokud jsou tato opatření naléhavá v tom smyslu, že jsou potřeba k zabránění vážné a nenapravitelné újmy. Druhá podmínka byla naplněna hrozbou negativního dopadu pokračující těžby na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území – taková újma je újmou vážnou.

Při posuzování dopadů předběžného opatření bylo konstatováno, že Polsko dostatečně nedoložilo nenávratnost škod způsobených zastavením těžby. Pro byznys z toho plyne jednoznačné ponaučení – nelze se spoléhat na povolení neekologického provozu ze strany státu, a i přes takové povolení může být provoz zastaven, což má dalekosáhlé ekonomické důsledky. Ekologickou transformaci tak není důvod odkládat.

Závěrečná zpráva projektu INCA: Jak na integraci ekosystémových účtů

Zpráva projektu INCA představuje statistický rámec pro organizaci dat, sledování změn stavu ekosystémů, měření ekosystémových služeb a propojení těchto informací s ekonomickou a jinou lidskou činností. Systém má za cíl ilustrovat výhody, které společnost z ekosystémů získává. Ekosystémové účetnictví (ecosystem accounting) a statistiky lze využívat pro odpovědi na otázky typu: Jak se mění stav zemědělské půdy? Jak se změnil stav a rozsah mokřadů na území EU? Kde jsou nutné investice do opatření na čištění vody?

Zpráva INCA ukazuje jednotlivé příklady, kde lze ekosystémové účetnictví využít v praxi a zásady jeho aplikace. Díky ekosystémovému statistickému rámci lze snadněji porovnat změny, které se udály v posledních několika desetiletích a lze je měřit standardizovaným a srovnatelným způsobem.

EnviLaw zpravodaj
Právo 

Rostoucí ceny stavebních materiálů komplikují zadávání a plnění veřejných zakázek

Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže vydalo na začátku září stanovisko k problematice nárůstu cen stavebních materiálů. Reaguje tak na zvyšující se ceny betonářské oceli, tepelných izolací, železného šrotu a dalších materiálů o desítky až stovky procent. Příčinou nárůstu cen je nedostatek zmíněného zboží na trhu, s čímž se pojí i dlouhé dodací lhůty. Autoři stanoviska představují možná řešení problémů, které mohou v důsledku této situace vzniknout na trhu veřejných zakázek. 

22. 9. 2021
Nemovitosti  Právo 

Nový stavební zákon upravuje smlouvy obcí s investory

Poslanecká sněmovna schválila nový stavební zákon, který mimo jiné podstatně rozšíří úpravu tzv. plánovacích smluv. Přestože se jedná o významný nástroj při nastavování vztahů mezi obcemi a investory při výstavbě, plánovací smlouvy byly doposud ve stavebním zákoně upraveny pouze okrajově. V praxi tak byly mezi obcemi a investory uzavírány různé jiné formy závazků. Nově přijatý stavební zákon proto upřesňuje obsah zmíněných smluv, zjednodušuje procesní záležitosti a zajišťuje oběma stranám větší právní jistoty. 

4. 8. 2021