Celní hodnota a původ zboží v nové judikatuře SDEU a NSS

Tři oblasti, na které si dát pozor

Přestože se následující rozhodnutí týkají různých oblastí celního práva, spojuje je jeden společný motiv. Soudy i celní správa stále více kladou důraz na skutečný ekonomický obsah transakcí a na schopnost podnikatelů svá tvrzení doložit. Stejně důležité jako správné právní posouzení je mít k dispozici dostatečné důkazy pro podporu svých tvrzení.

1. Celní hodnota: ne vždy lze použít alternativní metody

V mezinárodním obchodě není výjimečné, že konečná cena zboží závisí například na kvalitě dodaného zboží, vývoji cen komodit nebo jiných proměnlivých faktorech. SDEU nyní upřesnil, kdy lze i v těchto případech použít standardní metodu stanovení celní hodnoty.

Předtím, než se při dovozu zboží vyměří clo a DPH, je nutné určit tzv. celní hodnotu, tedy částku, ze které se clo a DPH počítají. Podle Celního kodexu je celní hodnotou cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží – tomu se říká „metoda převodní hodnoty“. Ačkoli jde o základní metodu stanovení celní hodnoty, nelze ji použít vždy, například když celní hodnotu vůbec nelze určit. SDEU ve věci 2025 C-782/23 řešil případ litevské společnosti, která místo metody převodní hodnoty použila alternativní metodu, protože tvrdila, že cenu zboží nelze v jejím případě určit. SDEU ale uzavřel, že variabilní část ceny bylo možné při dovozu zjistit, protože závisela na objektivních, předem daných faktorech nezávislých na vůli smluvních stran. Společnost proto měla použít metodu převodní hodnoty.

Společnosti dovážející zboží ze třetích zemí by proto měly ověřit, zda lze celní hodnotu určit na základě objektivních skutečností. Pokud ano, je při stanovení celní hodnoty nutné použít metodu převodní hodnoty. V takovém případě je vhodné využít tzv. zjednodušené celní prohlášení. V zjednodušeném prohlášení lze uvést celní hodnotu, která odpovídá předběžné ceně uvedené na proforma faktuře, a následně podat doplňkové celní prohlášení, v němž je uvedena celní hodnota odpovídající finální ceně uvedené na konečné faktuře.

2. Která cena rozhoduje při více navazujících prodejích?

Určení celní hodnoty bylo tématem, kterému se SDEU věnoval i ve svém dalším rozhodnutí ve věci 2025 C-500/24. Španělská společnost byla součástí obchodního řetězce, v němž švýcarská společnost nakoupila oblečení z Číny a následně je prodala španělské společnosti, aniž by se toto oblečení fyzicky nacházelo ve Švýcarsku. Otázkou bylo, která z cen v obchodním řetězci má být pro účely stanovení celní hodnoty rozhodná.

SDEU potvrdil, že pro určení celní hodnoty je rozhodná cena z posledního prodeje, na jehož základě je zboží dovezeno do Evropské unie a propuštěno do volného oběhu.

Pokud tedy dovážíte zboží, které bylo před vstupem na území EU vícekrát prodáno v rámci obchodního řetězce, je vhodné nejprve ověřit, který konkrétní prodej byl tím „posledním“ prodejem, na jehož základě zboží vstupuje do volného oběhu v EU. Právě od kupní ceny z tohoto posledního prodeje by se měla odvíjet celní hodnota uvedená v celním prohlášení.

3. Pozor na formální přesuny výroby: nepodstatné opracování původ zboží nezmění

Při dovozu zboží ze třetích zemí do EU je důležité určit správnou celní hodnotu, ale také správně zařadit zboží dle celního sazebníku. NSS ve svém rozsudku č. j. 2 Afs 25/2024–42 řešil situaci, kdy společnost při propuštění trubek do volného oběhu deklarovala jako zemi původu Indii, kde došlo k jejich opracování. Celní správa však dovodila, že trubky byly již jako hotový výrobek vyrobeny v Čínské lidové republice a indické zpracování jejich charakter podstatně neměnilo, a proto doměřila antidumpingové clo. Nejvyšší správní soud tento názor potvrdil, jelikož měl za to, že podstatná hospodářsky odůvodněná změna nastala již při výrobě trubek v Číně, zatímco pozdější rozměrové úpravy v Indii nepředstavovaly natolik významný zásah, aby vedly ke změně jejich čínského původu.

Pokud je výrobek zpracováván ve více zemích, doporučujeme ověřit, zda poslední výrobní operace skutečně představuje podstatné hospodářsky odůvodněné zpracování dle pravidel nepreferenčního původu uplatňovaných v EU.

Naše doporučení

Firmám zapojeným do mezinárodního obchodu proto doporučujeme pravidelně prověřovat nastavení procesů pro určování celní hodnoty a původu zboží a současně zajistit dostatečnou dokumentaci podporující zvolený postup. Právě nedostatek důkazů bývá v praxi jedním z nejčastějších důvodů celních sporů.