Symbolicky na Den země představila Evropská komise robustní balíček nových opatření k podpoře udržitelných financí. Mezi nimi byl i první soubor technických kritérií, který popisuje, jaké hospodářské činnosti nejvíce přispívají k plnění cílů EU v oblasti ochrany klimatu. Taxonomie EU tak opět získala jasnější kontury. Komise také připravila návrh směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků, který má rozšířit požadavky na vykazování. A k udržitelnosti financí přispěla v uplynulém kvartálu kupříkladu také Platforma pro udržitelné finance, která představila soubor svých doporučení, jak taxonomii do budoucna vylepšit.
Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #6:
- Zelená transformace pokračuje, Modernizační fond vyhlásil nové výzvy pro zařízení, která potřebují emisní povolenky
- EU upřesňuje nová pravidla v boji proti negativním vlivům jednorázových plastů na životní prostředí
- Téma ekologie je pro mladé generace prioritou, firmy musí přijímat důvěryhodné klimatické závazky
- Biodiverzita má klíčový vliv na ekonomiky států, závisí na ní více než polovina globálního HDP
- EU chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, poté bude usilovat o negativní emise
Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!
Evropská komise plánuje rozšířit pravidla pro nefinanční vykazování
Evropská komise přijala v dubnu 2021 komplexní balíček opatření, které mají za cíl přeorientovat finanční kapitál směrem k udržitelnějším činnostem:
Nařízení o taxonomii v oblasti klimatu zahrnuje hospodářské činnosti spadající do uhlíkově náročných odvětví, jako jsou energetika, výroba, lesnictví, doprava a stavebnictví. Stanovená kritéria napomohou společnostem a účastníkům finančního trhu při plnění povinností týkajících se zveřejňování informací, ale i při přijímání investičních rozhodnutí a plánování transformace směrem k udržitelnosti. Činnostem, které významně přispívají k dalším cílům uvedeným v Nařízení o taxonomii v oblasti klimatu budou věnovány samostatné akty v přenesené pravomoci.
Protože jsou nová kritéria poměrně robustní a po přijetí dalších aktů se dále rozrostou, připravila Komise tzv. taxonomický kompas (EU Taxonomy Compass). Ten by měl uživatelům napomoci v orientaci v taxonomii a jednotlivých technických kritériích. Kompas umožňuje vyhledávání podle sektorů i podle jednotlivých hospodářských činností.
Na základě CSRD by mělo dojít k rozšíření požadavků na podávání zpráv o dopadu obchodních modelů a strategie povinných společností na přechod na udržitelné a uhlíkově neutrální hospodářství, a to podle závazných standardů EU pro podávání zpráv o udržitelnosti. Podle představ Komise by CSRD představovala základ stálého toku informací o udržitelnosti pro zainteresované subjekty, a informace zveřejňované společnostmi by tak byly k dispozici bankám, pojišťovnám, ratingovým agenturám, konečným investorům či nevládním organizacím. CSRD by se přitom měla vztahovat na všechny velké a kótované společnosti, to znamená až na 50 000 společností v porovnání se zhruba 11 000 společnostmi, na které se vztahuje NFRD.
Zmíněných šest pozměňujících aktů v přenesené pravomoci navazuje na nabytí účinnosti nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování a na nařízení, kterým se mění nařízení o referenčních hodnotách přijaté v březnu 2019. Změny na základě těchto aktů začnou platit od října 2022. Pozměňující akty přináší následující změny pro jednotlivé oblasti poskytování finančních služeb:
Platforma pro udržitelné finance připravila soubor doporučení k vylepšení taxonomie
Evropská komise pověřila Platformu pro udržitelné finance (PSF), aby jí poskytla poradenství ohledně stávajícího a potenciálního využití taxonomie, jenž by umožnil financování přechodu na udržitelné hospodářství. PSF na základě této žádosti vypracovala Zprávu o financování přechodu, ve které shrnuje své závěry a doporučení, které shrnuje do tří kategorií:
Ačkoliv se řada požadavků souvisejících s taxonomií dopracovává, PSF identifikovala několik klíčových oblastí pro rozvoj současného rámce. PSF považuje za důležité, aby Komise lépe komunikovala účel a cíle taxonomie se zúčastněnými stranami. V návaznosti na to doporučuje, aby Komise poskytla zúčastněným stranám ucelený přehled ohledně nových oznamovacích povinností v oblasti udržitelnosti dle SFDR, NFRD a nařízení o taxonomii, protože nové povinnosti pro ně mohou být nepřehledné. Mezi další návrhy patří zahrnutí více podpůrných činností v souladu s čl. 16 nařízení o taxonomii zaměřených na energetickou účinnost, a to napříč sektory.
Příležitosti pro rozvoj budoucího taxonomického rámce vidí PSF především ve vyjasnění kritérií a definic, které souvisejí s cíli nařízení. Podle PSF by jasná kritéria ulehčila společnostem a investorům rozhodování ohledně přechodu směrem k větší udržitelnosti. Rozvoji taxonomie by prospělo vytvoření kritérií pro činnosti, které cíle nařízení o taxonomii významně poškozují, nebo na ně naopak mají malý nebo žádný dopad. Stejně tak by podle PSF bylo vhodné zahrnout do taxonomie aktivity, které umožňují společnostem přestat provozovat významně poškozující činnosti. První návrhy v této oblasti byly zveřejněny v polovině července, na finální zprávu si však budeme muset počkat do podzimu 2021.
Co se týče politik a nástrojů mimo taxonomický rámec, PSF doporučuje, aby Komise vyjasnila souvislost mezi standardy EU pro zelené dluhopisy a taxonomií a objasnila, jak mohou společnosti dobrovolně zveřejnit úroveň souladu svých zelených dluhopisů s taxonomií. PSF dále navrhuje vedle taxonomických kritérií využít další nástroje a metodiky, které by umožnily definovat transformaci spjatou s klimatem na úrovni společností, jako jsou například metriky pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem nebo referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
