Právo 

Česko patří mezi státy, které vnitrostátně upravily definici rodinného podnikání. Deloitte Legal se podílel na její přípravě

Rodinné firmy je třeba považovat za významný prvek české ekonomiky, který stojí za to podporovat. Často totiž působí v regionech, kde vytvářejí další pracovní místa a udržují regionální produkty, zvyšují lokální zaměstnanost a fungují jako prevence vylidňování venkova. Rovněž vykazují poměrně vysokou stabilitu, a mohou tak být oporou ekonomiky i v dobách recese. Doposud u nás ale chyběla vnitrostátní úprava, která by jasně definovala rodinné podnikání jako takové.

To se změnilo v půlce května, kdy vláda svým usnesením definici rodinného podniku schválila. Česko se tak zařadilo mezi státy, které mají vnitrostátně upraveno rodinné podnikání. Firmám se tak otevřela do budoucna cesta pro větší podporu, ať už jde o získávání dotací nebo například zaměstnávání rodinných příslušníků, i když v první fázi bude definice sloužit zejména pro statistické sledování rodinného podnikání. Na přípravě této definice se podílel i tým právníků z Deloitte Legal, který pomohl s průzkumem osvědčených zahraničních metod v této oblasti a následně i s vytvořením definice jako takové.

Jak jsme hledali definici? Do dění jsme zapojili mezinárodní síť Deloitte Legal – nejprve jsme zmapovali, zda, a případně tedy jakým způsobem, je rodinné podnikání upraveno v jiných evropských zemích. Z tohoto průzkumu vyplynulo, že žádná ze zemí Evropské unie sice v současné době nemá komplexní úpravu rodinného podnikání, ale v některých aspektech je rodinné podnikání velmi často v právních řádech ostatních zemí zohledněno. Na Slovensku byl dokonce připraven návrh celého zákona o rodinném podnikání, který ale nakonec nebyl přijat. Tato navrhovaná slovenská úprava se stala inspirací pro českou definici, právě s ohledem na blízkost českého a slovenského právního řádu.

Česká republika se zatím nevydala cestou úpravy rodinného podnikání v právním předpise (definice byla přijata usnesením Vlády), ale do budoucna to rozhodně není vyloučeno.

Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která se dlouhodobě zasazuje o to, aby stát rodinné podnikání více podporoval, oslovila právníky z Deloitte Legal s cílem nadefinovat, co se rodinným podnikáním jako takovým má vlastně rozumět. Ke spolupráci byl přizván rovněž doc. JUDr. Bohumil Havel, autor zákona o obchodních korporacích.

Finální česká definice rodinného podniku zahrnuje rodinnou obchodní korporaci a rodinnou živnost a doslovně tedy zní:

  1. Rodinnou obchodní korporací je obchodní korporace, ve které je nadpoloviční počet společníků tvořen členy jedné rodiny a alespoň jeden člen této rodiny je jejím statutárním orgánem nebo ve které členové jedné rodiny přímo nebo nepřímo vykonávají většinu hlasovacích práv a alespoň jeden člen této rodiny je členem statutárního orgánu této obchodní korporace. Za rodinnou obchodní korporaci se považuje také obchodní korporace, ve které většinu hlasovacích práv vykonává ve prospěch jedné rodiny fundace nebo svěřenský správce svěřenského fondu, pokud je současně alespoň jeden člen této rodiny členem statutárního orgánu fundace nebo svěřenský správce svěřenského fondu.
  2. Rodinná živnost je podnikání, na kterém se svou prací nebo majetkem podílejí nejméně dva členové jedné rodiny a nejméně jeden z členů této rodiny je držitelem živnostenského nebo jiného obdobného oprávnění nebo je oprávněn k podnikání z jiného důvodu.
  3. Za členy jedné rodiny se pro účely rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do třetího stupně osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do druhého stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii nebo sourozenci. Je-li mezi nimi osoba, která není plně svéprávná, zastupuje ji při hlasování zákonný zástupce, pokud je nezletilá, zastupuje ji opatrovník.

Podívejte se, jak s rodinnými firmami pracuje naše vlajková loď Deloitte Private.

Článek je součástí zpravodaje dReport – červen 2019, Právní novinky.

dReport zpravodaj
COVID-19  Právo 

Odpovídá stát za škodu, která vznikne podnikatelské veřejnosti v souvislosti s opatřeními proti šíření pandemie?

Řízení stávající pandemické situace se neobejde bez zásahů státu. Ty jsou nezbytné, nicméně jejich důsledkem je vedle řady omezení také vznik rozsáhlých škod. Ty vznikly a dále vznikají mimo jiné i v souvislosti se zavedenými opatřeními státu. Zda se mohou podnikatelé domáhat náhrady takto vzniklé škody, je častou otázkou, kterou si dnes podnikatelé kladou. 

20. 3. 2020
COVID-19  Právo 

Home office za 5 minut 12 aneb jak co nejrychleji zavést práci z domova

Opatření spojená se zamezením nákazy COVID-19 se zpřísňují. Zatímco na začátku patřila práce z domova mezi benefit u všech, kteří kvůli návratu z rizikových oblastí zůstávali z preventivních opatření v karanténě, dnes je nutností pro celou řadu zaměstnanců. Co by měla firma rychle udělat, pokud práci z domova nemá nastavenou? Jak co nejrychleji zavést home office, aby byl zachován plynulý chod firmy, a co lze dořešit později? 

13. 3. 2020
COVID-19  Právo 

Koronavirus z pohledu pracovního práva: jak vyřešit nepřítomnost v práci kvůli péči o dítě, které nemůže jít do školy?

Co je to karanténa a jaká výše výdělku během ní zaměstnancům náleží? Je zaměstnavatel povinen omluvit rodiče, kteří pečují o děti navštěvující školu, jež byla v rámci preventivních opatření uzavřena? Kdy může zaměstnavatel nařídit práci z domova nebo dovolenou? A jak je to s odmítnutím vyslání na pracovní cestu? Epidemie koronaviru má dopady na naše každodenní životy, ten pracovní nevyjímaje. V šesti bodech jsme shrnuli, jak se ke koronaviru a situacím, které z něj vyplývají, staví pracovní právo. 

10. 3. 2020