Daně 

Brexit: Daň z příjmů právnických osob

Evropská unie a Velká Británie se nakonec shodly na podmínkách obchodní dohody a podařilo se jim dojednat pravidla vzájemných vztahů v různých oblastech. Nicméně z pohledu daně z příjmů právnických osob je pořád nutné mít na paměti fakt, že Velká Británie již není členským státem EU (ani EHP), a ani uzavřená dohoda na této skutečnosti nic nemění. Co tedy znamená odchod Velké Británie pro oblast daně z příjmu právnických osob? A na jaké změny by se měly firmy připravit?

První aspekt, který asi všechny čtenáře logicky napadne, je (ne)aplikace různých osvobození na příjmy vyplácené z ČR do Velké Británie. Vzhledem k tomu, že Spojené království již od 1. 1. 2021 není členem EU, nejsou naplněny zákonné podmínky pro osvobození např. dividend, licenčních poplatků anebo prodeje podílu v české společnosti. Určité výhody jsou nicméně i nadále zachovány vzhledem k existenci smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, která je historicky uzavřena mezi Spojeným královstvím a Českou republikou. Podle příslušných ustanovení této smlouvy by tak i nadále Česká republika neměla mít právo rezidentovi ze Spojeného království zdanit úrokové příjmy nebo příjmy z prodeje podílů v českých společnostech. Dividendy vyplácené do Spojeného království však podléhají zdanění v České republice (srážkové dani), a to ve výši 5 nebo 15 procent v závislosti na výši podílu v dceřiné společnosti.

Vedle těchto zřejmých aspektů jsou však i další situace, kdy by měly být společnosti obezřetné a zvážit, jejich dopad na své podnikání. Jedná se například o situace, kdy zahraniční nerezidentní poplatník má příjmy, ze kterých mu je v České republice sražena daň (např. příjmy z pronájmu movité věci využívané na území ČR, licenční poplatky aj.). Po konci zdaňovacího období pak nerezidentní poplatník v ČR podal daňové přiznání a zohlednil si odvedenou srážkovou daň na svoji daňovou povinnost (pozn. jedná se o postup dle §36 odst. 8 zákona o daních z příjmů). Tento postup již po novém roce není nerezidentům ze Spojeného království umožněn, neboť jsou k němu oprávněni jen nerezidenti z EU nebo EHP.

Stejně tak mohou být limitované různé transakce (fúze, odštěpení, vklady) – respektive může být omezena možnost převodu daňových ztrát a případných dalších daňově relevantních položek, pokud některá ze zúčastněných společností je ze Spojeného království. Vnitropodnikové reorganizace (nejen) v souvislosti s brexitem je také nutné správně posuzovat z hlediska případných změn funkcí a rizik tak, aby vnitropodnikové toky byly v souladu s pravidly tržního odstupu. Je možné, že přejednání nebo ukončení smluv či aktivit v souvislosti s brexitem může mít zásadní daňové dopady, které je potřeba správně posoudit.

Pozor by si měly dát i české společnosti, které mají obchodní partnery ze Spojeného království, zejména pokud mají v České republice zřízený odštěpný závod (dříve organizační složku) nebo stálou provozovnu. Tím, že se Spojené království stalo „třetí zemí“, může se u některých typů zdanitelných příjmů se zdrojem v České republice uplatňovat na straně plátce povinnost zajištění daně (pozn. tato povinnost se neuplatňuje v rámci EU/EHP).

Závěrem upozorňujeme také na tzv. překvalifikaci daňově neuznatelných úroků z titulu nízké kapitalizace nebo rozdílu v transferových cenách na dividendu, opět ve vztahu k nerezidentům mimo EU/EHP. V případě mateřských společností ze Spojeného království je tedy potřeba zvážit zejména kapitálovou vybavenost, respektive zadlužení českých dceřiných společností, a posoudit v návaznosti na výpočet nízké kapitalizace případné dopady.

Brexit aktuálně Daň z příjmů Brexit